DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Z HISTORIE NAŠEHO REGIONU

Krásně zpracovaná videa o minulosti naší země a našich předků. Stačí jen kliknou na odkaz :

http://vimeo.com/49366738    díl první

http://vimeo.com/49741375    díl druhý

 

     Osvoboditel 14 milionů poddaných

 

    Jen o málokterém člověku lze říct, že osvobodil 14 milionů lidí. Hans Kudlich, syn sedláka, který vystudoval filozofii, práva a medicínu, to dokázal. A málokterý člověk byl už za svého života oslavován tak jako on. Bez přehánění můžeme říct, že Hans Kudlich je jedním z nejslavnějších lidí z Bruntálska. Jeho osudy by pro nás mohly být inspirací.

Narodil se v roce 1823 v Úvalnu (Lobenstein) jako syn sedláka. Navštěvoval opavské gymnázium, kde k jeho spolužákům patřil Gregor Mendel, načež odešel do Vídně, kde studoval filozofii a právo. V roce 1848 se stal členem studentské legie a při jedné demonstraci byl raněn. Při volbách si ho sedláci z okolí Horního Benešova vybrali jako svého kandidáta, načež byl zvolen a stal se nejmladším poslancem Říšského sněmu. Jeho bratr Josef Hermann byl zase poslancem ve frankfurtském parlamentu.

Hans Kudlich se neúnavně zasazoval za práva selského lidu a on to byl, kdo v září roku 1848 prosadil zrušení poddanství, roboty a desátku v celém Rakousku. Navíc k tomu došlo za mnohem výhodnějších podmínek než v Prusku i v jiných německých státech. Na Kudlichovu počest pak rolníci z celé monarchie uspořádali ve Vídni pochodňový pochod, jehož se zúčastnilo mnoho sedláků z Moravy i Kudlichův otec.

Na přelomu let 1848/1849 ještě působil v Kroměříži, kde tehdy zasedal Říšský sněm, ale po změně poměrů musel v březnu 1849 uprchnout, neboť na něj byl vydán zatykač. Pěšky tehdy prošel z Kroměříže do rodného Slezska, odkud se přesunul do jižního Německa, kde se jako člen provizorní revoluční vlády zúčastnil povstání v Bádensku. I to bylo potlačeno a tak musel uprchnout do Švýcarska.

Zde se věnoval studiu medicíny, které úspěšně ukončil v roce 1853. Poté se vzhledem k tlaku rakouských úřadů, které jej odsoudily k trestu smrti, rozhodl Švýcarsko opustit a odcestoval do Ameriky. Usadil se v Hobokenu ve státě New Jersey a pracoval jako ušní a oční lékař. Při tom byl stále politicky činný a udržoval čilý styk s Evropou. V roce 1867 byl císařem omilostněn a tak se mohl vydat zpátky do vlasti. Uskutečnil mnoho cest do Evropy a již při té první, v roce 1872, po něm byla pojmenována jedna ulice ve Vídni. Jeho pobyt ve staré domovině roce 1888 se pak změnil doslova v triumf. Kudlich byl hlavní postavou oslav 40. výročí zrušení poddanství a byl bouřlivě vítán všude, kam přijel (na Moravě a ve Slezsku šlo o Suchdol nad Odrou, Opavu, Olomouc, Brno a Šternberk).

Ještě za jeho života byla v roce 1913 na vrchu Strážiště (Wachberg) nad Úvalnem postavena 36 m vysoká rozhledna, která po něm byla pojmenovaná. Právě do ní pak byla po jeho smrti v roce 1917 uložena urna s jeho ostatky. V zemích bývalé habsburské monarchie i v Německu je mnoho památníků, které připomínají Kudlichův odkaz, jsou po něm pojmenovány ulice, náměstí, ceny i stipendia.

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Muzeum v Horním Benešově.


 Na schůzi Obecního zastupitelstva dne 24.8.1924 bylo rozhodnuto zřídit městské muzem k tomu,
aby zbytky dávných dob nezapadly v zapomění a současně,     ve vhodných prostorách,byly uchráněny před zkázou.
Vznikl muzejní výbor do něhož byli zvoleni  Paul Heinzel,iniciátor a zakladatel.
Heinrich Breyer,řídící učitel a radní, Rudolf Klos,fotograf, Karl Pohl,úředník na dráze.
Friedrich Richter,manipulant a Paul Wunder,poštovní doručovatel.
Starosta Adolf Rieger svolal přípravný výbor poprvé l3.září 1924 a vyjádřil podporu a porozuměni
obecního zastupitelstva.Zároven věnoval výboru 300,-Kč na činnost. Předsednictví výboru se ujal Paul Heinzel,
který tak zúročil svůj záměr, a projevil největší zájem a činorodost při založení muzea.
Zapisovatelem a pokladníkem byl Friedrich Richter.
Na druhé poradě bylo usneseno vyrobit 1.200 letáčků,které byly rozdány obyvatelstvu,se snahou
získat mezi spoluobčany co největší podporu.
Rudolf Klos studoval materiály v Bruntále a Paul Heinzel obdržel od ředitele opavského muzea
Dr.Brauna příslib pomoci při zřizování uspořádání a instalaci sbírkového fondu.V jedné místnosti
v I.patře Ob.úřadu byly předměty shromaždovány a od 7.12.1924 byly již stanoveny úřední
hodiny pro příjem sbírkových předmětu vždy v neděli od 8 do 10 hodin.
Od 13.1211924 bylo muzeum v přízemí Obecního úřadu předáno veřejnosti. K instalaci sbírek zakoupilo
muzeum od obchodníka Mildnera 3 skleněné vitríny,z nich 2 byly ihned použity. Dřevo k obložení skel
dodal Paul Heinzel .Zbylé náklady kryl ze svého rozpočtu Obecní úřad.
Paul Heinzel věnoval muzeu akvarely Benešova z roku 1820, avšak tyto vznikly,na základě vlastních
vzpomínek z dětství a vyprávění starších lidí,až v roce 1924.Zároveň předal i jednu starou
důlní kartu z Benešova a její dvě,vlastnoručné zhotovené kopie.Projevil se tedy i jako dobrý
kutil.
Dne 20.května 1930 Paul Heinzel umírá.Jeho portrét byl Rudolfem Klosem přenesen na porcelánový
servis,který zaujal čestné místo ve sbírce. Protože Paul Heinzel nevychoval žádného nástupce,
zůstalo muzeum delší čas bez vedoucího. Nový ředitel byl zvolen 8.8.1930 a stal se jím Adolf
Peschke,odborný učitel textilní školy a kronikář města.Současně s inaúgurací ředitele muzea
byla zdůrazněna potřeba výstavby nových prostor pro muzejní činnost.Obec i zastupitelstvo přislíbili
nezištnou pomoc a na další poradě byly již předloženy a schváleny plány pro přestavbu.
Stávající dvě místnosti byly renovovány a byla zřízena místnost třetí,která sloužila expozici
textilní výroby.Vedle strojů to byly výrobky,nářadí a materiály jak pro ruční,tak i pro strojní
tkalcovství.
Mezitím shromaždoval Adolf Peschke další dokumentaci historie Horního Benešova,nebot předměty,
dosud vedené v inventáři, pocházely až po roce l820,tedy po obrovském požáru,který zničil celé
město a s mím i převažná část listinného materiálu.Po shromáždění a konzervaci mnoha předmětu
a tiskovin byly tyto rovněž předány muzeu.
Při návštěvách odborníků,zejména z Opavy,bylo konstatováno,že sbírky jsou přínosem pro zobrazení
historie H.Benešova a okolí a jejich údržba je již odborně prováděna. Zprávy o muzeu se dostávaly
stále dál a v prosinci 1930 se zde dostavili členové zemského úřadu z Brna,kteří poprve předali
částku na činnost ve výši 600,-Kč.

-
Skutečnými skvosty sbírkového fondu byly hliněné přesleny z doby bronzové,truhlice tkalcovského
cechu z r.l686(nyní v Krnově),velká sbírka zbraní,terčů a střeleckých uniforem(nyní v Bruntále),
katovský meč{také v Bruntále),velká sbírka čínského porcelánu,ruční tkalcovské stavy,důlní uniformy
a dulní vozík-hunt{nyní v Opavě)a mnoho dalších předmětů značné historické hodnoty.
V roce 1945 převzal muzejnictví řídící učitel pan František V.Uvíra,který věnoval muzeu převážnou
část svého volného času.Sbírky byly přeneseny do samostatné budovy na ulici TGM(dnes
policejní stanice)kde jim bylo dáno skutečně důstojné prostředí.
Konec muzejnictví v Horním Benešově byl zcela nedůstojný.V roce 1958 vyvstal ve městě velký problém.                        Pět místních stranických organizací muselo mít nad sebou pevné vedení a proto bylo nanejvýš
nutné umísti několik stranických úředníků.Jako nejvhodnější se ukázala budova muzea a tak
bylo velmi rychle'o osudu sbírek rozhodnuto.Sbírky byly »šetrně vyházeny»oknem na přistavené
korby automobilu.Některé exponáty toto drsné zacházení přežily,jiné skončily na skládce a část z nich                      našla místo na chatách a chalupách likvidátorů.

Při pátrání po jednotlivých exponátech mi bylo sděleno,že např. v Bruntálském zámku se nachází
pouze školní sešit,v němž jsou sice zapsány sbírkové předměty do ev.č.671 a přestože je sešit
opatřen názvem místa,odkud pochází,není možné,vzhledem k lapidárnosti podpisu dárců,jednoznačně
určit,zda se skutečně jedná o předměty z Horního Benešova(oficiální sdělení ředitele muzea).

Příspěvek pana Habarty z Horního Benešova

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------