DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

PATRIOTI MORAVY

 

Dnem 1.1.2015 přešli členové oblastní organizace Moravané - Bruntálsko pod celorepublikové působení strany PATRIOTI ČR.

Naše úsilí bude pokračováním ve šlépějích naší práce pro stranu Moravané, a naši drahou Moravu.

Cílem strany  Patriotů je obnovit tradiční zemské zřízení ustanovením tří spolkových zemí ve svých historických hranicích - Země Česká, Země Moravská a Jižní Slezsko.        

http://www.patrioticr.cz/

 

                                

 

 

„…moravská otázka je a bude opět zkušebním kamenem české politiky. Je proto žádoucí, aby byl Moravě zachován její specifický ráz aby se jí dostalo rozsáhlé autonomie, nejen politické, ale i kulturní.“
T.G.Masaryk, Problém malého národa.Čas 6, 1907, č.22
   

 

 

                        

                          

              

                     Moravské hnutí a Moravanství

 

                          Vzpomínka na rok 1991

 

Zemřel předseda Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti pro Moravu a Slezsko Boleslav Bárta

Překvapením voleb v roce 1990 se staly velmi dobré výsledky Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti pro Moravu a Slezsko, které se jako jedna z mála nově vzniklých stran probojovalo do národního i federálního parlamentu. Za svůj úspěch vděčilo nejenom přežívajícímu patriotismu zejména na jihu Moravy, ale také skutečnosti, že v jeho čele stál mimořádně schopný politik – psycholog Boleslav Bárta, který se v rámci Společnosti pro Moravu a Slezsko intenzivně angažoval již v roce 1968. V roce 1990 Společnost oživil a velmi rychle dokázal vytvořit akceschopné politické uskupení. Již v létě 1990 jako poslanec Federálního shromáždění navrhl změnu názvu České republiky na Českomoravskou republiku. Zároveň požadoval, aby se Česká národní rada přeměnila na Českomoravskou národní radu a vznikly jednotlivé zemské sněmy. Výsledkem měl být vznik Československé spolkové republiky složené ze tří rovnoprávných zemí. Jeho požadavky ovšem narazily na tvrdý politický odpor. Boleslav Bárta se proto snažil své plány prosadit za pomoci organizování „moravských kulatých stolů“, na nichž se pro myšlenku moravské autonomie snažil získat i představitele ostatních stran. Zároveň jeho Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko iniciovalo demonstrace v některých moravských městech a koncem dubna 1991 také pochod Moravanů Prahou. Opíralo se přitom o průzkumy veřejného mínění na Moravě, které ukazovaly na vysoké preference Hnutí. Požadavky Hnutí podporovaly i výsledky sčítání lidu z března 1991, během něhož se k moravské národnosti přihlásilo nezanedbatelných více než 1,3 miliónu osob. Boleslav Bárta se při prosazování trojdílné federace snažil získat i podporu ze slovenské strany, kde však narážel na neochotu především ze strany silné Verejnosti proti násiliu a tamější komunistické strany. Nicméně B. Bárta se nevzdával - organizoval další setkání představitelů politických stran a předsednictev národních rad v slovenských Budmericích. Během diskusního vystoupení ho však postihla srdeční slabost a již několikátému infarktu ve svém životě nedokázal odolat. Jeho smrt ukončila nejúspěšnější období Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti za Moravu a Slezsko. I když se tomuto uskupení podařilo proniknout ještě v následujícím roce alespoň do České národní rady, nikdy už nenašlo tak schopného předáka. Postupně se ocitlo až na samém okraji politické scény a po rozkolu v roce 1996 v parlamentních volbách jako Hnutí samosprávnou Moravu a Slezsko – Moravské národní sjednocení získalo jen necelých 0,5 %. Z našich seriálových hrdinů nejspíše mohl stranu B. Bárty preferovat Hynek. Ale přece jen byl už příliš spojený celým svým životem s Prahou.

Aktuality, A-1991-06-11; Záznam ze zasedání FS (1990); ČST

Zde živě :

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1991/538-zemrel-predseda-hnuti-za-samospravnou-demokracii-spolecnosti-pro-moravu-a-slezsko-boleslav-barta/

 

Vzpomínka na doc. Boleslava Bártu z roku 2011

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=1XuGQ7MWLZQ#t=11

 http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=GEs1unNAjSU#!

 

 

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

 

Moravané v eurovolbách s podporou European Free alliance

Politická strana Moravané ve volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční ve dnech 23. a 24. května 2014, bude kandidovat s podporou evropské parlamentní strany European Free Alliance, která na půdě Evropského parlamentu hájí zájmy evropských nestátních národů a prosazuje lepší podmínky pro rozvoj evropských historických zemí.

 
   

Moravané v eurovolbách s podporou EFA

 
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Ing. Pavel Dohnal

Vraťme samosprávu Moravě

První zasedání nového předsednictva Moravanů

25. leden 2014

Poprvé od svého zvolení se v brněnském Paláci Morava sešlo pod vedením předsedy Ing. Pavla Dohnala předsednictvo strany Moravané k šestihodinovému jednání, jehož nejzávažnějším bodem byla příprava voleb do Evropského parlamentu.

Předsednictvo navrhlo zemskému sněmu prvního místopředsedu strany Moravané a zřizovatele brněnského gymnázia Mgr. Ondřeje Hýska, Ph.D., na pozici lídra kandidátky politické strany Moravané do Evropského parlamentu v květnu 2014; únorovým sněmem schválený lídr bude rovněž hlavním organizátorem voleb do EP. Ondřej Hýsek se již v únoru zúčastní Generálního shromáždění Evropské svobodné aliance (EFA) v Galicii, kde se bude podílet na vytvoření celoevropské koncepce letošních eurovoleb. Zmocněncem pro evropské volby byl ustaven předseda strany Pavel Dohnal, místopředseda Tomáš Ingr byl pověřen aktualizací stručného politického programu strany pro volby do Evropského parlamentu. V této souvislosti předsednictvo rovněž souhlasilo s realizací demonstrace za samosprávu Moravy, která se uskuteční v květnu v Brně. K Evropským volbám strana uspořádá v první polovině února zvláštní tiskovou konferenci. Přípravou komunálních voleb byl pověřen Tomáš Ingr, přípravou senátních voleb Pavel Dohnal.

Předseda strany Pavel Dohnal představil filosofii směřování strany Moravané, která i nadále zůstává smířlivou stranou širokého politického středu s konzervativně-sociálním akcentem. Smyslem její existence je obnova zemské autonomie Moravy a Slezska (v rámci státu ČR), která byla protiprávně zrušena totalitním komunistickým režimem v roce 1948, což nebylo po roce 1989 z nepochopitelných důvodů napraveno. Zásadním krokem k nápravě tohoto nespravedlivého stavu bude referendum za obnovu Moravy v roce 2016, jehož vedlejším efektem bude i redukce stávajících nepraktických čtrnácti krajů. Informace o těchto aktivitách budou v nejbližší době zveřejněny na inovovaném webu Moravanů www.moravane.cz.

V dalším průběhu jednání si členové předsednictva mezi sebe rozdělili kompetence, za něž ponesou zodpovědnost. O vnitrostranické záležitosti se stará předseda strany Pavel Dohnal, Zahraniční komise zůstává v kompetenci prvního místopředsedy Ondřeje Hýska, programové záležitosti i nadále spravuje místopředseda Tomáš Ingr; do pravomoci místopředsedy Ondřeje Mlejnka přešly záležitosti propagace a napříč komisemi bude působit místopředsedkyně Šárka Konečná.

Moravané budou i v budoucnu podporovat promoravské občanské aktivity a spolupracovat s dalšími moravskými spolky v rámci Moravského kulatého stolu, na němž bude stranu zastupovat první místopředseda Ondřej Hýsek. Místopředsedkyně Šárka Konečná informovala o potěšujícím vzniku nové místní organizace Moravanů ve Velkém Meziříčí. Strana se rovněž připravuje na dvacáté výročí svého založení, které si připomene 31. 5. 2014 v Brně. Příští schůze předsednictva se uskuteční 30. 1. 2014 od 14:00 hod. na brněnském sekretariátu strany v Paláci Morava.

Ondřej Hýsek, I. místopředseda strany

moravane@moravane.eu

 

Pracovní fotografie členů předsednictva strany Moravané – zleva: místopředseda Ondřej Mlejnek, předseda Pavel Dohnal, místopředseda Tomáš Ingr, I. místopředseda Ondřej Hýsek, místopředsedkyně Šárka Konečná.

 


 

Ing. Pavel Dohnal

Prosperita Moravy

V čele strany Moravané Ing. Pavel Dohnal

18. leden 2014

Mimořádný VI. sjezd strany Moravané, který se konal v sobotu 18. ledna 2014 v brněnském Paláci Morava, zvolil nové vedení Moravanů.

Do funkce předsedy strany Moravané byl po několika letech opět zvolen Ing. Pavel Dohnal, výrazná osobnost působící řadu let v moravském hnutí.

Prvním místopředsedou strany byl zvolen Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D., dosavadní místopředseda a statutární zástupce gymnázia.

Místopředsedy byli zvolení Tomáš Ingr, dosavadní místopředseda a starosta Pasohlávek, dále Mgr. Ondřej Mlejnek, vyučující na Masarykově univerzitě, a v neposlední řadě i dáma, Bc. Šárka Konečná.

Na sjezdu zaznělo poděkování Ing. Milanu Trnkovi a Ing. Zdenku Zbožínkovi za jejich působení v předsednictvu strany.

Sjezd z pohledu strany Moravané analyzoval mimořádné volby do PS PČR 2013, v diskusi byla potvrzena samostatná kandidatura Moravanů v eurovolbách 2014, byla akcentována spolupráce s ostatními obdobnými hnutími v Evropě v rámci EFA – příležitostí pro její posílení bude únorové shromáždění Evropské svobodné aliance v Galicii, jehož se delegace Moravanů zúčastní, a na němž opět zdůrazní nespravedlivé postavení Moravy a Slezska v českém státě. Strana bude intenzivně prosazovat obnovení moravské a slezské samosprávy pomocí referenda v roce 2016. Delegáti se rovněž vyslovili pro změnu zkratky strany z "M" na "Moravané".

Příští zemský sněm se bude konat 8. 2. 2014 v Brně a jeho hlavním tématem bude sestavení kandidátky pro nadcházející volby do Evropského parlamentu.

Další řádný sjezd se uskuteční 11. 4. 2015.

K tématu také: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/moravane-si-zvolili-nove-predsednictvo-predsedou-je-dohnal/1032156

Ing. Pavel Dohnal, předseda strany Moravané

Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D., 1. místopředseda

Tomáš Ingr, místopředseda

Mgr. Ondřej Mlejnek, místopředseda

Bc. Šárka Konečná, místopředsedkyně

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

 

Samosprávná Morava? Rozhodnout může referendum v roce 2016

Ilustrační foto

Ilustrační foto Autor: Deník/Racek Attila

dnes 05:49       10.1.2014

Jižní Morava /ANKETA/ – Moravské zastupitelstvo schvaluje rozpočet Moravy, který předložila moravská vláda. A dohlíží na to moravský prezident. Popsaná situace od druhé světové války vypadá spíše jako scéna z fantastické literatury. Proměnit ji v realitu ale chtějí zastánci moravské samosprávy. Nepodařilo se jim uspět ve volbách, teď plánují na rok 2016 referendum.

 

Moravané se upírají k zákonu o obecném referendu, který před volbami slíbila mimo jiné i budoucí vládní sociální demokracie. Ten má umožnit po získání potřebného počtu podpisů závazné celostátní hlasování na jakákoliv témata. „Zatím o této věci jednáme jen uvnitř strany. V lednu ovšem máme mimořádný sjezd a po něm rozběhneme kampaň. O postupu, jak dosáhnout moravské samosprávy, chceme informovat i během evropských voleb. Hlavně ale v letech 2015 a 2016," sdělil Brněnskému deníku Rovnost místopředseda strany Moravané Zdeněk Zbožínek.

Referendum se podle plánu Moravanů má uskutečnit během krajských voleb v roce 2016. „Nechceme státní kasu zatěžovat referendem mimo volby," podotkl Zbožínek.

Klíčové je podle něj to, aby parlamentní strany nyní splnily svoje sliby a odsouhlasily obecné referendum. „Věříme, že se to podaří. Jsme například v kontaktu s Úsvitem, za nějž někteří naši členové kandidovali," řekl místopředseda.

Podle budoucího premiéra Bohuslava Sobotky je pravděpodobné, že se nového zákona lidé dočkají. „Je v programu vznikající koalice. Pevně věřím, že jej prosadíme," ujistil Sobotka. Dodal přitom ale, že není příznivcem vzniku samosprávné Moravy. „Požadavek na samosprávu naplnily kraje," řekl.

Poslanec za opoziční komunisty Vojtěch Adam potvrdil, že i jeho strana pro referendum zvedne ruce. „Ale bez rozmyslu nedokáži říct, zda bych byl pro samosprávu Moravy. To je třeba důkladně posuzovat," upozornil.

Na nutnost důkladného zvážení všech pro a proti poukázal i poslanec za lidovce Jiří Mihola. „I s ohledem na evropskou integraci je pravděpodobné, že se samosprávné celky budou spíše zvětšovat. Ale úspěchem referenda si nejsem jistý. Spíše by se měli věci chopit politici parlamentních stran," myslí si.

Podle politologa Lubomíra Kopečka je šance na obecné referendum slušná. Už proto, že kromě ODS jej strany podporují. „Nedokáži si ale představit, že v celostátním referendu by samospráva prošla. Na Moravě je možné zemské zřízení jako téma obnovit, ale v Čechách to téma nikdy nebylo," upozornil Kopeček.

Dodal, že Moravané by spíše mohli uspět v krajském referendu. „To sice nemůže uspořádání změnit, ale bylo by dobré pro zviditelnění tématu," myslí si.

Lidé nemají na návrat samosprávy, o kterou Morava přišla v roce 1949, jednotný názor. „Určitě jsem pro. Mám moravskou národnost a myslím si, že z Brna lépe vidíme potřeby Moravy než páni v Praze," řekl například Pavel Holý. Naopak Janě Veselé je téma jedno. „Pochybuji, že by to zlevnilo chleba. Jen bychom živili další politiky navíc," myslí si žena.

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/samospravna-morava-rozhodnout-muze-referendum-v-roce-2016-20140110.html

 

 

Dne 4.1.2014

Náš místopředseda pan Ondra Hýsek v dnešním vysílání Politického spektra dokázal naprosto bravurně a s úsměvem hájit barvy Moravy, ale i našeho Slezska. Souhlasím s ním, že spíše Evropa uznává právo na naši autonomii a naše práva, než náš vlastní stát. Ale na druhou stranu nejde pouze o národní otázku, a já se příčím domněnce, že být členem Evropské unie je pro nás výhodné. Ba naopak. Co se týká naší soběstačnosti a zaměstnanosti, kdy před převratem drtivá většina lidí, kteří jsou dnes bez práce, pracovali právě v zemědělství, a ony kvóty a veškerá omezení na naši domácí výrobu řadí náš stát jen na jakousi zahraniční montovnu, a občany na podřadnou levnou pracovní sílu cizích nadnárodních korporací. A jako Bruntalák nemusím chodit daleko, protože většina lidí na Osoblažsku a Bruntálsku pracovala právě na statkách a v družstvech, ale kdo se tam zajede podívat dnes, uvidí jen beznaděj, a většinou už jen dožívající důchodce.
Přesto místopředsedovi Moravanů, Ondrovi Hýskovi moc a moc děkuji za účast a zviditelnění našeho úsilí v Politickém spektru.
Milan Buček, Moravané - Bruntálsko.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10116287760-politicke-spektrum/

 

 

VLASTIVĚDA MORAVSKÁ
- obskurní společnost nebo obdivuhodné dílo ?

Je vyvolávání nepřátelství mezi obyvateli Moravy a Čech úmysl,
nebo vedlejší produkt vysílání celostátní veřejnoprávní rozhlasové stanice ?

Dnes, v pátek 27. prosince přibližně v 6.35 h, mě nemile překvapila komentátorka ranního pořadu na celostátní veřejnoprávní stanici Český rozhlas dvojka "Dobré ráno Česko", Jitka Lukešová. Komentovala příspěvky, které jí poslali posluchači na téma nevhodný dárek. Jeden posluchač z Čech dával k lepšímu, že mu kamarádka dala k Vánocům publikaci, která byla vydána v rámci Vlastivědy moravské - Historie žurnalistiky na Moravě - a šťavnatě líčil, jak by ji asi mohl využít. Nehodila se mu a dárek byl zřejmě odpočátku míněn jako vtip. Komentátorka nazvala Vlastivědu moravskou obskurní společností a spiklenecky k tomu dodala "Však víme, jak to je na východ od Pelhřimova".

Víme, co se děje s Moravou. Ztrátou statutu země, historicky poslední to byla Země moravskoslezská, Morava ztratila i svoji oficiální reprezentaci a nemůže se tedy oficiálně ani bránit. Jediná obrana je obrana různých občanských společenství, které si vzaly za své bránit práva Moravy zpravidla v určitých, většinou konkrétních oblastech, kde nás bezpráví páchané na Moravě nejvíc bolí. Dalším subjektem, bránícím zájmy Moravy je politická strana Moravané, jedna z politických stran, které vznikly odspodu, občansky, a nikoli jak je to dnes bohužel možné, jako "podnikatelský záměr".

Řekněme si na rovinu, že všechny tyto organizace, většinou dnes sdružené v zastřešujícím uskupení Moravský kulatý stůl, mají velmi omezené možnosti jak moravské zájmy bránit, případně prosazovat. Tak, jako nemá Morava svoji oficiální reprezentaci, tak nemá svůj rozhlas ani televizi. Dokonce, pokud nějaký podnikatel chce tyto promoravské organizace finančně podpořit, zpravidla se setká s šikanou státních orgánů. Toto ovšem nemohu prokázat, ale o konkrétních lidech a velké pozornosti státních orgánů, která se projevila nezvykle aktivní kontrolní činností jejich podnikání, se u nás, na Moravě, mezi lidmi běžně mluví.

My, na Moravě, víme jak to je. Vyjmenovávat znovu, co všechno sebou nese bezprávné postavení Moravy, by bylo na tlustospis. Nejhůře se to projevuje ve stále klesající životní úrovni obyvatel Moravy oproti Čechám a Praze a v nejvyšší nezaměstnanosti ve státě. Tedy v hospodářské sféře Moravy, které centrální orgány nevěnují odpovídající pozornost.

V oficiálním dějepise je prezentována historie Moravy, tedy od počátku Staré Moravy a Moravské říše nikoli jako velmi významný počátek našich státoprávních dějin, ale jako něco, co bylo už tak dávno, že to ani nestojí za nějaké vyzdvižení jejího významu. Přitom to byl pevný státoprávní základ nejen České republiky, ale i Slovenska, Maďarska a Polska. Kulturní vliv je ještě mnohem širší a sahá od Balkánu až na Rus. Ještě dnes píší písmem, odvozeným od písma používaného v Moravské říši stamiliony lidí na světě. O vytvoření tohoto písma se zasloužil sv. Cyril, který byl všestranně velmi vzdělaný a byl mmj. i jazykovědcem. Není tajemstvím, že učil i na univerzitě v Konstantinopoli a školu na Moravě spolu s Metodějem budovali právě podle vzoru této starověké univerzity.

Přesto se u nás vyzdvihuje především počátek přemyslovského státu. Kde, už když se podíváme na mapu Velké Moravy a na mapu raného přemyslovského státu, je rozdíl ve významu obého zřejmý. Také neobstojí zařazení historie Staré Moravy a Moravské říše jako něčeho, co bylo příliš dávno a tím to vlastně už ztrácí pro nás na důležitosti. Vždyť právě vyzdvihovaný raný přemyslovský stát časově téměř navazoval a tedy toto zdůvodnění je až nápadně účelové.

Ale vrátím se k výše jmenované Vlastivědě moravské. Nevím, zda je to společnost. Obskurní už vůbec ne. Vím pouze, že Vlastivěda moravská byla úžasné dílo našich předků. Pracovali na ní zdarma vzdělanci z celé Moravy od 19. století. Učitelé z vesnic, měst, městeček, faráři, i další vzdělanci milující zem, ve které žili, Moravu. Už můj dědeček, učitel na Drahanské vrchovině, odebíral jednotlivé svazky Vlastivědy moravské, tak, jak vycházely. Narodil se asi v roce 1877 a stal se typickým učitelem tehdejší doby. Věnoval se zahradě, včelařil, hrál na housle, zpíval a ... byl moc hodný. Nejsem příliš obeznámena s novým vydáváním Vlastivědy moravské ani s jejími novými díly. Ale je to bezesporu jako celek dílo, které si zaslouží obdiv i úctu. V současné době se tomuto chvályhodnému a jistě nelehkému úkolu věnuje Musejní a vlastivědná společnost (pokud se mně podařilo zjistit). Myslím si, že dílo moravských vlastenců je stejně cenné jako práce vlastenců českých a to, že dílo českých vlastenců je vyzdvihováno v oficiálním dějepisu a literatuře a moravské je dobrým terčem pro zesměšňování a povýšenecké odsudky dokonce ve veřejnoprávním, celostátním médiu, se mně právem, jako Moravance, nelíbí.

http://www.rozhlas.cz/lide/dvojka/_osoba/2992

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Volím Moravu, volím Moravany

Zahájeno diskusní fórum k REFERENDU 2016 za obnovu moravské samosprávy

16. prosinec 2013

Kroměříž

V sobotu 14. 12. se v Kroměříži sešli členové strany Moravané s cílem prodiskutovat možnosti, které Moravanům, Slezanům i Čechům dává zákon o obecném referendu, jehož schválení je deklarováno v nové koaliční smlouvě ČSSD – ANO – KDU-ČSL. Cílem diskuze bylo především pojmenovat současnou pozici Moravy v rámci  fungování veřejné správy v ČR a projednat představy strany Moravané o budoucím postavení Moravy.

Ing. Pavel Dohnal, moderátor fóra, na úvod stručně seznámil přítomné s historií územně správního uspořádání na území současné ČR, reformou veřejné správy a jejím současným stavem. Přítomní pak diskutovali o vizích budoucího postavení Moravy v rámci ČR i v rámci Evropy, tematiku referenda jako prostředku ke snížení počtu krajů, obnovení moravské samosprávy a zrovnoprávnění občanů moravské národnosti v ČR. Na závěr přítomní definovali úlohu strany Moravané jako politického reprezentanta realizace těchto vizí.

Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D.

místopředseda strany Moravané

ohysek@moravane.eu

 

 

Moravané na kandidátkách hnutí Úsvit přímé demokracie

Strana Moravané se rozhodla v letošních parlamentních volbách podpořit hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury účastí svých členů na kandidátkách hnutí. Důvodem je skutečnost, že prioritním programovým cílem hnutí je prosazení prvků přímé demokracie. Právě referendum je jedna z cest, kterou lze dosáhnout obnovení zemského uspořádání České republiky, jako hlavního programového cíle strany Moravané.

Moravané Úsvit
   

Poděkování kandidátů strany Moravané voličům a blahopřání Úsvitu přímé demokracie



Kandidáti strany Moravané, kteří v letošních parlamentních volbách kandidovali v 6 krajích na kandidátkách přímé demokracie Tomio Okamury, děkují voličům za 6 253 hlasů, kterými jim projevili svou podporu. Bohužel tyto hlasy nestačily k tomu, aby některý ze členů strany Moravané získal poslanecký mandát. Nejblíže k úspěchu měl místopředseda strany a starosta Pasohlávek Tomáš Ingr. K získání poslaneckého mandátu v Jihomoravském kraji mu chybělo 538 preferenčních hlasů. Za posledních 17 let jsme tak blízko k tomu, aby na parlamentní půdě zase zazněl hlas Moravy, ještě nebyli.

Kandidáti strany Moravané blahopřejí hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury k úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Věří, že zvoleným poslancům Úsvitu přímé demokracie se podaří prosadit jeden z jejich hlavních programových bodů zákon o všeobecném referendu. Schválením tohoto zákona se následně může vytvořit prostor pro vyhlášení referenda o změně krajského na spolkové uspořádání a tak naplnit jeden z prioritních programových cílů strany Moravané.

 

 

PŘEDČASNÉ VOLBY DO PARLAMENTU ČR 2013

 http://www.moravanezausvit.cz/

                                                                                                                       PREFERENČNÍMI HLASY
PODPOŘTE KANDIDÁTY
STRANY MORAVANÉ

Zakroužkováním kandidátů strany Moravané zvýšíte šanci,
že v případě volebního úspěchu hnutí Úsvit,
budeme mít konečně poslance
prosazujícího obnovu Moravské země

Preferenční hlas pro Moravany

REFERENDUM
CESTA K OBNOVĚ
ZEMSKÉHO ZŘÍZENÍ

Úspěšným referendem můžeme zrušit 14 uměle vytvořených
krajů a nahradit je čtyřmi spolkovými zeměmi Zemí českou,
Zemí moravskou, Zemí Slezskomoravskou a metropolitní zemí Praha

Zrušme kraje
Moravané na kandidátkách hnutí Úsvit přímé demokracie

Strana Moravané se rozhodla v letošních parlamentních volbách podpořit hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury účastí svých členů na kandidátkách hnutí. Důvodem je skutečnost, že prioritním programovým cílem hnutí je prosazení prvků přímé demokracie. Právě referendum je jedna z cest, kterou lze dosáhnout obnovení zemského uspořádání České republiky, jako hlavního programového cíle strany Moravané.

   

Milan Buček: Úsvit není spása, Úsvit je naděje



Spousta lidí neví, jak se žije na Bruntálsku, tam, kde prostě práce není, tam těžko můžete použít žargon: „ Najdi si radši pořádnou práci!“

Na Osoblažsku je dokonce 60% lidí bez práce. Vrbnu pod Pradědem se říká „ Město duchů“. Staří vymírají a mladí utíkají pryč. Brzy tak na tom bude celý Moravskoslezský kraj. Je špatné, že si někteří neuvědomují, co čeká Ostravsko. Zde nepomůže ani jednorázové nalití šesti miliard do firem , které jsou ztrátové, ze státní kasy . Hrozí, že brzy přijde víc jak 60 000 lidí o práci, a Ostravu jako takovou zavalí demonstrující lidé bez práce z oceláren, hutí a horníci. Milí přátelé , jsme na jedné lodi. Chceme bojovat díky přímé demokracii a referendu nejen proti lumpům, ale také za lepší život vás, lidí, kteří jsou díky zločineckému systému defacto vykázáni mnohdy na okraj společnosti.

Maminky na mateřské s příjmem 3 800 Kč. Nebo lidé bez práce, postižení soukromými exekutory , v osobních bankrotech. Študáci, kteří nemají často ani na zaplacení knih ke studiu, nebo lidé odkázáni ne z vlastní příčiny na sociální dávky. Senioři , kteří nemají na doplatky na léky. Ale věříme, že právě ONI - VY budete voliči Úsvitu. Vy jste ti lidé, kteří čekají spoustu let, kdy se konečně změní něco k lepšímu, kdy se změní od základu celý systém a budou zpětně potrestáni ti, co nám ukradli život a republiku mezi očima. Je nám smutno, že existují lidé, kteří toto ještě nechápou, kteří ani nechápou, že se pan Tomio Okamura snažil marně najít podporu v senátu, aby prošly jeho návrhy na změnu zákonů. Místo toho si tam páni senátoři jen cpou břicha za naše peníze. A když to vezmeme až dolů na radnice, kterými protekly spousty peněz v zakázkách bez výběrových, nebo zmanipulovaných výběrových řízení, není již víc, co dodat. Snad jen to, že být na kandidátce hnutí Úsvit přímé demokracie znamená, být člověkem, pro kterého je na prvním místě i poslední občan v naší vlasti, a abnormální osobní vyšší princip mravní. Takový člověk má potom opravdu své místo na kandidátce, která má přinést změnu k lepší budoucnosti.

Proto bojujme společně za naši zemi, za budoucnost našich dětí a vnoučat.

 

 

Alternativy existují, aneb nenápadný půvab regionalismu

Alternativy existují, aneb nenápadný půvab regionalismu - See more at: http://www.blisty.cz/art/69388.html#sthash.Dsh0Kw14.dpuf

http://www.blisty.cz/art/69388.html

 

......na to vše labouristé zaprodaní oligarchům hledí s přezíravostí a arogancí a odmítají regionalistické strany jako nacionalistické a nelegitimní separatisty, aniž by si všimli, že to byl Londýn, kdo se odtrhl od zbytku země.

A jak je to v České republice? Obdobou zmíněných stran z Británie jsou Moravané, kteří jsou s nimi v Evropské svobodné alianci (EFA). Odmítají škrty v sociální sféře (tak jako SNP), chtějí sociální stát podle skandinávského vzoru, podporují domácí drobné a střední podnikatele snížením DPH a spotřební daně z pohonných hmot a zřízením veřejných center podpory živnostníkům, jež by zdarma poskytovaly právní, účetní a ekonomické poradenství. Zároveň chtějí zdanit a regulovat spekulanty prostřednictvím Tobinovy, burzovní a bankovní daně, jsou pro regulaci ratingových agentur a pro eliminaci daňový rájů. Jsou (tak jako Ulrich Beck) pro to, aby celní tarify na zboží dovážené do EU byly stanoveny podle dodržování ekologických a sociálních standardů v zemi původu, což by eliminovalo laciný východoasijský dovoz. Jsou proti investičním pobídkám pro velké zahraniční firmy. Na podporu domácích podnikatelů je také zaměřen zákaz budování supermarketů a podpora tzv. regionálního smluvní hospodaření (po vzoru Švýcarska), tedy prodeje zemědělských produktů výrobci bez prostředníků.

Jsou pro zvýhodnění pro bezúročné bankovnictví a pro zavedení zemských bank (podle německého vzoru). Tyto banky by poskytovaly zvýhodněné úvěry pro jednotlivce a podnikatele, kteří by se chtěli usadit v regionech ohrožených vylidněním (což je takřka celá Morava a Slezsko). Stejný cíl – tedy zachování tradiční sídelní struktury – sledují i další nástroje, např. přesunování ústředních státních a zemských (po zavedení zemského zřízení) orgánů do ohrožených oblastí (jak je tomu ve Finsku), přídavky k platu v těchto regionech a zachování základní infrastruktury (pošty, školy, školky, lékárny, zdravotní střediska) i v nejmenších obcích. Moravané jsou proti inflaci vysokoškolského vzdělání a chtějí u jednotlivých vysokoškolských oborů zavést numerus clausus (tak jako ve Finsku), protože není možné, aby 60 % populace studovalo vysokou školu.

A to je jen strategie ekonomická, nebudu zde rozebírat instituty přímé demokracie (po vzoru Švýcarska) či kroky na úrovni veřejné správy (po vzoru Německa) nebo antiimperialismus, který je vlastní jak pro keltské strany, tak pro Moravany. Navíc má zemská identita, jež úzce souvisí se zemským zřízením, to kouzlo, že spojuje v jedné zemské obci obyvatele různých etnik a v případě České republiky tedy i německy hovořící obyvatelstvo, s čímž má standardní česká (tschechisch) identita problém. Regionalisté tedy jako by inovovali klasické Marxovo a Engelsovo heslo, později socialisty v praxi odmítnuté, do „Obyvatelé všech etnik v jedné zemi spojte se!“. Jistě uznáte, že ve Skotsku se podařilo zařazení imigrantů do společnosti mnohem lépe než v Anglii.

 

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Volím Moravu, volím Moravany

Lži českých nacionalistů

21. červenec 2013

Snad každý, kdo má kladný vztah k Moravě a Slezsku, cítí, že v posledních letech začíná moravské a slezské povědomí sílit. Dokladem je například úspěch iniciativy za vyvěšování moravské vlajky, kterou letos podpořila třetina obcí na Moravě.

Čeští nacionalisté, kteří přivedli republiku do současného stavu a kteří nemíní připustit, že k jejich centralistickému, zkorumpovanému a naprosto nefunkčnímu režimu existuje alternativa, se na to snaží reagovat. Jelikož nemají po ruce jediný oprávněný argument, uchylují se ke lžím a překrucování. Ukázkou je článek z novin Moravskoslezský deník.

http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/moravskoslezsky-stat-nakonec-nevznikl-20130630.html

Manipulativně je v něm útočeno na myšlenku obnovy moravské a slezské samosprávy.

Začněme už zavádějící první větou. „Ostrava zachránila celistvost České republiky striktním odmítnutím moravského separatismu.“ Moravské a slezské politické subjekty chtěly pouze obnovení zemského uspořádání, jež bylo zrušeno protiprávně a nedemokraticky, bez ohledu na přání obyvatel. Rozbití republiky nechtěly. Separatisty byly naopak české politické strany, které rozdělily Československo, aniž by tento krok měly ve svých předvolebních programech a aniž by na to zeptaly obyvatelstva v referendu. Jinými slovy, obyvatel Ostravy se na jejich názor nikdo neptal.

Můžeme pokračovat hned druhou větou. „Když se před dvaceti lety rozdělilo Česko-slovensko, byli u toho i zástupci moravské politické reprezentace.“ Ne, Československo rozbili politikové z pražských a bratislavských politických stran, moravské subjekty při jednání o rozdělení vůbec nebyly přítomny.

„Jestli měla kdy Morava šanci domoci se zemského uspořádání, které by se podobalo třeba systému v Rakousku či Německu, bylo to krátce po roce 1990. Že se tak nestalo, padá na hlavu tehdejšího Hnutí za samosprávnou demokracii-Sdružení pro Moravu a Slezsko a zejména Moravské národní strany.“ Co mohly HSD-SMS a MNS dělat v situaci, kdy jejich návrhy byly českými politickými stranami šmahem odmítány? Co mohly dělat, když petice za obnovu samosprávy Moravy a Slezska, kterou podepsalo 630 tisíc občanů – tedy nejvíce ze všech petic v dějinách Československa a České republiky – byla pražským mocenským centrem ignorována? Co mohly dělat, když české politické strany (jako KDU-ČSL nebo ČSSD), které měly před volbami v roce 1992 v programu zemské uspořádání, po volbách změnily názor, jinými slovy lhaly svým voličům? Kdo tedy opravdu zabránil obnově zemského zřízení?

„V roztříštěném moravistickém hnutí sílily ostré útoky na Čechy a jejich představy o samostatném moravskoslezském státě byly víc než maximalistické.“ Moravské subjekty byly naopak přístupny kompromisu, což se o českých politických stranách říct nedá. Obecně byla pro Moravu vždy typická snaha o smír – stačí se podívat na náboženskou toleranci v 16. století, na postoj moravského zemského sněmu k českému stavovskému povstání v roce 1618, na úsilí o sociální smír v 19. století, či na etnický smír před rokem 1918, kterým se Morava odlišovala od Čech. Maximalismus je naopak typický pro české centralisty a nacionalisty.

„Když se na jaře 1990 konal v Kroměříži moravský sněm, byl nacionalisticky vypjatý, výpady proti obyvatelům Čech byly téměř nenávistné.“ Ať to tvrzení autor doloží. Moravské a slezské subjekty byly vždy orientovány na zemskou identitu a zemské zřízení, které spojují obyvatele různých jazyků v jedné zemské obci. Připomeňme jen tzv. moravské vyrovnání z roku 1905, které národnostní otázku vyřešilo natolik kvalitně, že bylo kopírováno v mnoha jiných zemích. Naopak zastánci pražského centralismu stát založili na českém nacionalismu, který vzal autonomii Moravě a Slezsku, bez ohledu na předchozí sliby ji nedal Slovensku a Podkarpatské Rusi a pak vedl k vyhnání milionů německy hovořících a tisíců chorvatsky hovořících obyvatel z jejich domovů. Kdo tady potom šíří nenávist?

V časech, kdy Morava a Slezsko měly svou samosprávu, byla Ostrava kvetoucím městem, které dalo světu největšího podnikatele své doby, Wilhelma Wolfa Isaaka rytíře von Gutmanna, jenž pro ostravské hutníky a havíře stavěl důstojné příbytky, školky, školy a zotavovny a nechal je pojišťovat proti úrazu i na stáří. Vítkovické železárny tehdy patřily k nejmodernějším podnikům svého druhu a vyvinuly novou metodu výroby oceli, tzv. vítkovický pochod. Sodovkárna v Hrušově byla vůbec první sodovkárnou v habsburské monarchii, byly v ní využity nejmodernější technologie a stala se vzorem pro ostatní sodovkárny v habsburské říši. Ostrava byla propojena s Karvinou, Bohumínem, Michálkovicemi a Orlovou unikátními úzkorozchodnými tramvajemi. Město se stalo magnetem, který přitahoval lidi z celé střední Evropy

Český centralistický stát dal Ostravě Bakaly a Koláčky, jejichž řádění snad není třeba komentovat. Dal jí ropné laguny v Mariánských Horách, které za nezájmu vládnoucí garnitury už celé roky poškozují zdraví obyvatel. Zrušil úzkorozchodnou tramvajovou síť, jež byla nahrazena ekonomicky, dopravně a ekologicky náročnější automobilovou dopravou. Hrušovskou sodovkárnu zprivatizoval takovým způsobem, že dnes je v troskách. Dopustil zchátrání architektonického skvostu Ostravica-Textilia. Omezuje sociální vymoženosti, v době, kdy pouze v oboru těžby uhlí podle ostravského úřadu práce hrozí propuštění třinácti tisícům lidí a kdy se propouští i v jiných podnicích a školách.

To všechno se projevuje na demografickém vývoji. Od roku 1990 ubylo 30 tisíc obyvatel města, tedy celých 10 %. Studie napovídají tomu, že odcházejí mladí lidé, a to mimo kraj. Jinými slovy, budoucnost Ostravy i jejího okolí je ohrožena. A není to zásluhou těch, kdo chtějí férové postavení pro Moravu a Slezsko.

 

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Zrušme kraje, ušetříme 20 miliard

Stanovisko politické strany Moravané k vytvoření úřednické vlády

2. červenec 2013

Politická strana Moravané odmítá možnost vytvořit úřednickou vládu, kterou prosazuje prezident Miloš Zeman. Jsme znepokojeni především tím, jak se argumentuje účastí tzv. odborníků. Připomínáme, že k současné krizi došlo i kvůli působení těchto „odborníků“ v nejvyšších státních funkcích. Vzpomeňme si na začátek 90. let, kdy nám média servírovala jako odborníky lidi typu Václava Klause či Karla Dyby. To, kam přivedli naši ekonomiku, snad nemusíme nijak rozvádět. Nebo můžeme uvést Yvonne Streckovou, která, propagována jako odbornice na veřejnou správu, za Zemanovy vlády přivedla veřejnou správu do současné, neprůhledné podoby.

Proti vládě tzv. odborníků máme i několik systémových výtek.

Za prvé, bylo by naivní domnívat se, že takzvaní odborníci nemají politické přesvědčení. Naopak, velmi často jsou s politiky úzce spjati. Někteří dokonce mění role podle situace. Vladimír Dlouhý nám byl kdysi prezentován jako velký odborník na národní hospodářství, pak se stal politikem a dnes je opět odborníkem, který radí vládě.

Za druhé, jedním z nejvýraznějších prvků, které přispěly k rozkladu české demokracie, patří napojení jednotlivých politiků na lobbistické skupiny. To můžeme sledovat u všech polistopadových vlád, u té poslední snad nejvýrazněji. Problém je, že stejně tak jako politikové jsou s těmito lobbistickými skupinami propleteni i takzvaní odborníci, akorát to, na rozdíl od politiků, není tolik vidět. To, že navržený premiér je ředitelem jednoho z největších penzijních fondů, jehož se vládní politika má velmi citelně dotýkat, nebo že jeho vyhlédnutý ministr je generálním ředitelem firmy, jež se má ucházet o vládní zakázku v hodnotě 200 miliard korun, snad nepotřebuje žádný další komentář. 

Za třetí, tyto osoby nám jako takzvané odborníky prezentují masmédia, jež jsou personálně a majetkově napojena na vládnoucí vrstvu a jež byla celou dobu její hlásnou troubou. Masmédia, která tvrdí, že k současnému systému není alternativa. Masmédia, která se podílela na likvidaci povědomí o Moravě a Slezsku. Můžeme jim věřit, když přijdou s novým trumfem v podobě odborníků?

To vše potvrzuje naši dlouhodobou linii, kdy tvrdíme, že problém České republiky není v té či oné vládě, ale v systému, kdy rozhoduje neprůhledný konglomerát lobbistů, politických stran, veřejné správy, médií a nejrůznějších spekulantů. V něm hrají tzv. odborníci důležitou roli. Řešení je podle nás v tom, že se tomuto mocenskému centru odebere to hlavní, tedy moc. Konkrétně to znamená důsledné oddělení státní správy a samosprávy, jejich skutečnou decentralizaci, definici státní služby, radikální změnu financování politických stran, zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a přímou demokracii. Jinými slovy, je třeba, aby se stát začal budovat zdola, ne jako dosud.

Situaci podle nás nezlepší žádný spasitelský odborník a už vůbec ne odborník náležející k pražské mocenské elitě a jejím krajským pašalikům, jinými slovy ke strukturám, které republiku přivedly do současného stavu.

Politické priority by podle nás neměli stanovovat ani odborníci, ani politikové, ale občané. Na to se při současných debatách zcela zapomnělo. Moravané na to nezapomínají.

vedení politické strany Moravané

 

 

Prohlášení strany Moravané k rozkladu centralizované ČR v přímém přenosu
Ondřej Hýsek, místopředseda strany Moravané, Brno, 15. 6. 2013


Strana Moravané opakovaně upozorňuje na to, že centralizovaný český stát, který soustředil všechnu moc do zkorumpovaného pražského centra, není v této podobě funkční. Jediné politické centrum v ČR vybavené veškerou výkonnou a zákonodárnou mocí odmítá předat část svých pravomocí do staletími prověřených historických zemí Čech, Moravy a Slezska, pouze vytvořilo systém loutkových krajských samospráv. Zároveň se odmítá podřizovat kontrole ze strany Evropské unie s poukazem na nikdy nespecifikované tzv. „národní zájmy“ – o čí zájmy se však jedná? Poslední šokující události, jejichž další vývoj je jen velmi těžké odhadnout, ukazují, že se jedná o partikulární zájmy prospěchářů hrajících si na politiky evropského formátu, neschopných však řídit ani vlastní kancelář. Pokud opravdu nevolená šéfka premiérova kabinetu úkoluje tajné služby, v bytech prominentů se „válí“ stamilióny korun v hotovosti a desítky kilogramů zlata, jsou prohnilé samotné kořeny naší demokracie. Vyzýváme proto premiéra ČR k okamžité demisi nejen z mravních důvodů. Voláme po seberozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, úřednické překlenovací vládě a okamžitých předčasných volbách, po nichž by nově vzešlé zastupitelstvo mělo okamžitě zrušit 14 nefunkčních a drahých krajů, zavést spolkové země Čechy, Moravu-Slezsko a Prahu a přenést na ně značnou část centrálních kompetencí, jejichž řádného naplňování a spravování v zájmu občanů našeho státu nebylo pražské centrum minimálně v letech 1948-2013 evidentně schopno.

http://hlasmoravy.xf.cz/Cislo-67.html

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Volím Moravu, volím Moravany

Moravané se připravují na volby 2014

1. červen 2013

Moravané se připravují na volby 2014

Tématem 42. Zemského sněmu politické strany Moravané, který se uskutečnil 25. května v Brně, i toho následujícího, jenž se bude konat 22. června v Kojetíně, je především supervolební rok 2014. Strana se v něm bude snažit přesvědčit voliče o správnosti obnovení moravské a slezské, ale i české samosprávy v rámci ČR.

Zemský sněm schválil, že Moravané budou kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu se svou samostatnou kandidátkou. Politická strana Moravané je členem Evropské svobodné aliance (EFA), která v Evropském parlamentu sdružuje strany usilující o samosprávu menších etnických celků.  Na sněmu bylo připomenuto prohlášení Valné hromady EFA, týkající se Moravy a Slezska. To bylo schváleno jménem politické strany Moravané, bojující za obnovení zemského zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které bylo (s dalekosáhlými negativními sociálními, kulturními a ekonomickými dopady) protiprávně zrušeno komunisty v roce 1949, poté neobnoveno díky invazi tanků Varšavské smlouvy v čele s vojsky SSSR v srpnu 1968 a od roku 1989 až do dnešní doby je ignorováno, přestože polistopadový československý parlament zrušení Země moravskoslezské prohlásil za protiprávní. EFA zásadně odsoudila dosavadní diskriminační politiku vlády České republiky vůči Moravě a Moravskému Slezsku.

Zemský sněm rovněž ustavil volební štáb pro komunální volby a dal místním organizacím možnost jednat samostatně ohledně uzavírání spolupráce s jinými politickými stranami, hnutími a kandidáty. Předsednictvo strany pak získalo mandát k jednáním o možné spolupráci s jinými politickými subjekty ve volbách do Parlamentu ČR.

Na sněmu rovněž zaznělo pozvání na akce strany Moravané a ostatních organizací Moravského kulatého stolu. Zdůrazněno bylo 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Moravu, které si připomeneme hlavně na setkání 5. července na Velehradě, členové naší strany se zúčastní i tradiční slavnosti bratrství Čechů, Moravanů a Slováků 28. července na Velké Javorině.

Po ukončení sněmu uctili Moravané na brněnském Ústředním hřbitově památku doc. PhDr. Boleslava Bárty, CSc., významného moravského psychologa a politika, který zemřel 31. května 1991 uprostřed boje za obnovu moravské a slezské samosprávy. Boleslav Bárta byl poslancem Federálního shromáždění Československé federativní republiky a předsedou Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti pro Moravu a Slezsko.

Ondřej Hýsek, místopředseda politické strany Moravané

ohysek@moravane.eu

Předsednictvo politické strany Moravané

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Volím Moravu, volím Moravany

Připomínáme 45 let od založení Společnosti pro Moravu a Slezsko

20. květen 2013

Dnes si připomínáme 45 let od založení Společnosti pro Moravu a Slezsko, která byla vůdčí silou myšlenky obnovy moravské samosprávy od konce 60. až do začátku 90. let. Krátká reportáž proběhla v dnešním ranním pořadu ČRo 2.
minuta 03:40 - 07:00
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2890809

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Vraťme samosprávu Moravě

Stanovisko strany Moravané k vývoji hrubého domácího produktu

20. květen 2013

Politická strana Moravané není překvapena vývojem hrubého domácího produktu, který tak zaskočil některé vládní či provládní ekonomy. Dlouhodobě upozorňujeme na absenci národohospodářské strategie i jednotlivé chybné kroky. Již několikrát jsme se vyjadřovali k nesmyslnosti zvyšování daně z přidané hodnoty, které vede k útlumu domácí spotřeby, i ke škrtům v sociální sféře, jež mají stejný dopad.

Připomínáme jen, že ve světě se projevuje zřetelný příklon k domácí spotřebě jako hlavnímu stimulu stabilního, rovnoměrného rozvoje ekonomiky. Je na ní založen hospodářský úspěch latinskoamerických zemí, které byly dosud vždy závislé na vývozu surovin, a zvýšit roli domácí spotřeby se snaží i tak exportně zaměřené země jako Japonsko a Čína.

Česká republika má jeden z nejvyšších poměrů exportu vůči HDP v Evropské unii, jinými slovy jsme oproti zbytku Evropy nadprůměrně závislí na vývozu. Navíc je tento vývoz soustředěn na několik málo zemí, několik málo typů výrobků a několik málo firem, které jsou v rukou zahraničního kapitálu. To jen posiluje labilitu naší ekonomiky a její závislost na vnějších otřesech. Krom toho jde o vývoz komponent z pozice subdodavatelů, kdy „naše“ firmy nemohou určit konečnou cenu a jejich přidaná hodnota tak není velká.

Kde jsou ty doby, kdy na Moravě a ve Slezsku domácí podniky vyráběly kompletní výrobky prvotřídní kvality - například první ponorná čerpadla (Sigmundové v Lutíně), první cukrovarnické difuzéry (Friedrich Wannieck v Brně) a první nábytek z ohýbaného dřeva (Michael Thonet v Koryčanech) na světě – kdy zde byla nejkvalitnější výroba keramiky (Znojmo) a elektromotorů (Vsetín) a nejmodernější válcovny (Třinec) na světě? Shodou okolností to bylo právě tehdy, kdy Morava a Slezsko měly svou samosprávu a mohly si samy rozhodovat o svých finančních prostředcích!

Neschopnost vládní politiky vynikne ve srovnání s okolními zeměmi. Následující tabulka ukazuje změnu HDP v procentuálním vyjádření oproti stejnému čtvrtletí v loňském roce.

 

Česká republika

  -1,9

Bulharsko

   0,4

Maďarsko

  -0,3

Německo

  -0,3

Polsko

   0,4

Rakousko

   0,0

Rumunsko

   1,3

Slovensko

   0,9 

eurozóna

  -1,0

EU

  -0,7

 

Nelze také opomenout, že všichni naši sousedé již překonali úroveň HDP zpřed roku 2008 – jen Česká republika nikoli.

Vládní hospodářská politika je motivována snahou za každou cenu snížit rozpočtový deficit. Veřejné výdaje a příjmy se však nepohybují ve vzduchoprázdnu a kromě vývoje ekonomiky jsou závislé i na institucích, které s těmito penězi pracují – tedy na veřejné správě.

Moravské politické subjekty hned po roce 1989 tvrdily, že nejprve je nutné vytvořit fungující instituce a teprve na jejich základě je možné provádět národohospodářské kroky. To bylo pražskými politickými stranami odmítnuto s tím, že na budování veřejné správy není čas, protože nejprve se musí provést ekonomická reforma. Výsledky můžeme jasně vidět. Nemáme ani decentralizovanou, průhlednou veřejnou správu ani fungující hospodářství.

Opět upozorňujeme na to, že v dobách, kdy zde fungovala dlouhodobě osvědčená, na zemském zřízení založená veřejná správa, patřily Morava a Slezsko k ekonomicky nejvyspělejším zemím světa. To, že by k nim patřily i dnes, si snad netroufnou tvrdit ani vládní ekonomové.

 

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Volím Moravu, volím Moravany

Stanovisko strany Moravané k připravovanému příchodu amerických řetězců rychlého občerstvení

17. květen 2013

Politická strana Moravané je znepokojena zprávami o tom, že do České republiky se ve velkém chystají americké řetězce rychlého občerstvení. Pokud by k tomu skutečně došlo, mohlo by to mít dlouhodobé dopady na naše živnostníky i zdravotní stav populace a nelze zapomínat ani na enviromentální a kulturní důsledky.

Nejde při tom o to, že bychom se bránili zahraničnímu kapitálu. Je však nutné zvážit, zda tyto řetězce nenadělají víc škody než užitku. Zkušenosti z Francie jsou varující. Jestliže v roce 1960 zde bylo v provozu 200 tisíc kaváren, v roce 2007 – tedy po průniku amerických řetězců – jich bylo už jen 41 tisíc. Spotřeba vína zde klesla z průměrných 160 litrů ročně na dospělou osobu v roce 1965 na 57 litrů v roce 2010. Jestliže pro řetězec McDonalds byla v roce 2008 tato země vůbec druhým nejvýnosnějším trhem na světě, v tom samém roce bylo uzavřeno přibližně 3000 restaurací vlastněných francouzskými podnikateli. A to je přitom Francie kulinářskou a vinařskou supervelmocí.
Moravané hájí domácí živnostníky, už jen proto, že ti své zisky utrácejí zase u nás a neodvádějí je do zahraničí. Jsme si vědomi toho, pod jaký tlak dostala naše živnostníky vládní koalice zvyšováním DPH, a velmi dobře víme také to, že sociální demokraté, tedy tzv. opozice, s touto daňovou politikou souhlasí a považují živnostníky za parazity. 

Je známo, že pro americké fastfoody je typické velké množství obalů a tedy i odpadků. Jak s tím kontrastuje ve Švýcarsku vynalezené regionální smluvní hospodaření, které mají Moravané ve svém dlouhodobém programu a které znamená, že spotřebitel kupuje potraviny přímo od výrobce, bez prostředníků a zbytečných obalů.

Pak jsou zde zdravotní efekty. Fastfoody jsou z definice založené na rychlé konzumaci, která není zdravá. Důsledkem je nadváha, především u mladých lidí. Ve Spojených státech má tento problém pandemickou povahu, ale zneklidňující rozměry začíná mít i u nás. Připomeňme jen, že nadváha pak vede k dalším zdravotním problémům a tedy i k zátěži pro veřejné zdravotnictví. K tomu přistupuje vědecky prokázaný fakt, že jídla z fastfoodových řetězců obsahují látky, jež vyvolávají závislost.

A potom je zde kulturní dopad. V našem prostředí jsou klasické restaurace jedním z center společenského života a právě zde, alespoň v minulosti, vznikalo veřejné mínění. Ještě dnes mají mnohé hospody sály, kde se před druhou světovou válkou konaly schůze nejrůznějších spolků. Fastfoody tuto funkci destruují. Vše se v nich odehrává ve spěchu, bez možnosti hlubších společenských interakcí. Nejextrémnější podobou je tzv. McDrive, tedy restaurace, kde konzument ani nevyleze z auta! Dost možná, že našim mocným nástup amerických fastfoodů vyhovuje právě proto, že lidé se po likvidaci klasického domácího pohostinství nebudou mít kde scházet – a veřejně kritizovat politiky.

Ze všech těchto důvodů proto vyzýváme radnice, aby pečlivě zvážily, zda do svých obcí tyto řetězce vpustit. Není bez zajímavosti, že v Los Angeles byly fastfoody v některých čtvrtích – shodou okolností právě v těch, kde je nejvyšší míra obezity – zakázány.  

Moravané podporují zachování regionální a lokální svébytnosti v politice i v pohostinství. Není náhodou, že celosvětové hnutí Slow Food zaměřené na ochranu tradičních restaurací klade důraz též na lokální hospodářství a přímou demokracii, což jsou také základní body programu Moravanů. Jídlo je neodmyslitelnou součástí naší identity. Nenechme si ji vzít.

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Volím Moravu, volím Moravany

Politické spektrum 27.4.2013

26. duben 2013

Financování politických stran. Vláda připravila změny v zákoně o sdružování do politických stran a hnutí. Jak je hodnotí představitelé menších politických subjektů?

Návrh novely zákona by měl přinést zprůhlednění finančních toků v jednotlivých politických stranách a hnutích. Jejich hospodaření by mělo být transparentní a veřejně kontrolovatelné. Omezí to prostor pro korupci? Ve studiu diskutují Petr Homola ze Strany soukromníků ČR, místopředseda Moravanů Ondřej Hýsek a místopředseda LEV 21 Jiří Šlégr.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116287760-politicke-spektrum/213411058200017/

 

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Vraťme samosprávu Moravě

Tisková zpráva - O Moravě v Meranu

25. duben 2013

V jihotyrolském Meranu se ve dnech 11. – 13. dubna 2013 konala Valná hromada (General Assembly) Evropské svobodné aliance (European Free Alliance), která v Evropském parlamentu sdružuje evropské strany usilující o větší autonomii a samosprávu menších etnických celků a národů.

Vedle prohlášení týkajících se Baskicka, Katalánska, Sardinie, Jižního Tyrolska a Frieslandu schválila Valná hromada EFA i dvě přiložená prohlášení týkající se Moravy a Slezska a to jménem politické strany Moravané, bojující za obnovení zemského zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které bylo (s dalekosáhlými negativními sociálními, kulturními a ekonomickými dopady):

Přílohy:

Prohlášení Moravanů na GA EFA v Meranu

Prohlášení na GA EFA v Meranu k moravské samosprávě

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Volím Moravu, volím Moravany

Moravané mají nové vedení

15. duben 2013

Tisková zpráva

Moravané mají nové vedení

Pasohlávky, 14. 4. 2013

Pátý zemský sjezd politické strany Moravané, který proběhl 13. a 14. 4. 2013 v Pasohlávkách, si zvolil předsednictvo strany. Ve funkcích předsedy a prvního místopředsedy strany byli potvrzeni Milan Trnka a Zdeněk Zbožínek, novými místopředsedy byli zvoleni Ondřej Hýsek, Tomáš Ingr  a Jiří Novotný.

Delegáty sjezdu byl schválen nový volební program strany, který se zaměřuje na úspěch strany v blížících se evropských a komunálních volbách, ale i ve volbách do Parlamentu České republiky. Strana Moravané usiluje o obnovení  samosprávy historických zemí. Strana je pro decentralizaci, tedy přenesení některých kompetencí ze státní na zemskou úroveň. Rovněž je pro zrušení či omezení nákladného a nepříliš funkčního systému krajů. Je stranou proevropskou, stranou zemského patriotismu, vymezující se vůči nacionalismu a netoleranci ve společnosti.

Strana i nadále podporuje aktivity Moravského kulatého stolu a aktivně spolupracuje s dalšími promoravskými organizacemi, například s Moravskou národní obcí při vyvěšování moravské vlajky. Reaguje na poptávku z posledního sčítání lidu, v němž se k moravské národnosti přihlásilo 630.000 občanů České republiky.

Ing. Milan Trnka

předseda politické strany Moravané

Tel. (+420) 723 750 745

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

 

Stanovisko politické strany MORAVANÉ k iniciativě nově vzniklého sdružení „Za Moravu, o.s.“ .

8. duben 2013

8.4.2013.                                           

           Od sjednocení dvou bývalých politických subjektů HSMS a MoDS do jednotné politické strany Moravané uplynulo osm let, od vzniku koordinačního uskupení moravských občanských iniciativ a naší politické strany pod názvem „Moravský kulatý stůl“ dva roky. Všem zástupcům uskupení bylo od počátku jasné, že pouze společnými silami, jednotným vystupováním na veřejnosti, mohou Moravané účinněji prosazovat oprávněné požadavky obyvatel moravské a slezské části České republiky. Sjednocením bylo zabráněno našim nepřátelům argumentovat neshodami mezi námi ve stylu „Co vy Moraváci vlastně chcete, když se nedokážete domluvit ani mezi sebou!“.

           Obdoba takových výroků má šanci objevit se nyní znova. Tentokrát v souvislosti s používáním moravských zemských symbolů. Zesměšňující články některých mediálních pracovníků, zpochybňujících používání zlatočervené vlajky s modrým štítem nesoucím moravskou orlici, jsou podloženy mimo jiné i snahou několika aktivistů, stojících mimo Moravský kulatý stůl dokázat, že používání bikolory nemá oporu v pravidlech vexilologie. Jedinou zaručeně správnou pak má být právě jejich představa o podobě moravské vlajky. Na akcích pořádaných stranou nebo občanskými sdruženími se tak může objevit několik typů vlajek, jejichž nositelé jsou ochotni přít se vášnivě o přednostech té své a záporech těch druhých. Této nejednotnosti si nemohou nevšimnout ti, kteří hledají sebemenší příležitost, jak vznášet mezi Moravany rozkol.

 

           Nechceme polemizovat o tom, zda právě barvy zlatá a červená, přijaté moravským zemským sněmem v roce 1848 jsou ty nejvhodnější pro užití na moravských symbolech. Zlatočervenou bikoloru jako symbol Moravy používalo Hnutí za samosprávu Moravy a Slezska Boleslava Bárty v roce 1968 a znovu od roku 1989. Zemský sněm naší strany Moravané přijal po dlouhé rozpravě v roce 2007  usnesení, že bude doporučovat svým členům a příznivcům k užívání právě tento symbol naší země. Rovněž Společná rada Moravské národní obce přijala v roce 2007 možnost užívání žluto – červené bikolóry. Občanská sdružení, spolupracující u Moravského kulatého stolu přijala dne 28.9. 2012  společné usnesení o používání zlatočervené bikolóry na svých akcích. Zlatočervená vlajka s modrým štítem uprostřed je po dlouhé roky přijímána jako symbol moravské snahy po samosprávě s naprostou samozřejmostí. Vyvěšují ji starostové obcí, ředitelé škol i jednotliví občané na domech a úřadech. Členové a příznivci moravských organizací používají tyto vlajky při všech možných příležitostech. Tento moravský symbol „přirostl lidem k srdci“ a stal se tak pochopitelně „trnem v oku“ odpůrcům moravské samosprávy.

          Morava stále usiluje o svoje práva, potlačená komunistickým režimem a potlačovaná i režimem současným. Obyvatelům Moravy není umožněno rozhodovat si o svých vlastních záležitostech. O moravských symbolech si Moravané musí rozhodnout sami. Až budou mít svoji vlastní volenou reprezentaci, pak na základě odborných posudků a na základě přání většiny obyvatel tato reprezentace rozhodne, jakou vlajku bude Morava používat.

 

          Do té doby vyzýváme všechny navrhovatele a uživatele odlišných symbolů: uvědomte si, že i kdyby byly Vaše vlajky sebelépe zdůvodnitelné, zlatočervenou bikolóru s modrým štítem uprostřed občané přijali za dlouhá léta za svou natolik, že volání po změně neznamená nic jiného, než poškozování společných zájmů obyvatel Moravy.  Znamená totiž pro jisté lidi vítanou příležitost, jak vytáhnout na veřejnost otřepanou argumentaci, že Moravané si nemohou sami o svých věcech rozhodovat, protože ani neví, co chtějí.

 

                                                                                     Předsednictvo p.s. MORAVANÉ

 

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Zrušme kraje, ušetříme 20 miliard

Často kladené dotazy

Chcete dělit a rozbít republiku
Opravdu jsme to my, kdo dělí a rozbíjí? Připomeňme jenom, že velkočeští nacionalisté rozbili Rakousko-Uhersko i samotné Československo a rozdělili Čechy, Moravu a Slezsko na 14 krajů. My naopak tyto kraje chceme sloučit do tradičních zemí a obdobně jsme pro integraci střední Evropy i Evropy jako světadílu.
 
Kvůli vám se jen zvýší počet úředníků
V polovině 30. let v Československu, kde v té době bylo zemské zřízení, připadal 1 státní úředník na 143 občanů. Dnes, s krajským zřízením, připadá na 1 státního úředníka pouhých 40 občanů.
Tomu, že 3 země by měly mnohem menší byrokratický aparát než 14 krajů, nasvědčují i statistiky z Evropské unie, kde Rakousko a Německo, tedy státy ze zemským zřízením, i Španělsko, které je fakticky federalizované, vykazují mnohem vyšší poměr počtu občanů na jednoho zaměstnance ve veřejném sektoru než Česká republika.
Připomeňme jen, že po zavedení krajů se počet státních úředníků paradoxně ještě zvýšil a na ministerstvech je nyní o 30 % více úředníků než v roce 1996. Kdo tady potom přivodil nárůst byrokracie?
Jste extrémisté, chcete nás zatáhnout někam na Balkán
Pojem „extrémista“ je používán proti komukoli, kdo se znelíbí vládnoucí oligarchii, ač vlastně nemá žádný obsah. Nechceme „někam na Balkán“, ale naopak zpátky do střední Evropy, kde jsou decentralizace i další body našeho programu něčím naprosto normálním.
Jste nacionalisté, chcete rozeštvávat lidi
Naopak, my spojujeme lidi různého původu i jazyka, za Moravany nebo Slezany se přece až do konce 19. století označovali lidé hovořící česky, německy, jidišem či polsky. Na tuto identitu navazujeme – na rozdíl od všech českých parlamentních stran, které jsou založené na ideji jazykového národa, která ve 20. století skutečně rozeštvala obyvatelstvo Čech, Moravy a Slezska. Kdo je tady potom nacionalista?
Teď máme jiné starosti
Tento argument jsme často slýchali na počátku 90. let 20. století. „Teď si musíme utáhnout opasky a provést ekonomickou reformu, na zemské zřízení přijde čas později.“ Tyto sliby nebyly splněny a to, kam nás lidé, kteří je pronášeli, přivedli, všichni jasně vidíme. Uplynulo dvacet let, opět se po nás chce, abychom si utahovali opasky, opět se provádí ekonomická reforma. Potřebuje to nějaký komentář?
Mafie jsou přece i na místní úrovni
Ano, ale i tyto místní či regionální mafie jsou většinou nějakým způsobem napojeny na mocenské centrum v Praze, kterému jejich existence v rámci politiky „rozděl a panuj“ nevadí a naopak je podporuje tučnými veřejnými zakázkami.
Morava je přece příliš malá
Současné kraje jsou přece ještě menší.
Jen pro srovnání, Morava a Slezsko mají rozlohu zhruba 26 tisíc km2 . Menší rozlohu má Hesensko, Meklenbursko-Pomořansko, Porýní-Falc, Sársko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Šlesvicko-Holštýnsko a Durynsko, což jsou země Spolkové republiky Německa (a to ještě neuvádíme města se statusem země). A stejně tak jsou menší všechny spolkové země v Rakousku, tedy Burgenland, Korutany, Štýrsko, Dolní Rakousko, Horní Rakousko, Salcbursko, Vorarlbersko a Tyrolsko (a Vídeň).
Jste malá stranička, hlas pro vás je vyhozený
To, jak „malí“ či „velcí“ jsme, záleží na voličích. A výsledky voleb by měli záviset na rozhodnutí voličů, nikoli naopak. Právě tento zvrácený názor, který je lidem neustále seshora vtloukán do hlavy, že volič by se měl rozhodovat podle předpokládaných výsledků voleb, významně přispívá k přetrvávání současného neutěšeného stavu. Navíc, narozdíl od ostatních stran nabízíme možnost přímé vlády lidu, čili kdo volí nás, volí sebe. Při volbě pro tzv. velké strany může volič po samotném aktu volby pouze pasivně přihlížet a nemůže již do rozhodování svých „zástupců“ nijak zasahovat. Není vyhozený spíš takovýto hlas?
Chcete nahradit pragocentrismus brnocentrismem
Chceme rozmístit úřady jak spolkové, tak zemské správy do různých měst, především tam, kde je vysoká nezaměstnanost a kde hrozí vysídlování obyvatelstva. Navíc hodláme zvýšit počet politických i soudních okresů a vrátit úřady, které se po zavedení krajského zřízení stahovaly do krajských měst, zpátky do měst okresních. Jinými slovy nechceme jedno hlavní město, ale naopak úřady různé úrovně hodláme rozmístit do co největšího počtu míst, čímž mimo jiné stoupne jejich prestiž.
Velká část současných vrcholových politiků přece pochází z Moravy, tak co ještě chcete?
Ano, lidé jako Topolánek, Nečas nebo Sobotka skutečně pocházejí z Moravy. Co však pro ni udělali? Stalin též pocházel z Gruzie a přitom jeho vláda pro tuto zemi znamenala katastrofu. Ne nadarmo se říká, že poturčenec horší Turka.
Jde vám jen o koryta
Kdyby nám šlo o koryta, dávno se přidáme k některé z parlamentních stran, které svým věrným rozdávají výnosná místa jako na běžícím pásu.

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Vraťme samosprávu Moravě

K druhému kolu volby prezidenta republiky

24. leden 2013

Politická strana Moravané je zděšena tím, jakou úroveň má kampaň před druhým kolem volby prezidenta republiky. Je charakterizována podpásovými argumenty, manipulací a banalitami. Hysterie, která ji doprovází,      už dosáhla takového stupně, že se kvůli podpoře či nepodpoře toho či onoho kandidáta vyhazuje ze zaměstnání nebo se sepisují mobilizační petice jako v dobách bolševické vlády. Veřejný prostor ovládlo štvaní, které jeden komentátor trefně označil za atmosféru studené občanské války a kterého si již povšimlo i zahraničí.

Tato pokleslost přitom nespadla z nebe, z čehosi musí vyvěrat. Podle našeho názoru je odrazem hluboké krize politického systému České republiky, na kterou strana Moravané dlouhodobě poukazuje.

Myslíme si, že hlava státu by měla spojovat. Ani jeden z kandidátů v druhém kole volby prezidenta toho očividně není schopen. Proto, z výše uvedených důvodů i z důvodů, které jsme uvedli před prvním kolem strana Moravané doporučuje svým členům a příznivcům, aby nepodpořili žádného z kandidátů.

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Vraťme samosprávu Moravě

Prohlášení strany Moravané k prezidentské amnestii

9. leden 2013

Milosti a amnestie prezidenta jsou kroky, které vždy u veřejnosti vzbudí silné emoce a diskusi. Naše společnost má s nimi velmi špatnou zkušenost již s dob působení Václava Havla a plně si vyzkoušela všechny negativní dopady, které je provází. Vzhledem k uvedené historické zkušenosti, strana Moravané vyjadřuje pochybnosti i nad krokem Václava Klause, který se ani nikdy nějakým humanitním přístupem při své dosavadní práci neprojevoval a proto je u něj amnestie, kterou u svého předchůdce kritizoval, věc zcela nepochopitelná. A jako jediné vysvětlení se jeví snaha o zabránění vyšetření a potrestání mnohých ekonomických kauz, často ještě z dob vlád Václava Klause. A pro zamlžení skutečných pohnutek V. Klause se s milostí svezlo i několik tisíc kriminálníků. Zastáváme názor, že institut milosti prezidenta by měl být zachován, ale vždy by se měl posuzovat každý konkrétní případ samostatně se všemi důsledky, jako je například situace poškozených apod.

Moravané Václava Klause za svého prezidenta nikdy neuznávali, jelikož on neuznává náš moravský národ a amnestie, tento pokleslý a odsouzeníhodný čin, jen dokresluje jeho padlou osobnost bez svědomí, cti a morálky.

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Prosperita Moravy

Prohlášení strany Moravané k volbám prezidenta České republiky

27. prosinec 2012

Strana Moravané jako politický reprezentant moravského hnutí se rozhodla nepostavit do prvních přímých prezidentských voleb svého kandidáta, ani žádného ze současných registrovaných kandidátů nepodporuje.

Proces schválení přímé volby prezidenta, absolutní nekoncepčnost tohoto prvku v ústavě, která sama vznikala v době rozbití Československa a s významnými nedostatky, i skutečná podoba volební kampaně svědčí o tom, že současné politické reprezentaci nejde o volbu reprezentativní hlavy státu, která bude jeho občany inspirovat k potřebným změnám, ale o úlitbu voličům, zakonzervování současného systému a odvedení pozornosti od jiných, vážnějších problémů. Protože jsme na nešťastné směřování našeho státu v posledních dvou desetiletích často upozorňovali, tato kosmetická a nedomyšlená ústavní změna nás rozhodně neuspokojí. Žádný z registrovaných kandidátů na prezidenta v minulosti neudělal nic pro obnovu zemského zřízení či pro respektování práv moravského národa a nehodlá tak učinit ani po svém případném zvolení. Je zřejmé, že ať už bude zvolen kdokoliv, bude nadále sloužit současnému centralistickému systému.

Proto členům a příznivcům naší strany doporučujeme se volby prezidenta nezúčastnit.

Jako východisko ze současné situace požadujeme zahájení celospolečenské diskuse nad novou ústavou, která by podle nás měla být nabídnuta ke schválení v referendu a která by řešila nejen volbu hlavy státu, ale především by postavila pevné státoprávní základy funkčního státu středoevropského typu, který bude schopen mnohem účinněji reagovat na současné problémy a výzvy.

 

Politické spektrum

Rozpočet 2013. Jak by sestavovaly státní rozpočet nesněmovní politické strany?

Úsporný balíček vytvořil podle vlády předpoklady pro přijetí rozpočtu na rok 2013 s deficitem 100 miliard korun. Jak ho hodnotí mimosněmovní politické strany? Kde by hledaly úspory, kdyby měly post ministra financí? Je 100 miliard oním nepřekročitelným magickým číslem? Ve studiu Politického spektra diskutují místopředseda Suverenity SBB Václav Musílek, předseda Strany soukromníků ČR Rostislav Senjuk a 1. místopředseda Moravanů Zdeněk Zbožínek.

Premiéra vždy v sobotu ve 14:31 na ČT24

 

 

Stanovisko politické strany Moravané k připravované redukci zdravotní péče

25.11.2012

Strana Moravané odmítá snahu ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven o rušení některých nemocnic a zdravotnických zařízení a omezení péče v dalších.

Postup ministerstva a zdravotních pojišťoven by vedl ke zrušení 30 nemocnic v brzké době a k  redukci péče v dalších 101 nemocnicích. Navíc zdravotní pojišťovny všem nemocnicím vypověděly smlouvy a od 1. ledna 2013 není pro pojištěnce žádné ze zdravotních pojišťoven zajištěna nemocniční péče a pro nemocnice úhrada této péče. Za této situace dochází k tomu, že některá zdravotnická zařízení jsou nucena přistoupit k propouštění kvalifikovaných zaměstnanců včetně lékařů. Toto považujeme za neuvěřitelný hazard s úrovní lékařské péče a zdravím a životy pacientů.

Přitom to není tak, že by nemocnic byl v České republice nadbytek. Je jich 191, čili jedna na 55 tisíc obyvatel. V sousedním Rakousku je na jednu nemocnici necelých 30 tisíc obyvatel a v Německu 35 tisíc obyvatel.

Stejně tak se nedá hovořit o nějakém nadbytku počtu lůžek. Jestliže podle materiálů Světové zdravotnické organizace WHO je u nás 71 lůžek na 100 tisíc obyvatel, v Rakousku to je 77 lůžek a v Německu 82 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Podobné to je i u hustoty lékařů na 10 tisíc obyvatel. Česká republika má 36,7 lékaře na 10 tisíc obyvatel, zatímco Rakousko 48,5 lékaře.

Připomínáme také, že ročně Českou republiku opouští několik set lékařů.

Ptáme se tedy, jaký je smysl těchto změn?

Nejde náhodou o další příklad centralizace českého státu?

Postiženy totiž mají být hlavně nemocnice v menších městech. Ta mají přijít o základní součást své infrastruktury. Český stát tak dává jasně najevo, že ti, kdo nežijí v několika velkých městech, jsou pro něj občané druhé kategorie. Namísto toho, aby se postavil proti vysídlování z menších měst a obcí, ještě tento trend podporuje. 

Upozorňujeme také, že proti postupu ministerstva a pojišťoven se postavila Asociace českých a moravských nemocnic, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním pojištěním, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Svaz pacientů ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů.   

Lékařská věda má u nás tradičně vysokou úroveň a Morava a Slezsko daly světu zakladatele či spoluzakladatele celých lékařských oborů, jako je ortopedie (Adolf Lorenz), gynekologie (Rudolf Chrobak), dermatologie (Ferdinand von Hebra) a urologie (Leopold von Dittel). Už jen proto chceme kvalitu a dostupnost lékařské péče zachovat.

Moravané se proto stavějí proti těmto centralizačním experimentům a podporují zachování sítě nemocnic a zdravotnických zařízení v podobě, která je u našich sousedů normální.

Petici protestující proti těmto krokům lze podepsat zde:

http://plarmy.org/petice/new/

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Volím Moravu, volím Moravany

K výročí 17. listopadu 1989

25.11.2012

Říká se, že na historické události se lidé vždy dívají prizmatem současnosti. Nejinak tomu bude i při vzpomínce na 17. listopad 1989. Toto výročí jen podtrhává rozkol, ke kterému v České republice došlo. Zatímco pár vyvolených bude klást věnce a oslavovat tento den způsobem, kterým tolik pohrdal velký Moravan Karel Kryl, obyčejní lidé vyjdou do ulic a budou demonstrovat proti experimentům a zvůli mocných, proti politice, vůči níž se postavili mluvčí tak rozdílných organizací, jako jsou Českomoravská komora odborových svazů a Svaz průmyslu a dopravy.

Tak jako v roce 1989 se bude i nyní volat po odchodu vlády. Tato vláda tu však není náhodou. Je výsledkem dominance oligarchie, propletence lobbyistů, spekulantů, parlamentních politických stran a médií. Na nebezpečí, že stát může být ovládnut tímto konglomerátem, upozorňovaly moravské a moravskoslezské politické subjekty hned po roce 1989, když požadovaly skutečnou demokracii, decentralizaci a návrat moci do rukou občanů. Reakcí mocenského centra na tyto požadavky, podepřené podporou občanů, byl posměch a odmítání.

Ti, kdo budou letos 17. listopadu demonstrovat, by tyto skutečnosti měli mít na paměti. Pokud totiž nebude opravdu změněn systém, pak pád té či oné vlády nemusí nic znamenat.

Navíc mohou nenaplněné naděje vést jen k prohloubení apatie občanů. A právě o tuto apatii se opírá moc těch, kdo nám dnes vládnou.

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Prosperita Moravy

Stanovisko politické strany Moravané ke zvyšování DPH

Strana Moravané nesouhlasí s dalším zvyšováním daně z přidané hodnoty, které schválil parlament.

Praktický efekt tohoto zvýšení bude ve zdražení běžných potravin, tepla atd. Odborníci přitom přiznávají, že nejvíce zvýšení DPH pocítí nízkopříjmové vrstvy a to v situaci, kdy 69 % domácností obtížně vychází se svými příjmy.

Právě daň z přidané hodnoty nám ukazuje, jak „funguje“ hospodářská politika této vlády. Přestože již došlo ke zvýšení snížené sazby DPH o 4 %, výnos za prvních pět měsíců roku se oproti loňsku ve skutečnosti snížil o 2,3 miliardy korun. Jinými slovy kroky této vlády výrazným způsobem zvýšily spotřebitelské ceny základních životních potřeb, ale daňový výnos je ještě horší než loni!

Jedním z důsledků této politiky je to, že občané ČR stále častěji jezdí nakupovat do okolních zemí. To má samozřejmě negativní dopad na naše výrobce a prodejce.

Za zmínku též stojí pohled do zahraničí. Jestliže všichni sousedé ČR zaznamenaly v prvním čtvrtletí letošního roku ekonomický růst (Německo 1,2  %, Rakousko 0,7 %, Polsko 3,8 %, Slovensko 3,2 %), Česká republika zaznamenala ekonomický pokles na úrovni – 0,7 %.
A nezapomínejme ani na to, že strany této vládní koalice před volbami slíbily, že nebudou zvyšovat daně. Skutečně si myslí, že si to nepamatujeme?

Politika této vládní koalice tedy poškozuje všechny, spotřebitele, výrobce i prodejce a profitují z ní jen ti, kdo patří ke klice napojené na státní zakázky. Vůbec nejtíživěji se tato politika projevuje – jako vždy – na Moravě a ve Slezsku.

Jelikož se ukazuje, že hospodářská politika této vládní koalice vede k úpadku našich zemí, měla by vláda odstoupit.

Zároveň si uvědomujeme, že odchod jedné vlády nevyřeší všechno. Problém je v konglomerátu velkých podnikatelských subjektů napojených na státní zakázky, finančních spekulantů, médií, politiků a lobbyistů, do něhož patří i tzv. opoziční parlamentní strany.

Prvním krokem k odstranění této oligarchie by měl být řádný audit veřejných výdajů.

Druhý krok by měla být změna institucionálního uspořádání a zavedení, nebo znovuzavedení, institucí, které se osvědčily v zahraničí nebo v našich dějinách. K těm patří zemské uspořádání a přímá demokracie, které Moravané dlouhodobě prosazují  

Dobře si pamatujeme dobu, kdy nám vládcové v Praze na počátku 90. let tvrdili, že nejdřív se musejí provést ekonomické reformy a teprve pak bude čas na budování institucí veřejné správy. Kam s tímto přístupem republiku zavlekli, může vidět každý z nás. Po více než dvaceti letech se stále provádějí ekonomické reformy, po více než dvaceti letech se opět mluví o utahování opasků.

Pokud si myslíte, že už toho bylo dost, pak jsme stejného názoru.

 

 

Ing. Milan Trnka, předseda strany

Zrušme kraje, ušetříme 20 miliard

Stanovisko strany Moravané k současné vládní krizi

Strana Moravané je velmi znepokojena tím, jak funguje současná vláda i Poslanecká sněmovna, především tím, jak parlament, vláda i prezident vytvářejí právní nejistotu a chaos při schvalování nových zákonů. Jejich kroky směřují k totálnímu rozkladu důchodového a daňového systému a k destrukci stability veřejných financí. Je jisté, že na současný stav i situaci v následujících letech doplatí především řadoví občané tohoto státu, přestože jej vůbec nezavinili. Zájmy občanů jsou pro dnešní politickou reprezentaci České republiky až na posledním místě. Jako jediné východisko z této dlouhotrvající krize, která se bude s největší pravděpodobností i nadále jen prohlubovat, vidí strana Moravané vyslovení nedůvěry vládě, jmenování vlády odborníků a předčasné volby do Poslanecké sněmovny.

http://moravane.eu/

Ostrov v příboji

Prohlášení  strany Moravané k současné politické situaci v České republice

Události posledních týdnů jen potvrzují prohnilost politického systému České republiky, na kterou jsme vždy poukazovali. Ta nevyvěrá z toho, která strana či který politik jsou momentálně v té které funkci. Je dána nadvládou dlouhodobě utvářeného konglomerátu státní byrokracie, velkých firem napojených na státní rozpočet, parlamentních politických stran, médií, spekulantů a bank, jinými slovy oligarchie, jejíž kořeny sahají hluboko do dob reálného socialismu.

 

Výsledky vlády tohoto kartelu jsou tristní. Hospodářství je v úpadku, zaměstnanci jsou připravováni o sociální vymoženosti, drobní a střední podnikatelé jsou dušeni nepřehledným daňovým systémem, který Českou republiku, měřeno podle aministrativní zátěže daní, řadí na 168. místo na světě. Při zadávání veřejných zakázek dochází k naprosto neuvěřitelné korupci. 60 % malých a středních podnikatelů uvádí, že nelze získat veřejnou zakázku bez úplatku, přičemž výše úplatku činí 16 % hodnoty zakázky. Důsledky jsou pro ekonomiku zásadní. Jestliže v zemích EU se na veřejné zakázky vydává 9 % HDP, v České republice je to 15 %. Jinými slovy je pravděpodobné, že korupce při zadávání veřejných zakázek každoročně spolkne více než 200 miliard korun, tedy více, než kolik činí deficit státního rozpočtu. Česká republika se díky tomu pyšní nejdražšími uhelnými elektrárnami v zemích OECD či dálnicemi, které jsou o celé desítky procent dražší než ty v zahraničí.

Účet za toto mrhání má platit občan, kterému jsou omezovány sociální služby a zvyšovány daně a ceny energií, zatímco zisky inkasují zástupci oligarchie. Vše se přitom odehrává v ovzduší sílícího bezpráví, kdy je manipulováno justicí, kdy v zemi řádí exekutoři a zabijácká komanda ČEZu, kdy se odposlouchávání stalo něčím zcela běžným a kdy jsou zneužívána osobní data.

Tato atmosféra zákonitě přispívá k obcházení státu, který občané oprávněně považují spíše za přítěž než za pomocníka, k nárůstu významu neformálních vazeb, klientelismu a šedé zóny, která byla tak typická pro reálný socialismus. To samozřejmě celý problém neřeší, nýbrž ještě prohlubuje.

Je příznačné, že politika současné vlády, která tak halasně vyhlašuje boj státnímu dluhu, ve skutečnosti vede k zadlužování domácností, především mladých lidí. Na ty číhá past půjček, které se mnohdy ani nelze vyhnout. Jejich splácení se pak stává hlavním životním problémem dotyčných, kteří tak žijí v neustálém stresu z možnosti ztráty zaměstnání. Tím trpí jejich rodinný a veřejný život. Vše potom ústí do celospolečenské apatie, jež pouze napomáhá udržování současného stavu.

Tato apatie samozřejmě vládnoucímu kartelu vyhovuje. Občanu je přisouzena role pasivního voliče, který jednou za čtyři roky odevzdá svůj hlas – po důkladné propagandistické masáži, která stojí stamiliony a která je hrazena z jeho kapsy – aby poté jen přihlížel, platil a trpěl. Oligarchie přitom kontroluje i parlamentní opoziční strany, stačí jen připomenout vazby takzvané opozice na ČSOB, ČEZ nebo Telefónicu, na lidi, jako je Bakala, Kellner, Koláček, Babiš či Tykač. Krom toho má vládnoucí vrstva po ruce i záložní strany, které se vždy zničehonic objeví před volbami a okamžitě disponují obrovskými finančními prostředky i přístupem do médií. Čím více pak před volbami hovoří o „změně“ a holedbají se svou „novostí“, tím více po nich podporují pokračování stávajícího stavu. Stačí se podívat na TOP09, VV nebo Severočechy. Všechny establishmentem podporované strany bez rozdílu se přitom shodují na odmítání reálné přímé demokracie, protože ta by ohrozila moc těch, kdo stojí v pozadí. Nelze proto očekávat, že by současný stav změnily.

Nejhůře jsou důsledky vládnutí této kliky postiženy – jako již tradičně – Morava a Slezsko. Jestliže pět nejbohatších okresů v republice (měřeno kupní silou obyvatelstva) je v Čechách, pak pět nejchudších je na Moravě a ve Slezsku. Jestliže v roce 2009 v Čechách došlo u 7 z 9 krajů k přírůstku obyvatelstva, na Moravě a ve Slezsku zaznamenaly 3 ze 4 krajů úbytek populace. Obdobně se lidé odstěhovávají i z okresů, jež byly od Moravy odtrženy, z Třebíčska, Žďárska a Svitavska i z moravské části Jindřichohradecka. Toto vysídlování má přitom dlouhodobé důsledky, neboť se odstěhovávají především mladí lidé. Hrozí tak zhroucení tradiční sídelní struktury, a to za nezájmu, ba s přímou podporou mocných, kterým vykořenění občanů z přirozených sociálních vazeb pouze vyhovuje. S tím také souvisí snaha oligarchie o zničení tradiční moravské a slezské (a také české zemské) identity. Ten, kdo chce uloupit tělo, uloupí i duši.

Netvrdíme, že máme recepty na všechny problémy nebo že lze vše vyřešit rychle. Jsme však přesvědčeni, že k současné situaci došlo díky tomu, že vládnoucí vrstva je odtržena od prostoru a času, díky tomu, že ji nezajímá, jaké jsou důsledky její politiky na území, které spravuje, díky tomu, že ignoruje minulost a je lhostejná k budoucnosti. Zakotvení v prostoru a čase je přitom pro nás základní hodnotou. Vycházíme z tradic této země a z myšlenkového bohatství středoevropského světa, z něhož nás vytrhl český nacionalismus. Jinými slovy, naše politika je z dlouhodobého historického a geografického hlediska normální, není to žádný experiment ani žádná deviace. Naopak za takovouto úchylku považujeme jakobínský, centralistický a nyní také neoliberálně orientovaný český stát, výsledky jehož politiky může každý pocítit na vlastní kůži.

Jako politická síla jsme vystaveni tlaku a někdy i nenávisti ze strany vládnoucího kartelu, který se nás nejrůznějšími prostředky snaží smést. Podobáme se tak ostrovu v příboji. Možná jako zatím malý ostrov nejsme vždy vidět, snad na první pohled nepůsobíme tak atraktivně jako přeludy, které se čas od času objeví na obzoru, aby svedly zoufalé. Nedisponujeme velkými finančními prostředky ani přístupem do médií – nestojí za námi oligarchie. Na rozdíl od těch, kdo jsou všude vidět a slyšet, však nejsme jejími služebníky. A přečkali jsme již nejednu bouři.

Zveme tímto všechny na Moravě, ve Slezsku i v Čechách, všechny, kdo už nemohou mlčet, aby nám pomohli z tohoto ostrova uprostřed temných vod politického marasmu vybudovat pevninu, díky které se znovu staneme normální součástí středoevropského prostoru a díky které tu bude možné normálně žít.

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Predseda-Moravanu-Chtel-bych-zrovnopravnit-moravskou-narodnost-229458

 

 

Nejsou reformy jako reformy

Kalousko-nečasovská pražská vláda s oblibou skloňuje slovo reforma ve všech pádech. Prý musí šetřit a snižovat státní dluh. Proti reformám směřujícím k snižování dluhu a k úsporám jako takovým samozřejmě nelze nic namítat. Potíž spočívá v tom, že reformy v podání vlády spočívají výhradně v neustálém zdražování, zpoplatňování každé samozřejmosti a ve snižování reálné hodnoty platů středně a nízkopostavených zaměstnanců. Z takto získaných peněz přitom státní pokladna mnoho prospěchu nemá. Větší část končí bez jakéhokoliv užitku pro stát na kontech soukromníků, v případě zahraničních firem pak nenávratně v cizině. Chod státu se nicméně bez peněz neobejde. Díky zavedení rovné daně Toplánkovou vládou ale financování státu spočívá téměř výhradně na střední vrstvě a nízkopříjmových občanech. Navíc velké firmy a zbohatlíci do státní pokladny často neodvedou v plné výši ani ty daně, které vyplývají z (pro ně) velmi výhodné sazby. K daňovým únikům těch nejbohatších ovšem přistupují představitelé ODS a TOP 09 s pozoruhodnou blahovůlí.

Jestliže je stav státních financí špatný z hlediska příjmů, tak z hlediska výdajů je situace ještě daleko horší. Reformy Nečasovy a předtím Topolánkovy vlády spočívají v tomto směru v nárůstu rozkrádání státu prostřednictvím předražených státních zakázek a jiných korupčních přihrávek spřáteleným firmám a pochybným podnikatelům. Černou díru pro státní finance představuje i drahé a naprosto neefektivní krajské uspořádání a činnost různých zcela zbytečných úřadů a intitucí, smyslem jejichž existence je pouze politická propaganda na podporu současných držitelů moci. Ve státní pokladně se vždy najdou i peníze pro další a další výhody pro nekritizovatelnou skupinu obyvatelstva, známou svou kriminalitou a odmítavým přístupem k práci. Potřebné prostředky si ministerstvo financí obstarává dalšími a dalšími půjčkami. Výsledkem reformního úsilí Topolánkovy a Nečasovy vlády je tedy raketový nárůst státního dluhu, neustálý pokles HDP, chudnutí většiny obyvatelstva – daňových poplatníků a útěk do šedé a černé ekonomiky. Za těchto okolností nemálo roztrpčených občanů požaduje na internetových diskuzích defenestraci mocných nebo nastolení vlády silné ruky. Jak ošidné. I kdyby se část současné věrchušky podařilo pověsit na kandelábrech, stále zůstane příliš mnoho těch, kterým by právě takové události posloužily jako záminka k vytvoření oné vlády silné ruky. Dnes již politicko-podnikatelské struktury mafiánského typu prorostly organismus Českomoravské republiky do takové hloubky, že jejich rozbití a odstranění je běh na velmi dlouhou trať. Vláda silné ruky by tedy sotva něco vyřešila-naopak by znamenala zabetonování nynějšího nežádoucího stavu. Ostatně po nastolení vlády silné ruky už dávno touží mnozí představitelé současných vládnoucích stran. Neméně ošidné jsou naděje lidí, spojujích víru ve změnu s vítězstvím ČSSD ve volbách. Tito lidé nechtějí vidět, že ČSSD v dobách, kdy byla u moci, se přes předchozí halasnou kritiku na adresu ODS nepokoušela systém nějak měnit. Navíc to byli právě přeběhlíci z řad poslanců ČSSD, kteří již dvakrát umožnili existenci vlád vedených představiteli ODS. Stejně absurdní je spojování naděje na změnu s novou stranou, narychlo budovanou jistým miliardářem. První věcí, která musí napadnout každého soudného člověka, je otázka, jakým způsobem asi dotyčný k svým miliardám přišel. Páně podnikatelovo pohoršování se nad prohnilostí systému potom nabírá rysy komična.

Jak tedy z celkového marasmu v Čechách a na Moravě ven? Abychom mohli hledat možná řešení, musíme vzít v potaz nepsané zásady, na nichž současný systém stojí. První zásadou je soustavná manipulace s veřejným míněním s cílem dosažení požadovaných výsledků ve volbách. Režimní strany vedou předvolební kampaň v podstatě nepřetržitě. Z téměř všech médií je občanům neustále vtloukáno do hlavy, které politické strany voleny být smí, a které ne. Strany s nepohodlnými názory jsou kriminalizovány a prohlašovány za extrémistické. Pokud by se dostaly do parlamentu, následovaly by prý nepředstavitelné hrůzy. O skutečných požadavcích těchto stran se lidé pochopitelně nedozvědí vůbec nic. Pro zvláště znechucené voliče jsou pak krátce před volbami vytvářeny „nové“ strany skládající se z osob, které na čelných místech v politice vidíme zaclánět už od roku 1990.

Dalším faktorem umožňujícím existenci současných neutěšených poměrů je neexistence kontroly nad vrcholnou politikou. Příčinou tohoto nežádoucího stavu je pragocentrismus. Ve státě se spolkovým uspořádáním vládnou v jednotlivých zemích různé politické strany. Často se nejedná o strany celostátní. V spolkovém systému je zaručena velká míra kontroly tím, že vlády jednotlivých zemí se velice bedlivě dívají pod prsty ústřední vládě a celostátním institucím. Zároveň existuje i zpětná vazba. Ústřední vláda zase pečlivě sleduje, co dělají vlády zemské. V Českomoravské republice však pražské strany ovládají veškerý státní aparát od ústředí až po obce. Místní politikové nemají jinou možnost, než se bezvýhradně přizpůsobovat požadavkům ústředí, neboť jsou na něm kariérně závislí. Proto se nemohou odvážit bránit prorůstání prohnilých struktur až do místní politiky. Navíc se mnoho místních politiků do podobných struktur zapojuje samo a dobrovolně.

Nečas s Kalouskem se mohou reformami zaklínat od rána do večera. Ve skutečnosti ovšem problémy státního zadlužení a potírání korupce řešit nehodlají. Jediným cílem nečasovsko-kalouskovských reforem je zajištění dalších penězotoků z kapes širokých vrstev obyvatelstva na účty kmotrů. Českomoravská republika ovšem nutně potřebuje reformy, které budou problémy odstraňovat a ne vytvářet nové. Tedy hledání skutečných úspor, snižování zadlužení, zvýšení příjmů do státní pokladny a zužování prostoru pro korupci. S politickou garniturou, která se po roce 1990 zmocnila moci, se ale žádných systémových reforem nedočkáme. Celkové změny politické situace ovšem nedosáhneme pouhým nadáváním u televize a sezením se založenýma rukama.

 

 

Stanovisko strany Moravané k probíhající centralizaci státní správy

Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo záměr zrušit téměř dvě třetiny živnostenských úřadů a soustředit jejich kompetence do krajských měst. Tato změna zapadá do sílícího trendu centralizace státní správy, kdy jsou jednotlivá pracoviště stahována z okresů. Můžeme uvést přesun okresních poboček Českého statistického úřadu či okresních operačních středisek hasičského záchranného sboru (které byly těsně před svým zrušením za velké peníze modernizovány) do krajských měst. Obdobnou strategii pak kopírují i státní podniky jako Lesy ČR nebo Česká pošta, která hodlá zrušit 1500 poboček.

Tento postup vede k několika negativním efektům. Pro zaměstnance znamená propouštění či – u těch šťastnějších – trauma každodenního dojíždění za prací do desítky kilometrů vzdálených krajských center. Pro občana se zhorší dostupnost úřadů, které si přitom sám platí. U postižených měst to potom vyvolá zvýšení nezaměstnanosti a další úpadek významu. To vše je přímým důsledkem centralistické politiky českého státu a krajského zřízení.

Doslova výsměchem je potom nový zákon o úřadu práce, kterým se ruší samostatnost dosavadních úřadů práce a vzniká jeden, centralizovaný úřad. Právě v době, kdy se nezaměstnanost stává jedním z největších společenských problémů, se úřady práce budou namísto řešení potřeb obyčejných lidí zabývat vlastní reorganizací, která navíc zhorší jejich dostupnost pro obyčejného člověka právě tam, kde má nezaměstnanost nejhorší rozměry – tedy mimo velká centra.

Politická strana Moravané tyto kroky odmítá a nejenže trvá na zachování současného stavu, ale v souladu se svým programem prosazuje zvýšení počtu správních okresů na stav před rokem 1960, což pomůže menším městům a usnadní dostupnost jednotlivých služeb pro občany. Dále také hodláme přesunovat centrální pracoviště státních úřadů do míst nejvíce postižených nezaměstnaností, jak se to děje ve Finsku. Proč by měl mít každý státní úřad svou centrálu v Praze?

Prostřednictvím těchto kroků chceme udržet tradiční sídelní strukturu a zastavit vysídlování menších měst a venkova. Politika současných mocipánů vede jen ke každodennímu dojíždění značné části obyvatel do několika velkých center nebo dokonce k tomu, že jsou nuceni opouštět své domovy a stěhovat se do velkoměst. Vládnoucí vrstvě to, soudě podle jejích činů, jen vyhovuje.

 

Znát pravdu o minulosti svého národa

 

            Historii píší vítězové. My jsme byli v 17. století, vinou své nesvornosti poraženi, elita národa vybita či přinucena k emigraci a naše země byla na tři století ovládnuta svými sousedy. Už z této vcelku známé skutečnosti se dá vyvodit, že mnohé v naší minulosti bylo jinak než jak nám bylo a doposud je předkládáno a jak ke své vlastní škodě věříme i my.

            Domníváme se například, že jsme a vždy jsme byli malým, bezvýznamným národem, který byl ve srovnání se svými sousedy spíše na nižší úrovni. To je ale verze vítězů. Uveďme si zde některá fakta, která do tohoto obrazu příliš nezapadají.

            Československé legie jako jediné dokázaly úspěšně vzdorovat přesile bolševických armád a na několik let udržet pod kontrolou značnou část ruského území. Turci, kteří po půl tisíciletí smrtelně ohrožovali Evropu, byli zastaveni za významného přispění našeho národa, který po více jak 200 let nesl hlavní tíhu boje proti tureckému nebezpečí. V době husitských válek jsme dokázali zvítězit nad armádami celé Evropy a navzdory tehdy všemocné katolické církvi jsme se stali první protestantskou zemí. Za vlády císaře Karla IV. a některých Přemyslovců patřilo české království mezi nejvýznamnější evropské státy a vícekrát se na našem území rozhodovalo o osudech Evropy. A ještě dříve, kam až dosahuje naše národní povědomí, za dob Velké Moravy a Sámovy říše, jsme byli velmocí, která dokázala opakovaně rozdrtit největší vojenskou sílu tehdejší Evropy – armády Franků. Děsivá porážka, kterou Frankové utrpěli u Wogastisburgu, a po které se půl století neodvážili vstoupit na slovanské území, nemohla být dílem nějakého malého, teprve před nedávnem se zde usídlivšího kmene. Tvrzení, že naši předkové osídlili toto území až v pátém století našeho letopočtu, v době stěhování národů, je verzí germánských dějepisců a je to pravda jen zčásti. V pátém století do střední Evropy dorazily bojovné kmeny Čechů a Polanů, které později sehrály významnou roli při zadržování germánského náporu. První, mnohem početnější vlna slovanského osídlení však proběhla už před rokem 1000 př. n. l. Tento přátelský, mírumilovný lid vykácel pralesy, vysušil močály a proměnil je v úrodná pole a pastviny. V průběhu staletí postavil množství osad, hradišť. Vždy s otevřenou náručí přijímal příchozí a vždy tvořil na našem území většinu (i v době příchodu Keltů a Germánů). Jeho sídla se rozkládala na území od Alp až k Černému moři, od Baltu až po Jadran. Dokladem toho, jak velká byla oblast osídlená našimi předky a dorozumívající se staroslověnštinou je i fakt, že křesťanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přišli z oblasti dnešního Řecka, se bez potíží dorozuměli s místním obyvatelstvem.

            Původním náboženstvím tohoto národa byl bráhmanismus, z jehož bohů a bohyň časem povstal slovanský panteon v čele s Perunem. Naši předkové měli ve velké úctě stromy (lípy), studánky a prameny, věřili v existenci přírodních bytostí (víl, rusalek, skřítků atd.) s nimi spjatých. Prajazykem, kterým se dorozumívali před odchodem ze své dávné vlasti, ležící někde na území dnešního Iránu, byl sanskrt. Sanskrtská věta „Kavajó dhané lubjanti“, tj. Pěvci milují dary, vcelku jasně ukazuje na příbuznost se staroslověnštinou. Z oblasti Iránu si také přinesli symbol lva, který je dodnes součástí našeho státního znaku.

            Tento národ se po dlouhou dobu řídil příkazy svých náboženských textů, z nichž jeden z hlavních byl Ahinsa (nenásilí, neubližování). V důsledku toho se stával častým cílem agrese výbojných národů.

            Římany byl nazýván „Ethné megalá“ (převeliký národ). Existují o tom četné záznamy v římských letopisech a kronikách a byl oním národem, který zastavil římskou expanzi za Dunaj. Po dlouhou dobu nebyl centrálně řízen a vojensky organizován a jsa napaden, bránil se udatně, ale nevojensky. Teprve po pádu Říma, pod narůstajícím tlakem Franků (slovo Frank vzniklo od staroslověnského wranken, tj. vrahové) vytvořil centrálně řízené státní útvary (Sámova říše a Velká Morava). Jejich vyspělost dokumentují i dochované zápisky arabských kupců z 9. stol., kteří přestože procestovali celý tehdy známý svět včetně byzantských velkoměst, stanuli v úžasu před sídlem krále Svatopluka a nazvali ho „Doposud nikdy nevídaným hradem“.

            Skutečnost, že tak málo víme o Velké Moravě i o tom, co bylo předtím, má několik příčin. Jednou z nich je i stavební materiál používaný našimi předky. Většinu svých staveb vytvořili ze dřeva, kterého bylo na našem území vždy nadbytek, a z cihel z nepálené hlíny.     I vlivem této skutečnosti byl rozsah zkázy způsobený Maďary po pádu Velké Moravy obrovský. Popelem lehla většina sídel, hradišť, chrámů, tvrzí a spolu s nimi i vše ostatní. Další příčinou je nezájem vládců nástupnických států o pravdivou interpretaci minulosti.       A tak dnes víme o Velké Moravě méně, než o vzdálených říších zaniklých před mnoha tisíci lety.

Po pádu Velké Moravy vojsko českého knížete obsadilo malou část území zaniklé říše. Zbytek byl postupně poněmčen, pomaďarštěn, popolštěn, porumunštěn… Je doložitelné, že ještě za vlády Karla IV. existovala na severozápadě od našich hranic dvě slovanská království (Horní a Dolní Lužice), že přinejmenším polovina dnešního Rakouska, které ve středověku patřilo k zemím koruny české, mluvila slovansky, že i části Bavorska byly v té době ještě obývány Slovany. Také na území dnešního Maďarska, přes tvrdou maďarizaci, existovaly ještě v 19.    a ve větší míře v 18. stol. slovansky mluvící vesnice.

            Maďaři, když se s dovolením vládců Velké Moravy usídlili v Panonii, byli kočovným mongolským kmenem. Od svých hostitelů se naučili řemeslům, zemědělství i všemu ostatnímu. Odvděčili se tím, že když většina bojeschopných mužů hájila západní hranice před dalším nájezdem Franků, vpadli svým hostitelům do zad a tím způsobili zánik říše. To, že dnes vypadají jako Evropané a ne jako Mongolové, je díky skutečnosti, že do sebe v průběhu staletí přijali většinu slovanských genů (dnes mají Maďaři 70 – 80% slovanské krve).

            Morava si po dlouhou dobu udržovala, vedle značné míry samostatnosti, i jazykovou, zvykovou a povahovou odlišnost od Čech, která doznívá ještě i dnes. Jazyk Moravanů            a Slováků si byl po dlouhou dobu velmi blízký, protože vycházel ze společného základu – staroslověnštiny. Staročeština zase měla mnohé společné rysy se staropolštinou.

Dnes už jen málo z nás ví, že jsme spolu se Slovinci, Slováky, Slezany (i polskými) jedním z posledních zbytků kdysi velikého, vyspělého, bohatého národa. To, co se dělo po dlouhá staletí, kdy nám přicházející cizáci brali náš majetek, půdu, ženy, se v moderní obdobě děje     i dnes. Našemu národu dokonce hrozí, že klesne na ještě nižší úroveň, než je úroveň někdejších agresorů, kteří ho o tolik připravili.

            Po roce 1989 jsme se důvěřivě otevřeli světu. Dravé a bezohledné zahraniční firmy, banky i jednotlivci, jejichž hlavním cílem bylo urvat co nejvíc, se vrhli na naši zemi. Tehdejší političtí vůdci jim v tom nejenže nebránili, ale dokonce je povzbuzovali (V. Klaus: „Jen víc takových Kožených“) a asistovali jim.

            Výsledek je pro nás téměř tragický. Žijeme v zemi, kde nám toho už moc nepatří. Stát, přestože v krátké době rozprodal většinu majetku, má obrovský dluh. Je nám předkládána úpadková kultura a vnucován konzumní styl života spojený s rychlým zadlužováním rodin. Lichva a prostituce už začínají být prezentovány jako normální způsob podnikání. Vychytralost už má přednost před poctivostí, překupnictví před pracovitostí.

Kdo zastaví tento úpadek?

Duše národa volá o pomoc. Nenechme ji zahynout.

 

Slávek Popelka