PROBLÉMY A STAROSTI NAŠEHO REGIONU
Staronové problémy města Bruntálu :
a.s. Teplo Bruntál
Vzhledem k tomu že máme dostatečný přehled o dění v této společnosti předkládáme vám tuto zprávu o podivném hospodaření v této společnosti. Začneme hned v úvodu počáteční katastrofou, kterou tato společnost začala provozovat svoji činnost. Je to zvláštní, ale vznik této společnosti již asi předurčil její osud a budoucnost. Jako kdysi na zastupitelstvu prohlásil bývalý starosta pan Struška, tato společnost vznikla za tak absurdních právních a materiálních podmínek, že si s daným stavem věcí při založení popřípadě likvidaci této společnosti nevědí rady ani renovovaní právníci na vysoké škole, kterým tento problém byl dán k posouzení. Ano vznikne li něco za takových okolností, které způsobilo vedení našeho města lze jen předpokládat, že další vývoj nebude nijak zvláště pozitivní a skutečně. V prvé řadě šlo o to, že společnost se vykazovala majetkem při jejím vzniku, který do ní de facto nikdy nebyl vložen. Následně radnice za starostování pana Strušky podala trestní oznámení na neznámého pachatele, který tento stav způsobil. Opravdu směšné, když stoprocentním akcionářem společnosti je právě město Bruntál a tento subjekt tedy zřizovalo za přispění konkrétních lidí. Pachatel se dodnes nenašel a ironicky tedy poznamenáváme,že nejspíš za všechno může čas, ten co skrývá v nás. Hospodaření společnosti bylo od začátku katastrofou. V té době byl předsedou představenstva radní M.Misař (KSČM) a společnost si nadělala velké dluhy. Byla natolik zadlužená, že jí hrozil konkurz. Důvodů proč tomu tak bylo je mnoho, ty hlavní samozřejmě jsou neschopné a špatné vedení, které dovolilo rozkrádání, nevymáhání pohledávek neplatičů, neekonomické rozhodnutí, drahý nákup paliv, špatná kontrola. atd. Teplo Bruntál a.s. se rozhodlo tuto situaci samozřejmě řešit na úkor občana odběratele tepla. K tomu, aby společnost přežila byl nutný obrovský úvěr, který bylo nutno nějak zdůvodnit. A tak začala naše slavná rekonstrukce horkovodů ve které svoji roli sehráli ještě dvě společnosti a to společnost Etes teplo Bruntál, která byla pro tento účel budování horkovodů narychlo zřízena a společnost Etes teplo Přerov, která tuto zakázku realizovala. Celá tato akce byla provedena velmi kvapem. Kvalita provedené práce tomu také napovídá a to proto, že prioritou nebyla rekonstrukce horkovodů, ale možnost získání úvěru pro přežití společnosti. Teplo Bruntál a.s. si totiž vzalo téměř 80 milionový leasing s navýšením 80 milionů s kterého pouze 30 milionů bylo použito na výstavbu horkovodů a zbývajících 50 milionů se rozplynulo na zaplacení dluhů ponechaných z katastrofálního hospodaření této společnosti v uplynulých letech. V současnosti byl tento leasing přeúvěrován úvěrem 55 milionů u Folsbank kde pře tímto leasingem měla tato společnost velký dluh,. K tomuto dodáváme , že nám prozatím tyto transakce připadají jako velmi nestandardní. Takže vážení poctivě platící odběratelé tepla, vypočítejte si sami o kolik jste nuceni zaplatit více každý měsíc při placení z vašich peněz. Proto také mnozí na centrální vytápění byli připojeni násilně přesto, že mnohde byly plně funkční lokální kotelny, kde byl provoz levnější. Je to také jeden z důvodů, proč město nechce povolovat lokální kotelny. Celá tato akce se samozřejmě neobešla bez dalších absurdních kroků. Jako bylo například zrušení kompletně zrekonstruované kotelny na Chelčického ulici. Tato kotelna byla zrekonstruována 6 let před její likvidací z dotací ze státního rozpočtu v částce asi 30 mil korun. Byly tam nové plynové kotle včetně kompletního vnitřního vybavení. Tak tomu se říká podnikání za státní peníze. Absurdnost celého konceptu centrálního vytápění navíc spočívá v tom, že centrální vytápění je po mnoha stránkách nevýhodné.Ať z hlediska ekologie, či ekonomie. Centrální rozvod tepla je totiž ze všech centrálních rozvodů energií nejneekonomičtější. Totiž čím dál od zdroje tím klesá účinnost, a ani ty nejlepší izolace nemohou zabránit úniku tepla do okolí, navíc jsou zde obrovské náklady na provoz a údržbu. Cena s za gigajoule se pohybuje dnes v Bruntále kolem 400 Kč kdežto například z lokální kotelny je to přibližně polovina a například s tepelného čerpadla je to asi 140 Kč za Gj. Navíc je tu jeden zásadní pro dodavatele naprosto nevýhodný efekt. Poněvadž se zde střetávají dva zájmy a to jeden zájem spotřebitele šetřit co nejvíce a na druhé straně zájem dodavatele co nejvíce dodávat, neboť každý dodaný gigajoule je pro něj zisk. Tak v konečném důsledku vycházejí vniveč mnohé iniciativy zateplování domů neboť při úsporách automaticky dochází ze strany dodavatele ke zdražení tepla, aby pokryl ztráty z neprodaného plánovaného tepla. Konečný efekt je tedy zcela absurdní : budeš šetřit tak ti to zdražíme, z něčeho přece špatné hospodaření, ztráty a úvěry zaplatit musíme. A tak se běžný odběratel tepla stává vazalem jakéhokoliv třeba i zcela absurdně hospodařícího monopolu, v našem případě Teplo Bruntál a.s. Další okolnosti jež navyšují cenu tepla jsou v současné době hlavně tyto. Především při rekonstrukci kotlů na fluidní spalovaní došlo k technologické chybě a kotle po rekonstrukci ztratili desítky procent ze svého původního výkonu.Vyskytují se zde ještě další závady, které je nutno odstranit neboť rekonstrukce horkovodů nebyla zdárně dokončena a vyregulována. Tedy stal se opak očekávaného a nyní se nešetří v takovém rozsahu jak bylo slibováno odběratelům. V současné době vidíme jedinou šanci v kompletní reorganizaci a.s. Teplo, důsledné kontrole a odstranění závad, které nás stojí nehorázné peníze. Jsme také rozhodnuti prosadit, že v případě kdy odběratelé doloží, že koncept změny vytápění domu, který chtějí realizovat, je ekonomičtější a ekologičtější než CZT, připraveni taková řešení podpořit a doporučit stavebnímu úřadu k schvalování odpojení se takovýchto subjektů od centrálního vytápění, bez ohledu na finanční ztráty v této společnosti.
Dokumenty ke článku:
Sken 6
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Dopis předsednictvu strany Moravané :
Vážený pane předsedo, a předsednictvo strany Moravané !
Posílám vám v příloze dokumenty, které jsou postahované z tisku. Jsem jenom laik, a tak jako žádal po mě na sjezdu strany konkrétní fakta místopředseda Ondra Hýsek, dokáži jen popsat a okomentovat, to, co najdete v příloze, anebo z osobních rozhovorů se starostou Nových Heřmínov, panem Radkem Sijkou.
Musím jen upozornit, že hned na začátlku dokumentu v příloze uvidíte, že všem z jasných důvodů, se už začíná o tuto problematiku zajímat více lidí, jako např. paní Jana Lorencová z Babišova hnutí, a další. Takže doporučuji, a byl bych za to také moc rád, něco nastudování o problematice, a také osobní rozhovor se starostou panem Sijkou, který mohu dojednat.
A o co se jedná ?? ( mnohamiliardový tunel )
V minulosti dostala k projednání poslanecká sněmovna pouze návrhy na výstavbu přehrady jako takové. S tím, že rozpočet byl a je zkreslený, a nezakládá se na pravdivých informacích. Snaha byla opět urvat co se dá, a bublinu nafouknout tak, aby se opět někteří velice dobře napakovali. Je jasné, že pokud by se za těchto okolností přehrada stavěla, a vezmeme - li potaz další vícepráce, vyšplhala by se cena výstavby ke dvaceti miliardám, které zaplatí daňoví poplatníci.
Nikdo už nebral v potaz, ale ani poslanci nedostali vládou k nastudování odborné studie pana Václava Čermáka, který jakožto odborník už vypracoval protipovodňovou ochranu města Brna, ale i Olomouce. ( V příloze máte až dole ke konci jeho názory, posudky, studie. )
Podle Václava Čermáka, by naprosto stačilo vybudovat záplavové oblasti - meandry, jako je tomu třeba v Itálii, a dnes se to tak už dělá všude v Evropě, a rozpočet by mohl být pouhých osmset milionů.
Jelikož ale v roce 2008 občané Nových Heřmínov do jednoho podepsali referendum proti výstavbě, čas běží, a Povodí Odry má obavy , že jim utečou peníze. Kšeft je kšeft, a ještě takový. Proto, nyní v posledních týdnech Povodí Odry najalo speciální agenturu, která lobbuje za přehradu. Společně s občany Nových Heřmínov, a zároveň obchodním ředitelem st. podniku Povodí Odry Čestmírem Vlčkem a Jiřím Pavelkou obcházejí občany obce, slibují nesplnitelné, a tlačí na občany aby podepsali kontrareferendum a svůj postoj z roku 2008 změnili. Ale stejně jako něketrá média, informují občany našeho regionu pouze jednostranně ve prospěch obřího podniku a byznysu také obce a města , která by byla pod přehradou. Názory starostek Zátora a Krnova jsou zaujaté a nemají opodstatnění. Návrhy Povodí Odry a ostatních, že občané, kteří se vystěhují mimo prostor, kde nebude přehrada, budou mít co se týká infrastruktury, kulturního vyžití a dalších výmyslů , se nezakládají na pravdě. Ale právě naopak. A to je přesně to, co starosta vedení radnice Nových Heřmínov nemůže připustit. Protože veškeré náklady na vybavení a opravu nezaplavené části obce by šly na náklady obecního rozpočtu, který je doslova prázdný. A jelikož starosta Nových Heřmínov je natolik zodpovědný, nepřipustí , aby byly další generace obyvatel Heřmínov, a obec jako taková na další desetiletí zadlužené.
Jelikož bez schválení územního plánu obcí nemůže výstavba přehrady začít, a tato doba se protahuje, s přihlédnutím k politickým změnám v republice, jsou momentálně vyvíjeny na občany Nových Heřmínov nevídané tlaky, protože by Povodí Odry mohlo o tuto lukrativní zakázku přijít. Jenže tato situace , a psychické tlaky vůbec neprospívají občanům Nových Heřmínov, kteří už tak v poslední době vytvořili mezi sebou dva neprodyšné tábory.
A proto se na vás jako na vedení strany Moravané obracím s prosbou o pomoc v této záležitosti.
S pozdravením , předseda OO Bruntálsko, Milan Buček.
Z příloh ::
O heřminovskou přehradu se začala zajímat Jana Lorencová
dnes 09:57
Nové Heřminovy - Dříve přední česká investigativní novinářka, dnes poslankyně parlamentu za hnutí ANO. To je Jana Lorencová, která se ohlásila na návštěvu v Nových Heřminovech. Zajímá se o přehradu.
Jana Lorencová se v Nových Heřminovech chce setkat nejen se zástupci obce, ale také s vodohospodářem Václavem Čermákem, který tvrdí, že podle jeho výpočtů lze Krnovsko bezpečně ochránit před povodněmi i bez stavby přehrady.
Je přesvědčen, že jím navržené řešení bude nejen ohleduplnější k obyvatelům Nových Heřminov, ale hlavně o několik miliard levnější než varianta s malou přehradou, kterou v roce 2008 schválili poslanci parlamentu.
Když vláda a parlament hledali optimální protipovodňovou ochranu na řece Opavě, takzvaná Čermákova studie se k nim vůbec nedostala. Dostali na výběr pouze mezi malou a velkou variantou přehrady.
Důvodem bylo to, že vodohospodáři Povodí Odry předem označili Čermákovo bezpřehradové řešení za nesmyslné a chybné, ale přitom si nikdy nevyžádali jeho výpočty, aby zjistili, kde konkrétně udělal chybu.
Chtějí odbornou oponenturu
„Vadí nám, že poslanci, kteří nesou zodpovědnost za efektivní hospodaření státu a účinnou protipovodňovou ochranu, tuto možnost vůbec nedostali k posouzení. Čermákova studie si odbornou oponenturu rozhodně zaslouží, proto hledáme cestu, aby se k ní vyjádřili nestranní respektovaní odborníci v zahraničí," uvedl ekolog Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky, který byl rovněž pozván do Heřminov na schůzku Jany Lorencové s vedením obce a vodohospodářem Václavem Čermákem.
Přípravy přehrady pokračují
Od ledna pokračují práce na přípravě protipovodňové ochrany obcí na řece Opavě, jež vychází z vládou schváleného investičního záměru, který zahrnuje i nádrž Nové Heřminovy. Malou variantu přehrady doplňují protipovodňové úpravy říčního koryta pod nádrží přes Zátor, Brantice a Krnov až do Holasovic a také několik menších suchých nádrží.
„V navazující fázi se státní podnik Povodí Odry bude soustředit na projekt nádrže Nové Heřminovy a souvisejících staveb a na projekty protipovodňové ochrany samotné obce Nové Heřminovy, konkrétně zpracováním dalšího stupně projektové dokumentace pro územní řízení.
Za tímto účelem státní podnik Povodí Odry v lednu zahájil výběrové řízení na projektanta těchto prací," uvedl mluvčí Povodí Odry Čestmír Vlček.
Povodí Odry počítá s tím, že při zdárném ukončení výběrového řízení budou vlastní projekční práce zahájeny už v létě tohoto roku a dokončeny na podzim roku 2015.
Projekt protipovodňových opatření podporují všechna města a obce pod budoucí přehradou. Vedení Nových Heřminov i většina místních občanů vítá celý balík protipovodňových opatření, ovšem s jedinou výjimkou. Nesouhlasí se stavbou přehrady.
Heřminovští si už v roce 2008 referendem zakázali jakékoliv vyjednávání o přehradě a také už řadu let marně požadují, aby Čermákova bezpřehradová koncepce dostala šanci, byla rozpracována, objektivně posouzena a porovnána s ostatními variantami.
Co na to starostky Zátora a Krnova
Podle starostky Zátora Salome Sýkorové je prvořadým úkolem realizace účinné protipovodňové ochrany.
„Nejedná se jen o naši obec, ale o ochranu mnoha dalších. V obci Zátor dojde také k likvidaci několika staveb, z nichž pět je obytných. Lidé si staví nové domy , kupují si byty buď přímo v Zátoru nebo v nedalekém Krnově. Po stránce odškodnění jsou všichni spokojeni, jelikož vyrovnání bylo velmi solidní.
Chtěla bych a ze srdce si přeji, aby obec Nové Heřminovy získala vše, oč usiluje, vždyť nyní má příležitost. Přeji si, aby mohli Heřminovští na základě nového referenda projevit svůj názor. Vždyť opatření, která se jim nabízejí, jsou skutečně velkorysá," uvedla starostka Salome Sýkorová.
„Dvacet procent obce, které zmizí pod hladinou, bude vykoupeno zařízeními a opatřeními, která pomohou zbývajícím osmdesáti procentům slušně žít a krásně se rozvíjet a k tomu přibude i nádherný pocit solidarity s ostatními. Vždyť na jejich postoji jsou závislé desítky tisíc obyvatel a ti jim budou za jejich rozhodnutí vděční.
Zátor i sousední obce nabízely Novým Heřminovům vždy pomocnou ruku a jsme připraveni se dohodnout na spolupráci," dodala Sýkorová.
Starostka Krnova také Novým Heřminovům nabízí pomoc. „Tragické události z roku 1997 nás přinutily k aktivitám směřujícím k hledání ochrany našich občanů před povodněmi. Naděje svitla až v roce 2008, kdy vláda konečně přijala rozhodnutí o podobě opatření na Opavě. Zvolená varianta si vyžádá další zásahy na rozsáhlém území podél toku.
Významně poznamená Zátor, nemálo změní tvář Krnova. Stojí však za to usilovat o její realizaci, posílí bezpečí. Zakonzervování stávajícího stavu rozhodně nikomu neprospěje. Pozemky pro stavbu jsou již většinou v majetku státu, je nejvyšší čas jednat o potřebách obce Nové Heřminovy, náhradách v podobě investic do infrastruktury a vybavenosti.
Město Krnov je připraveno pomoci dle svých sil. Nejsme nepřátelé, hledáme východiska," vyjádřila se k vleklému problému starostka Krnova Alena Krušinová, která ještě vloni v listopadu kolegu starostu z Nových Heřminov vůbec neznala.
Autor: František Kuba
O přehradě v Nových Heřminovech rozhodne opakované referendum
15.1.2014 10:28
Bruntál - Vedení obce Nové Heřminovy odmítá na základě výsledků referenda z roku 2008 jakoukoliv myšlenku na výstavbu přehrady v katastru obce. Nové Heřminovy v zastoupení starosty Radka Sijky odmítají jakákoliv opatření, související s přehradou. Starosta má za to, že obec starou osm set let přehrada pohřbí.
Starosta prohlásil, že po odstěhování občanů, kteří prodali své domy, nemá obec co nabídnout těm, kteří se naopak odstěhovat nechtějí a chtěli by si postavit své náhradní bydlení v Nových Heřminovech. „Současně s tím jedním dechem odmítá i jakékoliv nabídky ve prospěch obce a pro její rozvoj," řekl obchodní ředitel státního podniku Povodí Odry Čestmír Vlček.
Co by tedy v případě souhlasu s výstavbou obec mohla získat?
Slibují pozemky a investice
Obec Nové Heřminovy může získat pro budoucí rozvoj kompenzaci za újmu, kterou stavbou přehrady utrpí. Měla by ale spěchat se schválením územního plánu, který však nelze změnit právě kvůli výsledkům zmíněného referenda z roku 2008.
Státní podnik Povodí Odry má za to, že by se větší část obce v horní části toku Opavy, která nebude přehradou zasažena, mohla zachovat a docela slušně se rozvíjet i s využitím nových rozvojových ploch v okolí přehrady.
Což začíná protipovodňovou ochranou vlastní obce proti stoleté vodě a pokračuje nabídkou staveb dopravní i technické infrastruktury, financovaných ze státních prostředků. Ať už jako vyvolané investice nebo jako stavby hrazené z jiných dotačních programů.
V nabídce je také možnost převodu státních pozemků do vlastnictví obce pro tyto stavby až po budování nového sportoviště nebo turistických zastávek.
Obec je prý sama proti sobě
„Stejné to je s rozvojovými plochami pro možnou novou výstavbu rodinných domů, která je podmíněna novým územním plánem. Ten musí opět zadat obec," konstatoval ředitel Vlček s tím, že by státní podnik hradil územní plán stejně jako u ostatních přehradou dotčených obcí. Obec však všechno toto odmítá a podle slov ředitele naříká nad postupným zánikem života v obci a odchodem jejích obyvatel jinam.
„Protože si v Nových Heřminovech nemohou postavit nový dům, ať už vlastnící dotčení přehradou nebo noví zájemci o atraktivní plochy kolem přehrady, kteří již v minulosti tento zájem údajně projevili. Kdo tedy má na svědomí „zakonzervování" stávajícího útlumu obce, posuďte sami," doplnil ředitel.
O investicích rozhodne vláda
Na základě uvedených skutečností vznikla v obci občanská iniciativa k přípravě petice, která žádá nové referendum. To má podle petičního výboru ambici jednak anulovat výsledky referenda z roku 2008, jednak zavázat vedení obce ke krokům pro rozvoj obce mimo jiné i vyjednáním co nejlepších kompenzačních opatření, které se v současnosti naskýtají.
Existují i další možnosti, jak může investor, stát a města, která budou přehradou chráněna, pomoct.
„Podotýkám, že na jaře tohoto roku se má vláda ČR opět zabývat přípravou přehrady a jejím financováním. Nebudou-li v návrhu materiálu pro jednání vlády o další přípravě stavby zahrnuty i investiční prostředky na vyvolané investice, komunikace, infrastrukturu, fotbalové hřiště a další, těžko se tam budou tyto stavby dostávat dodatečně.
Čas v této věci není spojencem obce, jak se vedení obce domnívá," dodal ředitel Vlček.
Petiční výbor: nové referendum
Petiční výbor zastupují Rastislav Vlček a Jiří Pavelka, oba občané Nových Heřminov. „Od minulého referenda uplynulo více než pět let a podle našeho názoru se mínění občanů obce mohlo změnit," sdělil ke vzniku petice Rastislav Vlček, podle nějž závazek plynoucí z referenda z roku 2008 zastupitelstvo neplní.
„V roce 2013 začalo bourání budov, kterému zastupitelstvo nezabránilo," konstatoval Vlček.
Obec podle autorů petice stagnuje. Není schválen územní plán se všemi důsledky, obyvatelé se stěhují pryč z obce, noví nepřichází, ani nemohou stavět. Přehrada, za předpokladu, že se začne stavět, by přitom prý měla být využita jako prostředek k všestrannému zlepšení života v Nových Heřminovech.
Pro referendum proto navrhli dvě otázky, z jejichž obsahu by mělo být zřejmé, co navrhované referendum sleduje. „Zastupitelstvo zřejmě nemá žádnou vizi o vývoji obce. Nutno dodat, že obecní zastupitelstvo na naši snahu reaguje velmi odmítavě, nechápeme proč," tvrdil Rastislav Vlček.
Autor: Karel Janeček
Heřminovy přehradu napadly žalobou
11.12.2013 06:00
Nové Heřminovy – Krajský úřad heřminovskou přehradu v roce 2010 zapracoval do Zásad územního rozvoje (ZUR), což je něco jako krajský územní plán. Novým Heřminovům se nelíbí, že na kraji o přehradě rozhodli stylem „o nás bez nás". Proto se obec v těchto dnech obrátila na soud s návrhem na zrušení ZUR. Osoby, které se cítí být tímto řízením dotčeny, se mohou ostravskému soudu hlásit do 15. prosince.
K žalobě Nových Heřminov proti ZUR se připojí také ekologové z Hnutí Duha Jeseníky.
„ZUR něco Heřminovům nařídí, ale už nikoho nezajímá, zda obec utáhne přečerpávání kanalizačních vod přes hráz na čističku v Zátoru nebo co se stane, když někdo kvůli přehradě utrpí újmu. Kraj pro svou ZUR sice souhlas Heřminov nepotřebuje, ale není dořešeno, kdo ponese následky za případné škody. V Jihomoravbském kraji existuje judiát, kterým se obec proti ZUR ubránila," vysvětlil Ivo Dokoupil z Hnutí Duha smysl žaloby proti ZUR.
Právní zástupce Nových Heřmínov Radek Ondruš na zasedání heřminovského zastupitelstva vysvětlil občanům i přítomným zástupcům Ministerstva zemědělství a Povodí Odry, proč nemůže postupovat jinak než proti přehradě. Referendum, které odmítlo přehradu, je závazné nejen pro starostu a zastupitele, ale také pro právníka, který obci poskytuje své služby.
„Žaloba může zneplatit ZUR, ale také nás může přesvědčit, že krajské dokumenty jsou nezpochybnitelné a soudně nenapadnutelné. Nejsou to plané obavy. Nechceme dopadnout jako v Brně, kde mají kvůli ZUR v územním plánu zakotvenou přeložku nádraží, která je dnes naprosto nereálná," vysvětlil Ondruš své záměry v červenci na zasedání heřminovského zastupitelstva, jak jsou rozdané karty.
Povodí Odry naléhá, aby Heřminovy co nejdřív zapracovaly přehradu do svého územního plánu, a dokonce nabídlo, že se o změnu postará samo. „Zásahy do tak zásadního dokumentu, jakým je územní plán, nelze dělat bezhlavě. A už vůbec nemůžeme vystavit bianco šek Povodí Odry, ať si ho přepracuje, jak chce. Případná změna územního plánu je navíc běh na velmi dlouhou trať, protože jí brání výsledek referenda," odmítl Ondruš naděje Povodí Odry na zahájení stavebního řízení v dohledné době.
„Občas se objeví argument: snad si nemyslíte, že přehradu ještě zastavíte, když už to stálo tolik peněz. Odpověď zní – myslíme. Ty hlavní miliardy ještě vynaloženy nebyly, takže je co ušetřit. A rozhodně by to nebyl jediný projekt v této zemi, od kterého se ustoupilo v této fázi přípravy," zhodnotil vyhlídky Nových Heřminov na úplné zrušení plánů s přehradou zastupitel Ludvík Drobný.
Obec má povinnost uvést územní plán do souladu se ZUR do roku 2020. Pokud se žalobou uspěje, nemusí územní plán měnit vůbec.
Referendum je mocná zbraň: začali sbírat podpisy
Vláda v roce 2008 schválila komplex protipovodňových opatření na řece Opavě, která zpracovala fi rma Pöyry na objednávku Povodí Odry. Ve stejném roce 2008 vypsaly Nové Heřmínovy obecní referendum, ve kterém místní občané stavbu přehrady téměř jednohlasně odmítli. Zatímco se na ministerstvech střídají ministři, vlády i jejich priority a v obcích zase zastupitelstva i starostové, výsledek referenda je stále platný a závazný.
A toto referendum říká „stop přehradě".
„Výsledek referenda z roku 2008 je dodnes platný a jednoznačně zakazuje dnešním i budoucím zastupitelstvům činit jakékoliv kroky směřující k realizaci přehrady. Bohužel příslušná ministerstva tuto skutečnost ignorovala a s arogancí sobě vlastní připravovala projekt dál bez souhlasu naší obce. Zřejmě se čekalo, že problém nějak vyšumí do ztracena," popsal zastupitel Ludvík Drobný, jak se projekt přehrady dostal do slepé uličky.
Kvůli referendu se přehrada dostane do územního plánu obce nejdřív v roce 2020. Obec navíc může přehradě zabránit soudně nebo různými obstrukcemi termín realizace oddálit do doby, kdy už nebudou k dispozici velkorysé dotace. Může se stát, že za pár let politici začnou šetřit, pokusí se dostat rostoucí zadlužení státu pod kontrolu a opustí kontroverzní nepřiměřeně nákladné projekty bez ekonomické návratnosti.
Jediný, kdo může přehradu odblokovat a urychlit její zapracování do územního plánu obce, jsou samotní občané Heřmínov. Pokud prosadí nové referendum a v něm formou tajného hlasování většina vyjádří přehradě podporu, obecní zastupitelstvo to musí respektovat. K vypsání nového referenda stačí, aby tento požadavek svým podpisem podpořilo 67 heřminovských občanů. A podpisy se už sbírají.
Od roku 2008 v Heřminovech významně přibylo těch, kteří se už s přehradou smířili a chtějí začít vyjednávat se státem o kompenzacích.
„Vývoj událostí nás vede k přesvědčení, že stavba nádrže v Nových Heřminovech je nezvratným faktem a jakýkoliv odpor může tento stav jen oddálit, nikoliv zastavit. V současné době tedy otázka nestojí tak, zda přehrada ano, či ne, ale zda obec má šanci jako protihodnotu za omezení a nepříjemnosti s tím spojené něco získat," deklarovali Jaroslav Pavelka a Rastislav Vlček ve svém prohlášení, než začali sbírat podpisy za vypsání nového referenda.
To má podle nich ukázat, jak se změnily názory místních od roku 2008 do současnosti.
S přehradou, či bez ní
Protipovodňobá opatření na řece Opavě zahrnují desítky staveb od podhorských bystřin až po Opavsko. Drtivou většinu prvků v tomto protipovodňovém balíku vítají všechny obce regionu i ekologičtí aktivisté jako rozumné. Jedinou výjimkou je přehrada Nové Heřminovy, která uvízla ve slepé uličce.
Může systém fungovat i bez ní? Hráze, poldry a síť srážkoměrných stanic budou chránit Krnovsko a Opavsko i bez přehrady, ale celková účinnost systému bude nižší.
„Vládou schválená malá přehrada v Heřminovech doplněná systémem hrází a malých nádrží má přijatelnou účinnost i cenu. Je kompromisem mezi zeleným a technickým myšlením. Heřmínovská přehrada představuje asi třicet procent akumulace systému. Zbytek bez přehrady ale nebude jako celek správně fungovat. Povodeň bez transformace průtoku přehradou se bude dynamicky měnit.
Řeka plná splaveného dříví bude nepředvídatelná. Znovu hledat ještě ekologičtější řešení znamená vracet se minimálně o pět let zpátky," vysvětlil technický ředitel Povodí Odry Petr Březina na setkání se starosty v Krnově.
Vzhledem k tomu, že Nové Heřminovy nehodlají zapracovat přehradu do svého územního plánu dřív než v roce 2020, je pětiletá lhůta na rozpracování a posouzení bezpřehradové varianty přijatelná a nemusí způsobit zásadní zdržení. Vláda, která v roce 2008 o realizaci protipovodňových opatření rozhodla, nedostala na výběr či k posouzení žádnou bezpřehradovou variantu. Byla jí předložena pouze nulová varianta neboli zachování současného stavu.
„Před rokem 2008 se hledaly různé varianty řešení. Z našeho technického pohledu vyšla jako nejlepší velká přehrada, která má přesně měřitelnou účinnost a vyžádá si zásah do krajiny i investice pouze v jednom místě. Z ekologických a sociálních důvodů bylo takové řešení nepřijatelné, tak se hledal kompromis. Výsledkem je schválené řešení s malou nádrží, které je šetrnější k přírodě i k obci Nové Heřmínovy," popsal Březina, jak se dospělo k variantě schválené vládou.
Protože o hledání bezpřehradové varianty nebyl zájem ze strany státu, začaly na ní pracovat samotné Nové Heřminovy ve spolupráci s vodohospodářem Václavem Čermákem z Unie pro řeku Moravu.
„Nikdo z Povodí Odry, ministerstev či firmy Pöyry naše hydraulické výpočty nechtěl. Pouze jsme je posílali na Výzkumný ústav vodního hospodářství v Bratislavě, který jako jediný je požadoval a k naší studii vypracoval kladný posudek. Náš výpočet průběhu hladin je téměř shodný s výpočtem Aquatisu z roku 2001. Rozdíl je v centimetrech. V naší studii je řada účinných opatření ke snížení rizika ucpávání koryta řeky Opavy v Krnově připlavenou dřevní hmotou.
Účinný a poměrně levný způsob by byl třeba záchytný profil nad Krnovem, jaký třeba navrhla Pöyry na Bečvě nad Přerovem," představil Václav Čermák svou bezpřehradovou koncepci, o kterou stát neprojevil zájem.
Historie přehrady Nové Heřminovy
1960 – V Nových Heřminovech byla vyhlášena stavební uzávěra kvůli potenciální výstavbě nádrže, která měla sloužit jako zásobárna vody pro rozvíjející se ostravskou aglomeraci.
Přelom 80. a 90. let – Dostatečnou zásobárnou vody se stala nová přehrada Slezská Harta, rozvoj průmyslu se zastavuje a poptávka po vodě klesá. Přestože stavební uzávěra dál trvá, v Heřminovech se povolují rekonstrukce a režim se zmírňuje.
1994 – Byl schválen územní plán velkého územního celku Jeseníky, který s přehradou počítá.
1997 – Tragická povodeň vytvoří společenskou objednávku po protipovodňových opatřeních. V nové koncepci nejde o zásobu vody, ale o dílo s retenční a protipovodňovou funkci.
1998 – Byly zpracovány první studie posuzující protipovodňový charakter nádrže.
1999 – Takzvaná Krnovská konference o protipovodňových opatřeních představila jediný projekt – přehradu. Až později se jí začalo říkat velká varianta. Třináct obcí podpořilo přehradu, čtyři se zdržely a z různých důvodů se k ní nevyjádřily a čtyři byly proti přehradě.
1999 – Okresní úřad v Bruntále požadoval vypracování alternativních studií protipovodňových opatření.
2001 – Ministerstvo zemědělství představilo studii srovnávající účinnost různých metod protipovodňové ochrany: Změnu hospodaření v krajině, stavbu poldrů a zkapacitnění koryt nebo výstavbu velké nádrže v Nových Heřminovech, která ze srovnání vyšla jako nejúčinnější.
2002 – Zastupitelé Moravskoslezského kraje se usnesli, že konečný verdikt o přehradě má vynést stát.
2003 – Zastupitelé Moravskoslezského kraje doporučili státu zatopení téměř celých Nových Heřminov velkou přehradou a úvahy o malé variantě přehrady odmítli.
2004 – Množí se petice a protestní akce proti zaplavení téměř celé obce velkou přehradou. Za Heřminovy se postavili například ekologové ze sdružení Arnika a obce i města kraje, kterých se projekt přímo netýkal. Odpůrci velké přehrady namítali, že určitě existují šetrnější řešení metody, jak vodu zadržet.
2005 – Unie pro řeku Moravu představila studii řešící ochranu Krnova zvýšením kapacity koryta řeky. Tuto možnost zkoumala už předchozí studie firmy Aquatis, která navrhla konstantně rozšířit koryto, aby mělo stejný profi l od Kostelce po soutok, což si by si vyžádalo rozsáhlé demolice. Nová studie navrhla umožnit řece široký rozliv tam, kde jsou pro to podmínky, a kde to zástavba neumožní, zvýšit hráze a ponechat ji zúženou, takže demolice nejsou nutné.
2006 – Vláda ČSSD Jiřího Paroubka o nádrži nerozhodla. Ministerstvo zemědělství navrhuje pokračovat v přípravných pracích velké přehrady, Ministerstvo životního prostředí navrhlo zkoumat kombinace technických a přírodě blízkých protipovodňových opatření.
2007 – Vláda ODS Mirka Topolánka schválila, že protipovodňová opatření na řece Opavě budou vybírána ze tří variant: stavba velké nádrže Nové Heřminovy, stavba malé verze této nádrže, kdy bude zatopena podstatně menší část obce, a takzvaná nulová varianta.
2008 – Ministerstvo zemědělství představilo malou variantu přehrady. Zatímco velká varianta má v Heřminovech zaplavit 156 objektů, z toho 87 obytných, malá varianta si vyžádá demolici asi šedesáti objektů. Po dohodě s ministerstvem životního prostředí je doporučena malá varianta doplněná řadou dalších opatření za osm miliard korun, a to včetně tunelového obchvatu Herminov za miliardu, který je politiky prezentován jako kompenzace obci. Topolánkova vláda toto řešení schválila.
srpen 2008 – Obyvatelé Nových Heřminov v místním referendu vyjádřili nesouhlas s výstavbou přehrady, který je závazný pro všechna zastupitelstva až dodnes.
2011 – Vláda Petra Nečase (ODS) schválila fi nance na přípravy stavby přehrady v Nových Heřminovech.
2012 – Ministerstvo životního prostředí schválilo studii EIA posuzující vlivy přehrady v Nových Heřminovech na životní prostředí.
2013 – Vedení Heřminov je vázáno referendem, takže odmítá vyjednávat o případných kompenzacích za přehradu, která by se podle původních úvah mohla začít stavět už v roce 2016. Obec má ale zákonnou lhůtu až do roku 2020, aby zapracovalo přehradu do svého územního plánu, a rozhodně ji nehodlá zkrátit.
Povodí Odry už vykoupilo většinu nemovitostí a zahájilo první demolice. V Nových Heřmínovech přibývá těch, kteří volají po novém referendu. Zatímco ministr dopravy Stanjura ještě v květnu tvrdil, že se jeho resort tunelovým obchvatem Heřminov nadále zabývá, Povodí Odry v listopadu oznámilo, že už byl nákladný obchvat v rámci úsporných opatření z projektu vypuštěn, takže v současnosti cena projektu už není osm miliard, ale pouze 6,5 miliardy korun.
POZNÁMKA: Bořiče mýtů čeká zakázka
Televizní Bořiči mýtů testují, zda lze provozovat vodní lyžování za šestiveslicí nebo zda vojáci pochodující stejným krokem dokážou zbořit most. Tento zajímavý televizní formát mi připomněl, že dosud s určitostí nevíme, zda účinná protipovodňová ochrana bez přehrady je mýtus, nebo fakt. Povodí Odry hlásá, že heřminovská přehrada je jediná možnost, jak chránit Krnovsko.
Vodohospodář Václav Čermák hlásá, že to jde i bez přehrady. Dokud nebude zbořen Čermákův mýtus, nelze ani tvrzení Povodí Odry považovat za zcela prokázaný nezpochybnitelný fakt. Namísto věcného přezkoumání Čermákova mýtu ho státem placení zastánci přehrady předem odmítli jako zjevnou pitomost.
Dávají najevo pohrdání vodohospodářem placeným ze soukromých zdrojů, který samozřejmě nemohl rozpracovat svou ideu tak detailně jako ti, kterým oponuje.
Proč se státní vodohospodáři bojí přímé konfrontace s Čermákovým mýtem, když je to podle nich tak očividný nesmysl? Hrozí, že Čermák má pravdu a naopak nezbytnost přehrady je pouhý mýtus? „Čermák nám nikdy nepředložil své výpočty, abychom si jeho koncepci mohli ověřit," zní z Povodí Odry.
„Nikdo z Povodí Odry, ministerstva životního prostředí či firmy Pöyry naše výpočty nechtěl," zní z úst Václava Čermáka. Kde se stala chyba?
Nové Heřminovy nikdy po státu nechtěly tunelový obchvat ani žádné jiné kompenzace za zaplavené území. Měly jediné přání: aby se stát seriózně zabýval jejich podnětem, takzvanou Čermákovou studií. Chtěly objektivní porovnání Čermákovy bezpřehradové koncepce s koncepcí firmy Pöyry, která počítá s přehradou.
Nikdo Nové Heřminovy neposlouchal, že bez splnění této podmínky výstavbě přehrady na svém území prostě zabrání. Řadu let toto varování z Heřminov nikdo nebral vážně a projekt přehrady se připravoval stylem „však oni dostanou rozum a ustoupí".
Heřminovy mají přinést největší oběť ze všech obcí na řece Opavě. Proto mají morální právo se dozvědět ,co je mýtus a co fakt. Musí mít jistotu, že jejich obec ve jménu protipovodňové ochrany nebude obětována zbytečně. Vedení Nových Heřminov odmítlo vyměnit přehradu za vějičku velkorysých kompenzací a napadlo žalobou dosavadní praxi „o nás bez nás".
Stále zřetelněji se ukazuje, jak chybné bylo připravovat projekt za miliardy bez naslouchání hlasu Nových Heřminov.
Autor: František Kuba
Přehrada uvízla ve slepé uličce. Kdo za to může?
17.11.2013 00:00
Nové Heřminovy – Nové Heřminovy mají zákonem stanovenou lhůtu do roku 2020, aby zapracovaly malou variantu přehrady do svého územního plánu. Pokud si Heřminovy termín dobrovolně nezkrátí, dostane Povodí Odry stavební povolení nejdřív za sedm let. To už ale nebudou k dispozici protipovodňové dotace, na které investor spoléhá.
Povodí Odry minulý týden uspořádalo v Krnově konferenci pro zástupce měst a obcí, na které přiznalo, že v Heřminovech nastal vážný problém. Občané Nových Heřminov v roce 2008 přehradu odmítli v referendu a výsledek je pro vedení obce závazný.
Obec nemůže licitovat o kompenzacích za újmy způsobené přehradou, ale naopak musí stavbě zabránit soudní cestou. Kontroverzní přehrada se dostává do slepé uličky.
Obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček osobně jednal s heřminovskými občany o výkupu nemovitostí a pozemků potřebných pro stavbu přehrady. „Nikde nás nevyhnali vidlema. Kupodivu se s tím lépe vyrovnávají staří lidé, kteří už měli problém udržovat svůj dům. V některých případech nastal problém, že lidé chtějí zůstat v Heřminovech, ale nemůžou zde postavit nový dům, dokud obec nezmění územní plán," popsal Vlček svou zkušenost.
„V Heřminovech je dnes jiná majetková mapa, než když zde před pěti lety proběhlo referendum. Ti, kteří koupili pozemky v plánované rozvojové zóně nad budoucí přehradou, je bez změny územního plánu nemohou převést na stavební parcely," potvrdil technický ředitel Povodí Odry Petr Březina.
Povodí Odry představilo vizualizace, podle kterých lze protipovodňové hráze doplnit komunikací, která slouží nejen technické údržbě, ale také bruslařům a cyklistům. Vizualizace: Povodí Odry
„Je připraven celý systém kompenzačních opatření, ale Nové Heřminovy si o ně musí říct. S lítostí sledujeme, že obec setrvává na svém negativním přístupu. Nenastal už čas přehodnotit referendum? Protipovodňová opatření, která na horním toku řeky Otavy mají zabránit materiálním škodám i obětem na životech, mají z naší strany zelenou," shrnul stanovisko Ministerstva zemědělství Jakub Čurda.
Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky nejdřív upozornil zástupce ministerstva zemědělství, že si právě spletl řeky Opavu a Otavu a pak zrekapituloval argumenty ekologů proti heřminovské přehradě. „Investor měl nejdřív získat souhlas Nových Heřminov se svými záměry a až pak řešit vše ostatní. Místo toho detailně rozpracoval konfl iktní řešení, se kterým se dostal do slepé uličky. Přehradu soudně napadneme kvůli špatně vyhotovené studii EIA, kde chybí jakékoliv alternativy, což požaduje zákon," vysvětlil situaci Ivo Dokoupil.
Starostka Zátoru Salome Sýkorová připustila, že příčinou problému je nedostatečná komunikace s Novými Heřmïnovy, které leží ve spádové oblasti Bruntálu, zatímco obce, které má přehrada ochránit, sdílejí mikroregion Krnovska a Opavska.
Starostka Krnova Alena Krušinová přiznala, že starostu Nových Heřminov téměř nezná. „Mnozí z vás mě vidí poprvé. Já jsem ten, kdo tu drží Černého Petra," představil se starosta Nových Heřminov Radek Sijka. „Obec je rozhádaná tak, že je to nepopsatelné. Já nemohu dělat nic jiného, než k čemu mě zavázali občané v referendu. Pokud bych postupoval jinak než proti přehradě, nemohl bych se podívat lidem do očí.
Změna může nastat teprve až starostou bude někdo bezpáteřní, a ne já. Prosím respektujte, že určité věci jsou výhradně vnitřní záležitostí naší obce," sdělil Sijka starostům i zástupcům investora.
Suchá nádrž neboli poldr se začne plnit vodou jen při povodňové situaci. Takto by vypadala za povodní nádrž nad Lichnovem. Vizualizace: Povodí Odry
POZNÁMKA: Říká se jim šmejdi
V dokumentu Šmejdi Sylva Dymáková zaznamenala nátlakové metody a psychologické finty pochybných prodejců. Natočila také trik, jak lze seniory v sále rozdělit na znepřátelené tábory. Kdo odmítl koupit předražené hrnce, byl přede všemi označen za vyžírku, na kterého ostatní účastníci prezentace i firma musí doplácet. Vyžírkové se stydí a v takto nepříjemné situaci se snáze nechají dotlačit tam, kam potřebuje prodejce.
Při referendu v roce 2008 se občané Nových Heřminov téměř unisono vyslovili proti přehradě. Počáteční jednota vzala za své a dnes už se rozhádaná obec dělí na nesmiřitelné tábory. Najdeme zde zásadové odpůrce přehrady i ty, kteří už jsou ochotni vyjednávat o kompenzacích. Dál se občané dělí na ty, kteří své majetky prodali, a ty, co prodat nechtějí.
Podle některých občanů nádrž přinese obci jen samá negativa, ale žije zde také řada těch, kteří věří v její rekreační a turistický potenciál. Heřminovští se navzájem obviňují, kdo šlape ostatním po šťastné budoucnosti, takže kdo ví, jak by referendum o přehradě dopadlo dnes.
Nyní se investor rozhodl zapojit také obce. Zatímco Zátor, Čaková, Krnov, Brantice, Milotice, Karlovice, Lichnov i Holasovice navržené stavby ochotně zapracovaly do svých územních plánů, jen ti Heřminovští ignoranti všeobecnou jednotu kazí a ostatní na to doplatí. Tak si ukažme prstem, kdo tu hazarduje s životy a majetky v obcích a městech níže po proudu.
A protože Heřminovští zlobili, stát jim za trest nepostaví tunelový obchvat, který ministr zemědělství Petr Gandalovič slíbil jako kompenzaci za přehradu. „Tento pán je dnes bez oběda," ukázal ve filmu Šmejdi prodejce na seniora, který nic nekoupil.
Rozhodnutí Nových Heřminov změnit územní plán nejdřív v roce 2020 a napadnout přehradu soudně je zcela legitimní postup v souladu se zákonem. Naprosto legální je také nápad investora vyzvat města a obce, aby společně zapůsobily na tvrdohlavé vedení Heřminov. Je mi lhostejné, zda se heřminovská přehrada postaví, nebo ne. Jen připomínám, že obchodníkům, kteří užívají odporné ale účinné metody, říkáme šmejdi.
Autor: František Kuba
Zemědělec musel ze dne na den skončit, odstřihli jej od elektřiny
Budova vepřína v Nových Heřminovech. Nájemce měl zůstat v objektu vepřína podle smlouvy s Povodím Odry do konce roku, avšak bez přívodu elektřiny byl nucen jako zemědělec skončit. Autor: DENÍK / Karel Janeček
9.11.2013 00:00
Nové Heřminovy - Soukromý zemědělec z Nových Heřminov se ocitl bez elektrické energie. Bez elektřiny je prý proto, že neprodal Povodí Odry své nemovitosti. Státní podnik Povodí Odry to rezolutně odmítá.
Soukromý zemědělec hospodařící v budově číslo popisné 118 v Nových Heřminovech se ocitl bez přívodu elektrické energie. Ne kvůli dluhům, na elektřině měl přeplatek. Kvůli odpojení od elektřiny se ocitly bez proudu i elektrické ohradníky. Kvůli tomu dokonce hrozilo, že jeho krávy projdou až na silnici, tam mohly způsobit vážnou dopravní nehodu!
„Elektřinu mi odpojili v objektu v poledne, já na to přišel teprve o čtyři hodiny později. Krávy jsou chytré jak stádo opic. Dokud mají potravu a vodu, jsou v klidu. Když je však nenapojíte, začnou blbnout. A co kdyby prošly odpojeným ohradníkem a vlezly do cesty třeba autobusu plnému dětí?" ptal se nájemce vepřína v Nových Heřminovech, který si nepřál uvést jméno, avšak redakci Deníku je jeho jméno známo.
Povodí Odry prý vyvíjí nátlak
Vepřín, který si zemědělec v Nových Heřminovech pronajímá, patří státnímu podniku Povodí Odry, které objekt vykoupilo kvůli plánované stavbě přehrady. Stejně jako devadesát procent okolních nemovitostí v záplavové zóně přehrady.
„Demoliční výměr vepřína někdo orazítkoval, čímž mě vlastně odepsal. Někdo z Povodí Odry musel chtít ten demoliční výměr, takže zapřeli nebo „nevěděli", že tu jsem do konce letošního roku v nájmu," tvrdí zemědělec, který nakonec musel svá stáda před pár dny prodat do ciziny, čímž vlastně jeho soukromé živnostničení v Nových Heřminovech skončilo. Musel propustit i zaměstnance.
Co za tím vším stojí?
„Povodí Odry ode mne chce vykoupit dům. Nejdříve nám prodejte dům, potom budeme řešit firmy, říkali. Neprodal jsem, a takto jsem dopadl," posteskl si zemědělec, který tvrdí, že si jde státní podnik Povodí Odry tvrdě za svým a při přípravě plánované přehrady nehledí napravo nalevo.
„Nějaký jejich technik, který demolici vepřína vyřizuje, něco „přehlédl". Takže jsem jako zemědělec z hodiny na hodinu skončil," dodal.
Obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček zdůraznil, že Povodí Odry nevyvíjí na kohokoliv nátlak způsobem, který je v článku popsán. „Na základě rozhodnutí o odstranění stavby vepřína, budovy bez čísla popisného a čísla evidenčního, jsme požádali o zrušení elektrické přípojky k tomuto objektu," konstatoval Čestmír Vlček.
Pokud bylo na stejné přípojce ještě další odběrné místo soukromého zemědělce, měl o tom prý distributor elektřiny vědět a toto odběrné místo zachovat. Po minulém dotazu Deníku ředitel Vlček prověřoval u společnosti ČEZ, k čemu vlastně došlo, a jestli kravíny za stavbou vepřína, které má v pronájmu zemědělec, nebyly napojeny na stejnou přípojku. ČEZ již o odpojení od zemědělce věděl a chtěl tuto situaci neprodleně napravit zřízením stavební přípojky.
„Zemědělec však toto odmítl s tím, že odhlašuje předmětné odběrní místo. Znovu zdůrazňuji, že jsme se do problému zapojili ne proto, že by chyba byla na naší straně, ale proto, že jsme se na „popularitě" této události svezli také," sdělil ředitel Vlček.
Otázkou podle ředitele zůstává, jakou roli v případu hraje dům číslo popisné 118. „Tento dům je v našem vlastnictví a bude demolován společně s vepřínem. Pokud by byl zemědělec napojen na tento dům, pak jsme asi o této skutečnosti měli něco vědět. Proč platil faktury za objekt, který mu nepatří, proč…," podivoval se ředitel nad tím, proč zrušil zemědělec tak rychle odběrné místo, které mu dosud vyhovovalo, a zajistil si odběr odjinud.
Po tomto však s ohledem na ukončení odběru ze strany zemědělce Povodí Odry dál nepátralo.
„Celá záležitost nám není příjemná, byť jsme v ničem nepochybili a ani nedopatřením, natož vědomě, nikomu neuškodili. Zemědělec užívá budovy kravínů, které jsou rovněž v našem vlastnictví, na základě platné nájemní smlouvy a nemáme nejmenší důvod toto užívání zpochybňovat nebo znepříjemňovat, a to nejen zemědělci. Otázku demolic nevyužívaných objektů jsme již, myslím, dostatečně objasnili v nedávné minulosti," vyjádřil se Vlček.
Autor: Karel Janeček
Seminář o protipovodňových opatřeních
6.11.2013 06:00
Krnov, Nové Heřminovy - Povodí Odry si zamluvilo na 7. listopadu Koncertní síň sv. Ducha v Krnově, aby zde formou odborného semináře a tiskové konference informovalo o chystaných protipovodňových opatřeních na řece Opavě a dalším postupu na přípravách přehrady v Nových Heřminovech.
Pro lepší informovanost občanů hodlá Povodí Odry také zřídit stálé kontaktní místo přímo v Nových Heřminovech, aby se místní měli na koho obrátit se svými dotazy, názory a připomínkami.
„Zástupci Povodí Odry si posteskli, že v médiích se objevuje řada nepřesností o této investici, které je třeba uvést na pravou míru. Navrhla jsem, že Krnov bude pro uspořádání konference optimální, protože Opava je už moc daleko a v Nových Heřminovech je z pochopitelných důvodů příliš mnoho emocí.
My k tomuto účelu jen zapůjčíme koncertní síň, ale obsah přednášek a výběr hostů je v kompetenci Povodí Odry," vysvětlila krnovská starostka Alena Krušinová s tím, že například starostové v našem regionu by si určitě zasloužili informace přímo od zdroje, tedy z Povodí Odry.
Do koncertní síně se chystá také Petr Ondruška z občanského sdružení Flemmichova vila, který dlouhodobě spolupracoval na přípravě protipovodňových opatření především v souvislosti s úpravou říčních koryt v Krnově.
„Tomuto tématu jsme se společně s dalšími organizacemi intenzivně věnovali v letech 2010 a 2011. Zastupitelstvo Krnova na základě doporučení pracovní skupiny, které jsem byl také členem, odhlasovalo na třicet požadavků a podnětů, které byly Povodím Odry následně zapracovány do další projektové fáze. Stále přípravné práce pečlivě sleduji a rád se zúčastním jejich připomínkování," vysvětlil Ondruška, proč se zajímá o další postup Povodí Odry.
Podle vodohospodáře Václava Čermáka se Povodí Odry často zlobí na novináře a na své oponenty, kteří uvádí chybné údaje o nákladech na protipovodňová opatření na řece Opavě, ale skutečnou příčinou tohoto problému je hlavně nedostatek aktuálních informací z jejich strany.
„Aby Povodí Odry vyloučilo nepravdivé údaje do budoucnosti, uvádí předpokládanou celkovou výši nákladů 6,5 miliardy korun. Veřejnost buď mate Povodí Odry, nebo ministerstvo zemědělství, které před čtyřmi roky odpovědělo na interpelaci poslankyně Jakoubkové, že v usnesení vlády jsou uvedeny náklady včetně přeložky silnice I/45 v celkové výši 9,177 miliardy. K dispozici mám i podrobnější tabulku nákladů z té doby.
Ministerstvo zemědělství a Povodí Odry veřejnosti dluží vysvětlení, v čem se původní projekt změnil, že se předpokládané náklady snížily o třicet procent," komentoval nedostatečnou informovanost veřejnosti Václav Čermák.
Autor: František Kuba
Václav Čermák: Přehrada v Nových Heřminovech - Rozum zůstává stát
2.4.2008
Vážená redakce, ptali jste se na můj názor na posudek, respektive způsob hodnocení variant protipovodňové ochrany horní Opavy, který pod názvem "Odborný, nezávislý a expertní posudek k problematice ochrany před povodněmi v povodí horní Opavy" vypracoval tým profesora Vojtěcha Broži a dalších vodohospodářů a krajinných inženýrů (podrobněji viz článek "Jak utopit Nové Heřminovy - ministerstva se dohodla na výstavbě nové přehrady", který najdete tady - pozn. red.). Přiznám se, že jsem se k odpovědi musel hodně přemáhat. Oponování názoru kolektivu profesorů dvou vysokých škol bude zajisté přijímáno s nelibostí zvláště proto, že pochází od autora jimi zavrhnutého řešení. K odpovědi jsem se odhodlal, když jsem si uvědomil, že uvedená práce bude s ohledem na formální autoritu zpracovatelů přijímána nekriticky a pravděpodobně už nebude šance se k ní vyjádřit. Posudek, obdobně jako řada materiálů zadaných ministerstvem zemědělství, doporučuje řešit protipovodňovou ochranu obcí v údolí horní Opavy stavbou retenční nádrže, jež má zatopit obec Nové Heřminovy. Ani druhá doporučovaná varianta, stavba menší nádrže Nové Heřminovy s dalšími menšími retenčními nádržemi, nedává obci šanci na dlouhé přežití, neboť státní orgány můžou kdykoli rozhodnout o navýšení přehradní hráze, a tím o likvidaci téměř celé obce. S kauzou Nové Heřminovy jsem se seznámil v březnu 2001 na konferenci v Krnově, která se odehrávala podle tradičního scénáře: heřminovští spolu s občanskými iniciativami požadovali řešení protipovodňové ochrany Krnova bez přehrady; podle odborníků však žádné z řešení nemůže konkurovat stavbě přehrady. Navzdory tvrzení generálního ředitele Povodí Odry, že zkapacitnění koryta řeky Opavy v Krnově je takřka neřešitelné, se na konferenci podařilo prosadit zpracování studie, která měla toto tvrzení prokázat, či vyvrátit. Tím se stala otázka úpravy řeky Opavy v Krnově prestižní záležitostí.
Studie zkapacitnění řeky Opavy v Krnově zpracovaná firmou Aquatis však představuje významný zásah do zástavby Krnova, oprávněně označený autory posudku za násilné řešení. Protože jsme v tomto návrhu spatřovali snahu "diskvalifikovat" jiné řešení než stavbu přehrady Nové Heřminovy, vypracovali jsme v rámci Unie pro řeku Moravu studii šetrnějšího řešení úpravy řeky Opavy v Krnově. Návrh této studie spočívá v rozšíření koryta s respektováním územních omezení hodnotné městské zástavby. V našem návrhu se tak podařilo omezit demolice objektů na přijatelné minimum několika kůlen a garáží.
Posudek profesora Broži a jeho kolegů však naše řešení považuje za nepřijatelné z hlediska vodohospodářského, a proto nedoporučuje jeho další propracování. To má vážné důsledky. Na základě posudku se zúžil výběr variant. Varianty, které vypadly, budou mít trvalý handicap méně podrobného rozpracování, bude obtížné je v další fázi prosadit, a tím bude otevřena cesta pro zpočátku možná menší retenční nádrž Nové Heřminovy.
Ztráta domova
Shoduji se se závěry posudku i všech dřívějších materiálů, že opatření v krajině by se měla realizovat v každém případě, protože mají kromě protipovodňové ochrany i další významné funkce. Jejich ochranný efekt je však malý, zvlášť u povodní s nižší pravděpodobností výskytu. Souhlasím i s tím, že velká retenční nádrž Nové Heřminovy je z ekonomického hlediska výhodnější než menší retenční nádrž Nové Heřminovy a další retenční nádrže v povodí horní Opavy. Morfologie prostoru pod obcí Nové Heřminovy a přehradní profil jsou velmi výhodné a jednotkové investiční náklady velké nádrže na 1m3 prostoru jsou oproti několika menším nádržím výrazně nižší.
Na rozdíl od autorů posudku preferujících stavbu velké retenční nádrže Nové Heřminovy ale považuji tuto variantu za nesmyslnou hlavně proto, že likviduje obec Nové Heřminovy. V obci žije trvale 250 obyvatel. Během léta přibude dalších 300 lidí na rekreaci v chalupách, chatkách a v ubytování. V obci působí několik firem a zemědělských farem. Obec prokazatelně vykazuje známky prosperity. Její obyvatelé se nechtějí přestěhovat. K přesídlení může pravděpodobně dojít pouze násilným přestěhováním. Následky takového přesidlování lidí jsou vždy tragické, což by zajisté potvrdil sociologický průzkum mezi vystěhovanými obyvateli obcí zatopených v souvislosti se stavbou blízké vodní nádrže Slezská Harta. Autoři posudku si asi neumějí představit, co je to ztráta domova. Zbourat celou obec je nesporně větší zlo než zbourat městskou čtvrť. Podle mého názoru je zvýšení protipovodňové ochrany Krnova, respektive dalších obcí, za cenu likvidace obce Nové Heřminovy, za cenu významné ekologické újmy a za cenu investic ve výši tří miliard korun nezdůvodnitelné.
Mylná vodohospodářská teze
Autoři posudku v souvislosti s naší studií mluví o "velmi násilném řešení, které by zasáhlo život ve městě". Z textu posudku není zřejmé, co tím myslí. Jestli takto označují definitivní stav poříční zóny v Krnově, pak si protiřečí, neboť na jiném místě posudku tvrdí: "Zapojení řeky do městského prostředí je nesporně záslužný přínos studie." Pokud mají na mysli zatížení životního prostředí při stavbě, je jejich formulace přehnaná. Námi navžená úprava v Krnově se odehrává ze 70 % v průmyslové zástavbě, z asi 15 % v rozptýlené bytové zástavbě a z 15 % ve volné krajině. Při úpravě koryta by nemělo dojít ani k vážnější ekologické škodě, protože při šetrné stavbě po úsecích se biota z neupravených úseků rozšíří do upravených částí. Je zajímavé, že stejně silnými slovy autoři posudku neoznačili stavbu přehrady vysoké 33 metrů, likvidaci obce Nové Heřminovy, krajinného rázu údolní nivy a nivních biosystémů. To o jejich objektivnosti nesvědčí.
Profesor Broža s kolegy považuje naši variantu v posudku za nepřijatelnou. Jejich vodohospodářská teze, že zkapacitňování koryt je nepřípustné bez současně realizovaných nových retenčních objemů výše v povodí, aby nedošlo ke zhoršení stavu níž po toku, neodpovídá zcela praxi a její zobecňování je chybné z následujících důvodů:
1) Po celé 20. století vodohospodáři připravovali regulace vodních toků, aniž řešili problém úbytku retenčních prostorů. Mnoho takových případů je možné najít i nyní. Před asi pěti lety Povodí Odry zkapacitňovalo koryto řeky Opavy v Kostelci (předměstí Krnova) v délce 1,4 km bez ohledu na změnu tvaru povodňové vlny. Tento postup neobhajuji, jen ho konstatuji. Argumentaci autorů posudku proto považuji za účelovou - používají ji k vyloučení perspektivní varianty z dalšího rozhodování.
2) Zkapacitnění koryt nemusí vždy znamenat zhoršení situace níže po toku. Vyloučením inundačního prostoru se sice zvýší kulminační průtoky a urychlí špička povodňové vlny v intervalu mezi současným a návrhovým průtokem. Při překročení návrhového průtoku je však prázdný inundační prostor plně připraven na účinné snížení těchto vyšších průtoků, čímž by se snížilo i zatížení spodního úseku. V konkrétním případě horní Opavy nelze vyloučit i možnost, že systém protipovodňové ochrany u obcí na Q20 (tzv. dvacetiletá voda, tedy povodeň, která přichází s pravděpodobností jednou za 20 let - pozn. red.) a Krnova na Q100 (obdobně tzv. stoletá voda - pozn. red.) může naopak situaci v Krnově a pod Krnovem nad kulminacemi Q50 příznivě ovlivnit.
3) Nedostatkem matematického modelování odtokových poměrů je, že se simulují jedna až dvě povodňové vlny a výsledky se pak chybně zobecňují. Skutečnost je rozmanitější. Každá povodeň je jiná, neboť různé jsou srážkové příhody. Pro úsek pod Krnovem je rozhodující střetávání povodňových vln na soutoku hlavního toku (Opavě) a přítoku (Opavici). Není pravidlem, že vrchol povodňové vlny přítoku se vždy dostaví k soutoku před vrcholem hlavního toku, jak to předpokládají autoři posudku. Při analýze historických povodní na řece Moravě jsem zjistil, že i na jesenických vodních tocích existují situace, kdy hlavní tok předbíhá přítok, nebo se první vlna přítoku střetne s druhou vlnou na hlavním toku (zveřejněno na webových stránkách Unie pro řeku Moravu). I když jsou tyto situace méně pravděpodobné, je nutné s nimi počítat. V takovém případě zdržení povodňové vlny retenční nádrží zhorší průběh povodně dolního úseku pod soutokem řek, a naopak urychlení povodňového vrcholu vlivem zkapacitnění koryta situaci na dolním úseku zlepší.
4) Shora uvedené teze i teze autorů posudku je třeba ověřit matematickým modelem. Osobně odhaduji, že vliv zkapacitnění koryta řeky Opavy v Krnově na změnu odtokových poměrů spodního úseku nebude významný. V každém případě však není možné odbýt variantu zkapacitnění koryta bez hlubší znalosti problému, jak to činí autoři ve svém posudku.
5) V žádných materiálech týkajících se úpravy řeky Opavy v Krnově, ani v posudku, jsem nenašel definování návrhových parametrů kapacity koryta dané vodoprávním výměrem vodního díla. Není vyloučeno, že podle tohoto výměru je kapacita koryta řeky Opavy v Krnově stanovena na Q50, resp. Q100. V takovém případě je povinností správce vodního toku udržovat kapacitu na požadované hodnotě. Tvrzení, že dnešní kapacita koryta je Q20 by svědčila o zanedbání jeho údržby a o nedostatcích ve správě vodních toků (zvýšení rizika ucpání průtočného profilu plávím a zhoršení odtoku vody připuštěním stavby nedostatečných mostních profilů, konzoly nad řekou, pilířů dopravníků uprostřed řeky, pilíře jezu zasahujícího do průtočného profilu).
Podle autorů se zkapacitněním koryta neřeší ani významné riziko selhání tohoto opatření v důsledku obtížně odhadnutelného vlivu transportu pláví. Toto tvrzení není pravdivé. Naše studie řeší nejkritičtější místa (mostní profily a korunu jezu), na nichž došlo při povodni v roce 1997 k ucpání průtočného profilu a k dalším podobným závadám na toku. Navrhujeme například zvednutí mostovek až o 1,8 m, zrušení středního mostního pilíře, prodloužení přelivné hrany jezu téměř na dvojnásobek, zrušení konzoly nad řekou a výrazné rozšíření průtočného profilu plynulými přechody při změně tvaru příčného profilu či hladkými stěnami nábřežních zdí. Snížit riziko ucpání průtoku se dá i odstraněním zdrojů připlaveného dřeva (rekonstrukcí břehových a doprovodných porostů, hrazením strží, odstraněním skládek dřeva ze záplavového území) a v rámci záchranné služby (odstraňování připlaveného dřeva z řeky mechanizací). Je zřejmé, že způsobů je mnoho. Předpokladem spolehlivého výběru nejvhodnějšího způsobu je znalost režimu pláví (kde a jak se tvoří, kde a za jakých okolností se ukládají), což zatím správce vodního toku nedokumentoval ani neřešil. Podotýkám, že zátarasy vytvořené plávím jsou problémem všech variant.
Chybné hodnocení
Celý posudek má řadu znaků, které vedou k chybnému hodnocení variant, mezi něž patří např.:
1) Nevhodná volba hodnotícího týmu. V týmu postrádám vodohospodáře s praxí v oboru úprav a revitalizací vodních toků, ekonoma, ekologa, sociologa a psychologa schopné vyhodnotit významné důsledky variant, zejména přestěhování občanů Heřminov. Skutečnost, že se tým vodohospodářů pasoval do role jiných, v případě této kauzy nenahraditelných profesí, svědčí o nedostatku sebereflexe týmu a účelovém jednání zadavatele, v jehož zájmu bylo, aby výsledky dopadly tak, jak si je přál.
2) Vliv subjektivního faktoru při hodnocení. V posudku postrádám jakýkoli náznak použití objektivních metod při stanovování hodnot funkcí jednotlivých variant. V posudku se sice tvrdí, že váhy kritérií byly stanoveny konsenzuálně, avšak zaokrouhlené hodnoty vah i bodového ocenění podle jednotlivých kritérií svědčí spíš o práci jediného autora nanejvýš konzultujícího hodnocení v kruhu jemu odborně blízkých profesí. Nedovedu si představit sociologa a ekologa, kteří by neprotestovali proti tomu, že sociálním a ekologickým problémům dal váhu pouhých 20 % a vodohospodářským a ekonomickým dopadům váhu 80 %.
3) Nesystematické hodnocení variant. Jedním z hlavních cílů hodnocení investice je zodpovězení otázky: "Co z každé varianty plyne pozitivního a negativního?" Takto vymezené dopady jsou pak zahrnuty do řady kritérií, které se hodnotí na základě zdůvodnění podle numerické stupnice a následně kumulují do kategorií kritérií. Způsob zvolený v posudku, kdy se hodnocení variant zdůvodňuje podle podkritérií, ale varianty se numericky hodnotí až podle kumulovaných kritérií, je natolik nepřehledný, že zmátl samotného autora. Např. podkritérium: "Vyloučení inundačních prostorů" se opakuje u tří kumulovaných kritérií ze sedmi, což varianty zkapacitnění koryta řeky Opavy diskriminuje.
4) Absence důležitých informací. Přestože posudek doporučuje variantu s menší nádrží Nové Heřminovy a nádrží Brantice, není tato varianta dokumentována, chybí seriozní ekonomické, sociální a ekologické hodnocení. Za nejzávažnější nedostatek podkladů považuji chybějící informace o sociálních a psychických důsledcích přestěhování nebo nuceného přesídlení občanů Nových Heřminov při preferované stavbě vodní nádrže. Autoři posudku se neobtěžovali navštívit obec a pohovořit s jejich občany, aby měli aspoň orientační představu o důsledcích, které jejich doporučení může způsobit. Postrádám jakoukoli zmínku o dopadech likvidace této prosperující obce na ekonomický rozvoj Bruntálska. Zkušenosti s důsledky obdobné likvidace obcí při stavbě vodní nádrže jsou popsány ve Změně ÚP VÚSC Jeseníky v prostoru kolem vodní nádrže Slezská Harta (od Nových Heřminov je vzdálena vzdušnou čarou 10 km): "Ekonomická situace v řešeném území je však o to problematičtější, že došlo k úbytku obyvatel obcí v zátopě, ke zrušení některých významných průmyslových podniků, k téměř úplné likvidaci zemědělské výroby, k omezení lesního hospodářství. Přerušení tradičních turistických cest vedlo k omezení turistického ruchu. Negativně se projevuje dělící účinek vodního díla, změnily se některé obslužné a pracovní vazby obcí. Podmínkou fungování rekreace jsou celoroční pracovní příležitosti."
5) Zkreslení relevantních informací. V posudku se směšují dvě zcela odlišné varianty řešení zkapacitnění koryta řeky Opavy v Krnově s výrazně jinými efekty. Varianta podle Aquatis má při úpravě na Q100 stát 2,7 miliardy Kč a vyvolává demolici 70 objektů, varianta zkapacitnění koryta na Q100 podle Unie pro řeku Moravu by přišla na 0,4 miliardy Kč a vyžádala by si zbourání tří architektonicky nezajímavých objektů. Do hodnocení variant byly převzaty nepříznivější ukazatele varianty Aquatisu. Takto byla klamavým způsobem znevýhodněna varianta zkapacitnění koryta řeky Opavy.
6) Nezdůvodněná významná tvrzení. V posudku se vyskytuje řada tvrzení, která nejsou řádně zdůvodněna. Na základě takových tvrzení byla naše studie znehodnocena, aniž nám dali autoři posudku šanci ji obhájit. Jako příklad uvádím: "Vyčíslené náklady studie (Zkapacitnění podle Unie) bohužel nelze hodnotit jako věrohodné." nebo "Z hlediska povodňové ochrany, bohužel, nelze srovnávat studii Unie se studií Aquatis." Ve studii Unie jsou uvedeny jednotkové ceny a náklady jednotlivých objektů, na základě nichž mohl odborník-rozpočtář posoudit přiměřenost nákladů, což autoři posudku neprovedli. Rovněž měli autoři posudku možnost snadno srovnat obě varianty z hlediska protipovodňové ochrany porovnáním průběhu hladin dnešního stavu při Q100. Podle našeho zjištění jsou rozdíly v hladinách obou variant v jednotkách centimetrů.
7) Nekritické přebírání některých podkladů. Pro ekonomické hodnocení variant je nejdůležitější a současně nejproblematičtější záležitostí stanovení povodňových škod při n-letých průtocích. Matematickým modelováním byly škody v Krnově za období 100 let vyčísleny ve výši až 3,6 miliardy Kč (jimi se zdůvodňuje efektivnost stavby retenční nádrže Nové Heřminovy). Po povodni v roce 1997 (povodeň vyhodnocená jako Q500, tedy s pravděpodobností, že přijde jednou za 500 let) byly škody na území Krnova odhadovány na 0,4 miliardy Kč. I když nejsou obě hodnoty plně souměřitelné, jejich rozdíl je zarážející a zasloužil by si víc pozornosti. Velikost vyčíslené škody mohla vyplynout z modelování, při němž se vykázal rozliv v Krnově už od Q20. K tomu je možné uvést, že by stačilo rekonstruovat dva mosty (nevyhovující i z jiných důvodů), kapacita koryta v Krnově by se tím zvýšila na cca Q50 (na níž byla pravděpodobně původně dimenzována), velikost vyčíslených škod za období 100 let by se výrazně snížila a zdůvodnění efektivnosti stavby retenční nádrže by ztratilo oporu. Pro analýzu odtokových poměrů a ekonomické vyhodnocení variant je důležité znát kapacitu koryta uvedenou ve vodoprávním výměru úpravy koryta řeky Opavy v Krnově a v dalších obcích, což v posudku není dokumentováno.
8) Nedostatečné a zkreslující ekonomické hodnocení. Důvěryhodnost projektů financovaných z veřejných prostředků se získává na základě věrohodné analýzy nákladů a dopadů, při čemž se zodpovídá otázka: "Co komu investice bere a co komu přináší?" Takto vymezené náklady a dopady jsou diskontovány a zahrnuty do výpočtu rozhodujících ukazatelů, např. efektivnosti investice, resp. efektivnosti variant. Tuto objektivní metodu autoři posudku nahrazují subjektivním a nepřehledným hodnocením podle několika kritérií, aniž by uvedli provozní náklady, ekonomické přínosy či újmy a u některých variant investiční náklady. Seriózním ekonomickým výpočtem provedeným na základě reálných přínosů ze snížení povodňových škod lze prokázat neefektivnost stavby retenční nádrže Nové Heřminovy.
9) Nekritičnost k nesystematickému postupu zadavatelů. Autoři posudku nazývají svoje hodnocení variant multikriteriální optimalizací. K ní má ale jejich hodnocení i celý dosavadní postup vodohospodářů hodně daleko. Při korektní optimalizaci se vychází z hodnocení nulté varianty (současného stavu) a vyjádří se ekonomické a mimoekonomické, resp. ekonomicky nevyčíslitelné újmy současného stavu. Poté se hodnotí účinky organizačních opatření varovného a záchranného systému. Následně se navrhují preventivní opatření od drobnějších po radikálnější a sledují jejich investiční a provozní náklady na jedné straně a na druhé straně újmy a přínosy při několika návrhových stupních protipovodňové ochrany. Řešení protipovodňové ochrany prostřednictvím retenční nádrže Nové Heřminovy se tedy mělo vzhledem k obrovským nákladům i sociálním a environmentálním dopadům zařadit až na poslední místo. To by bylo rovněž v souladu se zásadami Mezinárodní komise velkých přehrad (ICOLD, jde o zásady formulované v tzv. Position Paper on Dams and Environment). Ministerstvo zemědělství a Povodí Odry však začaly ve svých úvahách chybně se stavbou přehrady. Až na základě odporu veřejnosti byly tyto instituce nuceny přistoupit na méně radikální řešení. Nesprávným postupem se příprava protipovodňové ochrany zkomplikovala a křečovitě se přizpůsobovala stavbě přehrady. Její prosazení za každou cenu se pak stalo prestižní záležitostí vodohospodářů.
Závěr
Znalost kauzy Nové Heřminovy mě utvrzuje v podezření, že pomocí formalizovaných modelů je snadno možné dospět k závěrům, nad nimiž lidský rozum zůstává stát. Jak jinak lze interpretovat skutečnost, že kvůli ochraně Krnova před povodní, která přijde s pravděpodobností jednou za sto let, má být postavena obrovská retenční nádrž, jejíž investiční náklady přijdou státní pokladnu na tři miliardy Kč, jejíž roční provoz bude stát sedm milionů Kč, jež si vyžádá likvidaci prosperující obce (180 budov, podnikání, mostů, silnic, osvětlení, vodovodu, zeleně, polí, pastvin, zahrad a všech dalších hodnot obce) a která znamená i významnou ekologickou újmu? Jak jinak je možné přijmout tvrzení, že tato stavba je vyhodnocena jako výhodnější než zkapacitnění koryta řeky Opavy, jehož investiční náklady činí v Krnově pouhé 0,4 miliardy Kč (včetně ochrany dalších obcí 0,8 miliardy Kč), roční provozní náklady budou stát čtyři miliony Kč, vyvolá zbourání tří nevýznamných objektů, nahradí zastaralé mosty a je přínosné pro životní prostředí města? Při seriózním hodnocení se stavba nádrže Nové Heřminovy a varianty z ní odvozené nedají zdůvodnit. Pod zkreslením obrazu kauzy Nové Heřminovy se bohužel podepsala řada odborníků, jejichž závěry nebudou zpochybňovány, protože se jedná o "nezpochybnitelné autority". Především z těchto důvodů si myslím, že jde o odborné a lidské selhání, protože svoje doporučení prezentují suverénně, aniž by připustili svoje profesní omezení či povrchní znalost problému, zvláště postoje obyvatel Nových Heřminov k vystěhování.
Poznámka redakce: Při přípravě článku "Jak utopit Nové Heřminovy - ministerstva se dohodla na výstavbě nové přehrady", který najdete tady, jsme oslovili i Václava Čermáka, hlavního autora studie, v níž bylo místo vybudování přehrady, která by zatopila Nové Heřminovy, navrženo rozšířit kapacitu koryta řeky Opavy v Krnově. Jeho práci tým vodohospodářů a krajinných inženýrů však ve svém posudku zavrhl (podrobněji viz zmíněný článek) a ministerstva zemědělství a životního prostředí se na základě jejich hodnocení přestala touto variantou zabývat. Václav Čermák nakonec své stanovisko poslal redakci na konci ledna formou delšího článku, který tady zveřejňujeme v mírně zkráceném znění.
Tento článek byl poprvé zvřejněn v tištěném Ekolistu 04/2008.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Chlouba krnovského průmyslu jde k zemi
včera 00:00
Krnov /FOTOGALERIE/ – Slezská komerční slévárna SKS bývala chloubou krnovského průmyslu. Po krachu posledního provozovatele SKS Foundry, a. s., sloužila jako bezedný zdroj železa organizovaným skupinám i individuálním zlodějům šrotu. Místní chudina díky systematickému drancování opuštěné slévárny zakusila takové příjmy jako nikdy dřív.
Dnes probíhá celková demolice slévárny a každým dnem zde mizí kus krnovské historie. V prolukách po zbořených halách se ale současně otevírají úplně nové pohledy na Krnov. Na postupující demolici upozornil kolegy zastupitel Libor Staněk (ČSSD): „Zůstane zde zachován průmyslový areál nebo nás čeká nějaká změna územního plánu?" dotázal se Staněk vedení města.
Místostarostka Renata Ramazanová (ODS) jen krčila rameny, protože bývalá slévárna stojí na soukromém pozemku. „Výjimkou byla nebezpečná situace, když do opuštěné slévárny bez svolení majitele vstupovali občané, aby si tam vzali, co považují za potřebné. Tehdy jsme měli důvod tam zasáhnout. Dnes nás ale okolnosti neopravňují do toho území nějak vstupovat. Pokud vlastník podá žádost o změnu územního plánu, pak je zastupitelstvo orgánem, který o tom bude rozhodovat," odpověděla Ramazanová.
Doplnil ji místostarosta Michal Brunclík (ČSSD): „Na radnici přišli zástupci majitele, aby nás informovali o svých záměrech. Chtějí pozemky takzvaně vyčistit a nabídnout dalšímu zájemci jako zónu výroby, tedy chtějí zde zachovat stejné průmyslové využití. Podle nabídky realitní kanceláře mají představu o ceně 840 korun za metr. Podle mě je taková cena na Krnovsku dost nerealistická, ale každý samozřejmě může za svůj pozemek požadovat cenu, jakou uzná za vhodné," doplnil Brunclík.
Za kolik budou k mání pozemky po slévárně SKS?
Na slova místostarosty Brunclíka zareagoval vlastník slévárny Fascination a. s. tím, že ve skutečnosti chce za pozemky asi 400 korun za metr. „Na internetu je stále aktuální nabídka vyškovské realitní kanceláře, kde je skutečně uvedena mnou zmiňovaná cena 840 korun. Celkem prodává 50 tisíc metrů za 42 milionů korun," podivil se snížené ceně místostarosta Brunclík.
„V současné době probíhá poslední fáze demolice objektů bývalé SKS dle demoličního výměru, která by měla být skončena nejpozději 31. dubna. Z pozemků by měly být odstraněny všechny objekty, vyjma vstupní budovy a trafostanice. Probíhá též průzkum znečištění horninového prostředí a rozbory podzemních vod. Celý areál bude oplocen, aby byl zamezen přístup nepovolaných osob.
Podle výsledků rozborů v případě kontaminace bude dále postupováno tak, aby zde nezůstala žádná ekologická zátěž. Pozemky budou nabízeny případným zájemcům jako průmyslová zóna s cenou přibližně 400 korun za metr," informoval vedení města o dalším postupu Dušan Novotný, člen představenstva Fascination a.s.
Podle něj se konečná cena upřesní teprve až podle nákladů na likvidaci případné ekologické zátěže.
(pozn. redakce - první část článku vyšla v úterý 28. ledna, druhá část 'Za kolik budou k mání pozemky..' v pátek 31. ledna)
Autor: František Kuba
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Výjezdní zasedání Lokálního partnerství Bruntálu proběhlo v Osoblaze
Vraťme samosprávu Moravě
Stanovisko politické strany Moravané k přípravám stavby přehrady v Nových Heřmínovech
Moravané nesouhlasí s rozhodnutím ministerstva životního prostředí, které schválilo přípravy na stavbu přehrady na řece Opavě v Nových Heřmínovech.
Myslíme si, že existují šetrnější řešení. Jedná se o individuální protipovodňovou ochranu včetně lokálního ohrazování, řízeného rozlivu a úprav v krajině pod obcí Nové Heřmínovy a o zvýšení kapacity koryta řeky Opavy v Krnově, aniž by se drasticky zasáhlo do městské zástavby a infrastruktury. Zvýšení kapacity koryta přitom lze vhodně spojit se zapojením řeky do urbanistické struktury Krnova, tak jako se to podařilo při úspěšné revitalizaci řeky Isar v bavorském Mnichově.
Připomínáme, že v Evropě se už přehrady nestavějí a prosazují se jiné varianty. Proto také Evropská investiční banka vyloučila, že by se z jejích peněz mohly v České republice stavět přehrady.
Finanční aspekt je samozřejmě velmi důležitý. Odhad nákladů na zvýšení kapacity koryta řeky v Krnově činí 1,2 miliardy korun, u úprav na protipovodňovou ochranu Brantic, Zátoru a části Krnova Kostelec jde o celkem 460 milionů korun. Přehrada v Nových Heřmínovech a s ní spjaté budování nové silnice a další úpravy koryta by přitom podle odhadů ministerstva zemědělství stály téměř 8 miliard korun.
Co kdyby vláda a kraj tyto prostředky raději vynaložily na ekonomický rozvoj Bruntálska, které je shodou okolností nejchudším regionem České republiky?
Navíc by stavba přehrady znamenala zatopení několika desítek budov včetně obytných domů a podnikatelských objektů.
Zkušenosti ze staveb přehrad Šance a Slezská Harta přitom napovídají, že část obyvatel stěhování z obce nepřežije. Připomeňme také slova místostarosty Starých Hamrů Petra Šimečka, jejichž část byla zatopena přehradou Šance: „Dnes víme, že likvidace podstatné části obce byla úplně zbytečná.“
Jsme si také vědomi toho, že obyvatelé Nových Heřmínovech odmítli stavbu přehrady v referendu v roce 2008.
Proto se stavíme za řešení, které je ekonomicky i sociálně šetrnější, které vychází ze zahraničních zkušeností – a které neignoruje přímou demokracii.