DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ

 

Moravané v eurovolbách s podporou European Free alliance

Politická strana Moravané ve volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční ve dnech 23. a 24. května 2014, bude kandidovat s podporou evropské parlamentní strany European Free Alliance, která na půdě Evropského parlamentu hájí zájmy evropských nestátních národů a prosazuje lepší podmínky pro evropské historické země.

 
   

Spolkové uspořádání ušetří miliardy v rozpočtu

Statistiky Světové banky ukazují, že v Rakousku a Německu činí celkové veřejné výdaje (náklady veřejného sektoru na materiál, služby a platy) 19 % tamního hrubého domácího produktu, zatímco v ČR je to 21 %. http://data.worldbank.org/indicator/NE.CON.GOVT.ZS  Jinými slovy, pokud by u nás existoval systém veřejné správy jako v Rakousku nebo Německu, veřejný sektor by ročně utratil o 75 miliard korun méně než dnes. Od roku 2000, kdy byly zavedeny kraje, by se tedy u nás ušetřilo celkem 1050 miliard korun.

Přitom je nutné si uvědomit, že v těchto dvou státech je velmi rozvinutý sociální stát (také v nich vznikl) a sociální vymoženosti jsou tam na vyšší úrovni než v České republice. Zároveň tyto státy nezanedbávají veřejnou infrastrukturu, německá a rakouská dopravní síť jsou proslulé svou kvalitou. Ony ušetřené prostředky tedy nejsou důsledkem nějakých drastických rozpočtových škrtů. Navíc jsou tyto země srovnatelné s Českou republikou jako žádné jiné – jsou to naši sousedé s podobným klimatem a věkovou strukturou obyvatelstva, pokud ČR zápolí s konverzí hornictví a těžkého průmyslu na severní Moravě a ve Slezsku, Německo má stejné problémy v Porúří a bývalé NDR. A kromě toho Čechy, Morava a Slezsko byly po celá staletí jejich součástí, u Německa v podobě Svaté říše římské národa německého, u Rakouska ve formě habsburské monarchie.

Čím to tedy je, že Německo a Rakousko dokáží ušetřit tak obrovské prostředky? Je to efektivitou jejich veřejné správy. Pokud se podíváme na Německo, tak zde je ve veřejném sektoru zaměstnáno 4,5 milionu lidí. To znamená, že jeden zaměstnanec veřejného sektoru je zde na 17,8 obyvatel. V Rakousku je 487 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru, tedy 1 na 17,4 obyvatel. V České republice je 1,1 milionu zaměstnanců veřejného sektoru, tedy 1 na 9,9 obyvatel. 

Německá i rakouská veřejná správa jsou založeny zemském zřízení, v Německu tvoří zemští úředníci více než 68 % všech úředníků. Efektivita tohoto modelu je očividná.

Co znamená 75 miliard, které by ročně veřejný sektor v České republice ušetřil, pokud by zde bylo zemské zřízení? Za tyto ušetřené finanční prostředky by šlo postavit 500 km dálnic v rovinatém terénu nebo 320 km v hornatém terénu. Nebo by za to šlo vybudovat metro v Ostravě a Brně o celkové délce linek 37 kilometrů. Nebo by za to šlo zvýšit platy všem pracovníkům veřejného školství v průměru o 23 tisíc korun měsíčně na osobu. Nebo by šlo zvýšit starobní důchody všem důchodcům v průměru o 2700 korun měsíčně na osobu. Nebo by šlo snížit spotřební daň za benzín o 10 korun a u nafty o 9 korun za litr a tím pádem takto snížit jejich cenu (a tak i cenu veškerého přepravovaného zboží).  Nebo by se za to dalo vybudovat 25 devítikilometrových silničních obchvatů měst. Nebo by za to bylo možné současně provést stavbu tunelu pod Červenohorským sedlem, železniční trati z Jemnice do Dačic a vysokorychlostní železniční trati Přerov – Ostrava a elektrizaci železniční trati Brno – Jihlava.

Chtěli byste žít v zemi, kde by toto bylo možné?
 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

ÚPLNĚ ČERSTVÁ VÝBORNÁ ZPRÁVA !!!!

/převzato z Naša Morava, Facebook/

Strana Moravané se objevila v předvolebních průzkumech ještě před začátkem kampaně.
moravane.cz
 
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

 
"CHCI BÝT JEN MORAVAN"

Karel Kryl byl jednou z mála známých osobností, které se nebály a nestyděly otevřeně a trvale hlásit ke své moravské národnosti.

"Když chci svou národnost, svou moravskou národnost, ještě nemusím být zločincem. Chci být jen Moravan!".

Zda to byl především tento postoj, nebo jeho další kritické postoje k polistopadovému vývoji u nás, které také nebyly v souladu s oficiálními prohlášeními "našich mocných" - proč se jeho písničky po Listopadu postupně stále méně a méně hrály v médiích, se můžeme jen domýšlet. Ale je to více, než pravděpodobné ...

Na letošní rok 2014 připadá 70. výročí narození a zrovna na dnešní den i 20. výročí úmrtí Karla Kryla (12.4. 1944 - 3.3. 1994).

Morava a Moravané nezapomínají !

Jedna z jeho posledních písní: http://www.youtube.com/watch?v=Ak8o5lSU6xQ
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

Petice za samosprávnost Moravy a Slezska

http://www.e-petice.cz/petitions/petice-za-samospravnost-moravy-a-slezska.html

Autor: Petr Macek | vloženo: 13.01.2014 |

 

Morava přišla o svou samosprávnost v roce 1949. Od té doby se postupně stává periférií České republiky. Teď přichází šance situaci změnit.

Uvažuje se o referendu, které by se mělo uskutečnit během krajských voleb v roce 2016. V tomto termínu proto, aby se zbytečně nezatěžovala státní pokladna. Zatímco v Čechách toto téma nikdy nebylo, na Moravě a ve Slezsku je stále aktuální. V žádném případě nejde o snahu odtrhnout Moravu a Slezsko od Čech. Jde o znovuzavedení zemského zřízení, aby Morava a Slezsko měly větší možnost rozhodovat o svých záležitostech. „Určitě jsem pro. Mám moravskou národnost a myslím si, že z Brna lépe vidíme potřeby Moravy než páni v Praze," řekl například Pavel Holý, jeden z Moravanů.

 

Žádáme proto, aby se referendum v každém případě uskutečnilo a aby Moravané a Slezané měli možnost rozhodnout o svém dalším osudu.

 

fotka:

http://g.denik.cz/50/7b/morava_orlice_erb_znak_denik-1024.jpg

Komu bude petice předána: Parlamentu České republiky

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

 

Krajské uspořádání? Vadí i po čtrnácti letech.

http://brnensky.denik.cz/z-regionu/krajske-usporadani-vadi-i-po-ctrnacti-letech-20140102.html

Ilustrační foto.

Ilustrační foto. Autor: archiv

dnes 06:03, aktualizováno 16:16

Jižní Morava - Před pětašedesáti lety vzniklo třináct malých krajů, z nichž se 
později vyčlenila ještě Praha. K uspořádání z let 1949 až 1960 se země vrátila v roce 2000. Lidé si na něj ale nezvykli a kritizují jej i mnozí politici. Současné kraje jsou totiž příliš malé a navíc zcela potírají historické hranice Moravy a Čech. Proto stále ještě neutichly hlasy volající po návratu zemského uspořádání se samosprávnou Moravou.

 

Pro jednu část lidí fungující zřízení, pro další nesmyslné a nepřirozené celky potírající historické hranice Moravy a Čech. Včera uplynulo pětašedesát let od vzniku třinácti krajů na území současné České republiky. Přestože toto uspořádání zaniklo v roce 1960, v roce 2000 se s určitými změnami vrátilo. A trvá dodnes.

Kraje v roce 1949 nahradily předchozí zemské zřízení, kdy se stát dělil na země českou a moravskoslezskou. „Reforma vstoupila v život po předchozím zrušení zemských národních výborů. Sledovala cíle centralistického řízení společnosti i hospodářství. Zrušila se zemská hranice mezi Čechami a Moravou," uvedl Libor Jan z Historického ústavu  Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Rozděl a panuj

Heslo rozděl a panuj v roce 1949 parafrázoval i generální tajemník komunistické strany Rudolf Slánský. „Rozbijeme ty mamutí úřady, jakými byly zemské národní výbory, které nešly kontrolovat. Úřady v krajích a okresech budou nyní víc pod kontrolou lidových zástupců," vyzýval.Jak vypadala historie členění nynější České republiky včetně Jihomoravského kraje.

Kraje z roku 1949 vydržely jedenáct let. „Změna v roce 1960, kdy vzniklo méně větších krajů, souvisela  především s namlouváním si, že se již vytvořila socialistická společnost. Řízení ve větších celcích mělo být efektivnější. Kuriózně se vrátila větší část zemské hranice, i když Svitavsko a některá místa na jižní Moravě se ocitla v českých krajích," poznamenal Jan.

Když po sametové revoluci poslanci hledali vhodné uspořádání země, ke krajům z dob Klementa Gottwalda se v roce 2000 vrátili. „Tyto kraje jsou ale velmi nevyrovnané rozlohou a počtem obyvatel. Naprosto nerespektují zemskou hranici. Při tvorbě současných krajů podlehl parlament různým regionálním lobby," upozornil historik.

Přesto si nové kraje za třináct let příznivce našly. „Jsem rád, že existuje funkční krajská samospráva. Po vzoru Rakouska či Německa jsem pro posílení kompetencí krajů," zdůraznil jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Jenže lidé se s novými kraji úplně nesmířili. „Mám zafixované, že Zlín nebo Uherské Hradiště jsou jižní Morava. Stejně tak je divné, že na chatu ke Žďáru nad Sázavou teď jezdíme do Kraje Vysočina, který mi spíše připadá jako český, než moravský," říká třeba Roman Skokan z Brna.

Proti je i Moravská národní obec. „Z moravských krajů se stávají periferie na okraji státu. Morava tím trpí a nejvíc její kultura. Navíc jsou kraje drahé a špatně funkční. Znát je to v železniční dopravě, kde se na hranici krajů skoro přepřahají lokomotivy," řekl předseda sdružení Jaroslav Krábek.

Promoravské sdružení je pro vznik mikroregionů podobným dřívějším okresům a nad nimi postavené země Moravské, která by řídila hlavně dopravní, zdravotnickou a kulturní politiku. „Na zvážení by byl i vznik samostatného Poodří, tedy Slezska," poznamenal Krábek.

Pro zemské zřízení je brněnský primátor Roman Onderka. „Umělé hranice krajů mě neuspokojují. Ale na stávající uspořádání navazují další složky, třeba správa sociálního zabezpečení či policie. Jakákoliv změna by tak zemi v této době stála příliš energie i peněz," upozornil.

Také prvnímu jihomoravskému hejtmanu Stanislavu Juránkovi stávající kraje moc nevyhovují. „Jsou příliš malé a při jejich vzniku hrály roli jiné faktory, než přirozenost a potřeba," řekl stávající senátor. Podle něj by bylo vhodné se vrátit k velkým krajům s centry v Brně, Olomouci a případně Ostravě.

Historik Libor Jan: Při tvorbě krajů podlehl parlament regionálním lobby

Brno /ROZHOVOR/ – Třináct krajů na území dnešní České republiky, ke kterým později přibyla ještě samostatná Praha, vytvořili před pětašedesáti lety komunisté, aby se jim lépe prosadilo centralistické vládnutí. Setřeli tak hranici Moravy a Čech. A v roce 2000 se k podobnému rozdělení přihlásili i porevoluční politici. „A to přesto, že se politická reprezentace se po roce 1989 přihlásila k rehabilitaci historických zemí," upozorňuje Libor Jan z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Stávající kraje v podstatě kopírují kraje vytvořené v roce 1949. Měly i nějaké starší předchůdce?

Kraje existovaly v Čechách a na Moravě již ve vrcholném středověku. Na Moravě byla základem tři údělná knížectví, od nichž se vytvořily ve třináctém století deriváty: Přerovsko, Břeclavsko, Bítovsko, nově přibylo Opavsko, tehdy považované za Moravu. Ve druhé polovině šestnáctého století se stabilizovalo pět krajů, tedy Olomoucko, Brněnsko, Hradištsko, Znojemsko, Jihlavsko, později přibylo znovu Přerovsko. Krajský systém byl opuštěn po polovině devatenáctého století, kdy se zvýraznila zemská správa a jako nižší jednotky okresy.

Co byla největší výhoda krajů z roku 1949? Co naopak nevýhoda?

Za první republiky přetrvalo zemské zřízení se čtyřmi zeměmi, tedy Českou, Moravskoslezskou, Slovenskou a Podkarpatoruskou. Reforma z roku 1949, která vstoupila v život po předchozím zrušení zemských národních výborů, sledovala cíle centralistického řízení společnosti i hospodářství, což bylo vlastní uvažování představitelů komunistické strany. Zrušila se zemská hranice mezi Čechami a Moravou.

Jakou vlastně má krajské uspořádání v českých zemích tradici? Nedělily se třeba dříve i historické země na menší celky s podobnými pravomocemi?

Jak již bylo uvedeno, Čechy i Morava se v historických dobách dělily na různý počet krajů s různými centry, okresy se objevily teprve při reformách poloviny 19. století, kdy zanikla vrchnostenská, patrimoniální správa a soudnictví a bylo třeba vytvořit menší správní celky. Tyto menší celky pak zpochybnily do značné míry existenci krajů.

Lze říct, zda bylo z hlediska řízení výhodnější uspořádání krajské, nebo zemské?

To je vcelku jedno, pokud je správa vedena racionálně a bez ohledu na momentální politické výkyvy. Rakousko funguje na zemském principu již řadu let a myslím, že by tam neměnili a nenahrazovali současné spolkové země nějakými menšími kraji, protože by se zvýšily náklady na vybudování a chod úřadů. U nás jsme šli po roce 1989 opačnou cestou, byť se něco ušetřilo zánikem okresních úřadů.

Proč se kraje z roku 1949 v roce 1960 změnily?

To opět souviselo s jistými změnami, především namlouváním si, že již byla vybudována socialistická společnost. Řízení ve větších celcích mělo být efektivnější. Kuriózně se vrátila větší část zemské hranice, i když Svitavsko a některá místa na jižní Moravě se ocitla v českých krajích.

O gottwaldovských krajích se mluví jako o snaze zrušit Moravu. Je to tvrzení přehnané?

Není, ale nebylo to pro myšlení lidí zdaleka tak razantní, jako zřízení nových krajů v letech 1997–2000. Tyto kraje jsou podobné těm z roku 1949, jsou ale velmi nevyrovnané rozlohou a počtem obyvatel. Naprosto nerespektují zemskou hranici, mažou rozdíl mezi Čechami a Moravou, přitom ale právě vnímání historické země lze mít za skutečnou konzervativní hodnotu. A to i přesto, že politická reprezentace se po roce 1989 přihlásila k rehabilitaci historických zemí. Při tvorbě současných krajů podlehl parlament různým regionálním lobby.

Je možné odhadnout, zda se někdy vrátí zemské uspořádání?

Zemské uspořádání není samospasitelné, jakákoli správní reorganizace by se nejspíše řádně prodražila. Pokud lidé jednou uznají, že chtějí mít celistvou zemi českou a zemi moravskou, tak nechť se tak stane, brzy to ale asi nebude. Nicméně restituovat zemskou hranici by bylo dobré, lidé v kombinovaných krajích přestávají vnímat Moravu jakožto zemi a svůj domov a jsou schopni vše označovat jako Čechy, což při vší úctě Morava není. Navíc jsme hrdostí na Moravu jakožto svoji zemi povinni svým předkům – můj dědeček byl z Měřína, ale vždy se měl za Moravana, byť mluvil českým horským nářečím.

Existuje v současnosti něco jako moravský národ?

Národy jsou často především z levicového pohledu definovány jako objektivní entity, které jsou dány jednotou jazyka, kultury a stabilně obývaného území, někdy také hospodářských struktur. Nacionalistické směry trvají na mnohasetleté existenci národů. Moderní český politický národ nicméně vznikl v devatenáctém století a česky mluvící Moravané, kteří neměli zdaleka tolik potenciálu vést samostatnou politiku, obklopeni a promícháni více s německým obyvatelstvem, přijali ideu českého národa, českého národního hnutí. Nelze však jednoduše říci, že vznik moravského národa je čirý nesmysl, jisté podhoubí zde existuje a jde o to, jestli ti, kteří se subjektivně považují za etnické Moravany, budou mít sílu něco takového politicky prosadit. Zatím to tak nevypadá. Národy, ani etnické, ani politické nejsou nicméně dané jednou provždy.

Autor: Petr Jeřábek

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

21. prosinec 1948 – Zánik země Moravskoslezské

Dne 21. prosince 2013 tomu je již 65 roků od schválení zákona č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení, který ve snaze o utužení centralismu vytvořil nastupující totalitní režim. Došlo tím k likvidaci po staletí fungující zemské samosprávy, přičemž nové celky ani nerespektovaly hranice původních zemí. Během 50. let si i komunisté uvě­domili nákladnost a zbytečnost existence tolika regionů, a proto jejich počet ales­poň redukovali. Je smutnou skutečností, že ani po listopadu 1989 nebyly země obno­veny. Naopak, současné kraje jsou téměř shodné se svými předchůdci z let 1949 — 1960. | PhDr. Tomáš Skoumal, předseda Historické sekce MNO.

  http://zamoravu.eu/2013/12/21-prosinec-1948-zanik-zeme-moravskoslezske/

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

http://hlasmoravy.xf.cz/Cislo-68.html

Lži českých nacionalistů

z webu strany Moravané, 22. červenec 2013

Snad každý, kdo má kladný vztah k Moravě a Slezsku, cítí, že v posledních letech začíná moravské a slezské povědomí sílit. Dokladem je například úspěch iniciativy za vyvěšování moravské vlajky, kterou letos podpořila třetina obcí na Moravě.

Čeští nacionalisté, kteří přivedli republiku do současného stavu a kteří nemíní připustit, že k jejich centralistickému, zkorumpovanému a naprosto nefunkčnímu režimu existuje alternativa, se na to snaží reagovat. Jelikož nemají po ruce jediný oprávněný argument, uchylují se ke lžím a překrucování. Ukázkou je článek z novin Moravskoslezský deník.

http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/moravskoslezsky-stat-nakonec-nevznikl-20130630.html

Manipulativně je v něm útočeno na myšlenku obnovy moravské a slezské samosprávy.

Začněme už zavádějící první větou. „Ostrava zachránila celistvost České republiky striktním odmítnutím moravského separatismu.“ Moravské a slezské politické subjekty chtěly pouze obnovení zemského uspořádání, jež bylo zrušeno protiprávně a nedemokraticky, bez ohledu na přání obyvatel. Rozbití republiky nechtěly. Separatisty byly naopak české politické strany, které rozdělily Československo, aniž by tento krok měly ve svých předvolebních programech a aniž by na to zeptaly obyvatelstva v referendu. Jinými slovy, obyvatel Ostravy se na jejich názor nikdo neptal.

Můžeme pokračovat hned druhou větou. „Když se před dvaceti lety rozdělilo Česko-slovensko, byli u toho i zástupci moravské politické reprezentace.“ Ne, Československo rozbili politikové z pražských a bratislavských politických stran, moravské subjekty při jednání o rozdělení vůbec nebyly přítomny.

„Jestli měla kdy Morava šanci domoci se zemského uspořádání, které by se podobalo třeba systému v Rakousku či Německu, bylo to krátce po roce 1990. Že se tak nestalo, padá na hlavu tehdejšího Hnutí za samosprávnou demokracii-Sdružení pro Moravu a Slezsko a zejména Moravské národní strany.“ Co mohly HSD-SMS a MNS dělat v situaci, kdy jejich návrhy byly českými politickými stranami šmahem odmítány? Co mohly dělat, když petice za obnovu samosprávy Moravy a Slezska, kterou podepsalo 630 tisíc občanů – tedy nejvíce ze všech petic v dějinách Československa a České republiky – byla pražským mocenským centrem ignorována? Co mohly dělat, když české politické strany (jako KDU-ČSL nebo ČSSD), které měly před volbami v roce 1992 v programu zemské uspořádání, po volbách změnily názor, jinými slovy lhaly svým voličům? Kdo tedy opravdu zabránil obnově zemského zřízení?

„V roztříštěném moravistickém hnutí sílily ostré útoky na Čechy a jejich představy o samostatném moravskoslezském státě byly víc než maximalistické.“ Moravské subjekty byly naopak přístupny kompromisu, což se o českých politických stranách říct nedá. Obecně byla pro Moravu vždy typická snaha o smír – stačí se podívat na náboženskou toleranci v 16. století, na postoj moravského zemského sněmu k českému stavovskému povstání v roce 1618, na úsilí o sociální smír v 19. století, či na etnický smír před rokem 1918, kterým se Morava odlišovala od Čech. Maximalismus je naopak typický pro české centralisty a nacionalisty.

„Když se na jaře 1990 konal v Kroměříži moravský sněm, byl nacionalisticky vypjatý, výpady proti obyvatelům Čech byly téměř nenávistné.“ Ať to tvrzení autor doloží. Moravské a slezské subjekty byly vždy orientovány na zemskou identitu a zemské zřízení, které spojují obyvatele různých jazyků v jedné zemské obci. Připomeňme jen tzv. moravské vyrovnání z roku 1905, které národnostní otázku vyřešilo natolik kvalitně, že bylo kopírováno v mnoha jiných zemích. Naopak zastánci pražského centralismu stát založili na českém nacionalismu, který vzal autonomii Moravě a Slezsku, bez ohledu na předchozí sliby ji nedal Slovensku a Podkarpatské Rusi a pak vedl k vyhnání milionů německy hovořících a tisíců chorvatsky hovořících obyvatel z jejich domovů. Kdo tady potom šíří nenávist?

V časech, kdy Morava a Slezsko měly svou samosprávu, byla Ostrava kvetoucím městem, které dalo světu největšího podnikatele své doby, Wilhelma Wolfa Isaaka rytíře von Gutmanna, jenž pro ostravské hutníky a havíře stavěl důstojné příbytky, školky, školy a zotavovny a nechal je pojišťovat proti úrazu i na stáří. Vítkovické železárny tehdy patřily k nejmodernějším podnikům svého druhu a vyvinuly novou metodu výroby oceli, tzv. vítkovický pochod. Sodovkárna v Hrušově byla vůbec první sodovkárnou v habsburské monarchii, byly v ní využity nejmodernější technologie a stala se vzorem pro ostatní sodovkárny v habsburské říši. Ostrava byla propojena s Karvinou, Bohumínem, Michálkovicemi a Orlovou unikátními úzkorozchodnými tramvajemi. Město se stalo magnetem, který přitahoval lidi z celé střední Evropy

Český centralistický stát dal Ostravě Bakaly a Koláčky, jejichž řádění snad není třeba komentovat. Dal jí ropné laguny v Mariánských Horách, které za nezájmu vládnoucí garnitury už celé roky poškozují zdraví obyvatel. Zrušil úzkorozchodnou tramvajovou síť, jež byla nahrazena ekonomicky, dopravně a ekologicky náročnější automobilovou dopravou. Hrušovskou sodovkárnu zprivatizoval takovým způsobem, že dnes je v troskách. Dopustil zchátrání architektonického skvostu Ostravica-Textilia. Omezuje sociální vymoženosti, v době, kdy pouze v oboru těžby uhlí podle ostravského úřadu práce hrozí propuštění třinácti tisícům lidí a kdy se propouští i v jiných podnicích a školách.

To všechno se projevuje na demografickém vývoji. Od roku 1990 ubylo 30 tisíc obyvatel města, tedy celých 10 %. Studie napovídají tomu, že odcházejí mladí lidé, a to mimo kraj. Jinými slovy, budoucnost Ostravy i jejího okolí je ohrožena. A není to zásluhou těch, kdo chtějí férové postavení pro Moravu a Slezsko.

 

 

Tahoun moravské a slezské ekonomiky

Bohumila Jandourková, 18. července 2013

Tahoun moravské a slezské ekonomiky ? Žádný není ! Pomoci může jen obnova zemského zřízení !

/Text článku byl původně odpovědí na komentář týkající se Petra Cibulky a přímé demokracie./ 


Můj kamarád vynášel Petra Cibulku v Listopadu z komunistického vězení. V náručí. Byl slabý a vyhublý na kost. Že na Moravě a specielně v Brně měli chartisti i jiní odpůrci režimu mnohem tvrdší kriminál než jinde, je známá věc. I teď to vypadá, že na Moravu musí být větší přísnost a především "menší příděly". V tom se centrální vláda v Praze od těch minulých nijak neliší. Změna režimu v tom nehraje téměř žádnou roli. Nedávno veřejnoprávní média informovala, že výroba osobních aut Škoda, je "tahounem" české ekonomiky. 

V době nejtvrdší stalinistické komunistické éry, v padesátých letech minulého století, byla výroba osobních vozů severomoravského kopřivnického gigantu Tatra, přesunuta z Moravy do sousedních Čech, do Mladé Boleslavi. Pokud se v Tatře ještě vyráběla nějaká osobní reprezentační auta, byla to spíš kusová ruční výroba a tudíž i drahá a po Listopadu byla postupně zcela utlumena. Naši polistopadoví politici prý nechtěli jezdit ve stejných vozech ve kterých jezdili komunističtí potentáti. Zajímavé. V jiných státech jsou na vlastní výrobky hrdí a jejich výrobu i používání podporují, a významní politici zvlášť. Bez ohledu na minulé režimy. 

V současné době je severní Morava a naše Slezsko nejchudší oblastí z celé ČR s nejnižší nabídkou pracovních míst. Nelze to svádět na komunistickou éru. Tady si nemají komunisti s polistopadovými vládci co vyčítat! Na území bývalé Moravskoslezské země vytvořili rukou společnou a nerozdílnou něco jako vnitřní kolonii ČR s mnoha aspekty právě pro kolonie typickými. Mnohé ku prospěchu obyvatel Moravy a našeho Slezska by v tomto ohledu mohlo vyřešit zemské zřízení, obnovené v historických hranicích. Ale toto řešení je v nedohlednu pro nevůli centrální vlády v Praze. Na velmi silný tlak z moravské strany na obnovení zemského zřízení v 90. letech odpovědělo pražské centrum silnou mediální kampaní, kde vykreslilo moravské patrioty jako extrémisty a separatisty. Nebylo vzácné i citové vydírání obyvatel Moravy, že "moravisti" chtějí naši "maličkou zem ještě dělit !", ačkoli moravští patrioté chtěli jen zemské uspořádání v rámci jednoho státu a možnost spravovat si svoji zemi, tak jak tomu bylo po tisíciletí. Že propaganda působí i na kulturní národy víme z historie. Ani na Moravě se neminula účinkem. Ale dnes si opět mnoho lidí na Moravě a v našem Slezsku uvědomuje, že občané Čech, Moravy a Slezska jsou sice na jedné lodi, ale my z Moravy a Slezska jako bychom si koupili lístek pro nižší třídu a opět začínají silněji požadovat, aby se vláda věcí jejich k nim navrátila. Chtějí podobné uspořádání, s podobnými pravomocemi a pravidly jaké mají v sousedním Německu či Rakousku. V zemích nám historicky a státoprávně nejbližších.

 

 

Přímá demokracie a referenda

Bohumila Jandourková, 12. července 2013

Institut referenda má v různé podobně většina evropských zemí, USA i řada zemí mimoevropských. Tady míra otevřenosti do jisté míry vypovídá o historické tradici. Nejrozšířenější a nejotevřenější referenda jsou zpravidla v zemích, které vznikaly zdola, z iniciativy svých obyvatel (Švýcarsko), zatímco země s vrchnostenskou tradicí jako ČR jej nemají vůbec, anebo, snad s výjimkou Itálie či Islandu, zpravidla znají pouze plebiscit. Případně referendum omezují nejrůznějšími restrikcemi jako přípustnost témat, minimální účast, nebo dodatečné schválení parlamentem.

Co nám institut referenda může přinést? Přispívá významně ke společenské a státní stabilitě. Abstraktní ústavní principy rovnosti občanů a lidu, jako zdroje moci, konkrétně zhmotňuje. Přenáší utváření hodnotových norem z elitářských ideologických skupinek na celospolečenskou diskuzi a zajišťuje tak jejich kontinuitu při průběžné revizi. Předchází nárůstu společenského napětí, vedoucí k radikálním výměnám elit a radikálním zvratům, které lze následně těžko usměrňovat. Tyto zvraty mohou společnost přivést i do horších podmínek a situací, než v jakých byla před zvratem.

Politická strana Moravané se svým výrazným dlouhodobým politickým směřováním k přímé demokracii a principu subsidiarity (optimální decentralizace), řadí mezi nejpokrokovější politické subjekty v ČR. Občané, kterým budoucnost naší země a především přijatelná budoucnost všech našich občanů leží skutečně na srdci, ji mohou nejen s čistým svědomím volit, ale také doporučit přátelům a především - všemožně ji podporovat a držet jí palce!  

 

 

Pětiprocentní hranice

Bohumila Jandourková, 9. července 2013

Kde se vzala hranice 5 % pro volby do sněmovny ? 


Pětiprocentní klauzuli zavedli po válce v Německu z přílišného strachu, že by se do Spolkového sněmu dostali (pravicoví) extrémisté a Česko to od nich po Listopadu 1989 slepě převzalo. Později chtěli u nás ještě hranici zvýšit, aby posílili pozici velkých stran a to se jim už nepovedlo. 

I tak brání tato hranice vstupu nových stran do Parlamentu ČR. A tak lidé volí zpravidla mezi levou a pravou alternativou. Jsou strašeni tím, že když dají hlas menší straně, přijdou o něj. Ale když kvůli tomu nevolí jak by chtěli, vlastně už o něj přišli! A přitom změnu tak potřebujeme! Kde se v lidech bere víra, že změnou orientace přijde změna k lepšímu, nevím. Vždyť se jedná zpravidla o lidi a strany, které nás po Listopadu do této hrůzy dostali! Politická scéna se u vládnoucích stran příliš nezměnila. Je to jako u dětské hry "z které ruky chceš". Ať si vybereš pravou či levou, výsledek je u naší politiky stejně tristní. 

Politická strana Moravané také doplácí na tuto hranici, která brání pluralitě o kterou jsme v listopadových událostech 89 usilovali. Místo toho máme dualitu pravo-levou a výsledky jejího střídavého, případně navzájem se podporujícího vládnutí jsou co do míry špatných výsledků šokující. Pro hospodářský vývoj Moravy a naší části Slezska odrážející se ve stále klesající životní úrovni obyvatel tohoto území ve srovnání s Čechami a Prahou zničující. 

Od zrušení zemského zřízení je Morava stále ve stínu zájmu centrální pražské vlády. Ne tak dávno ještě bohatá a rozvinutá Morava díky tomu stále více upadá. V poslední době jsem četla na nejednom českém blogu, že jsme na Moravě nemakačenka a že na nás v Čechách a v Praze musejí dělat! Už proti nám používají i to, co sami dlouhodobě způsobují! Výsledky a grafy znázorňující jak je na Moravě vysoká nezaměstnanost a nízká životní úroveň!!! Jak dlouho budeme my na Moravě ještě ti "hodní", co přece nechtějí raději ani zemské zřízení, jen proto, aby nebyli obviňováni ze separatismu! Přitom zemské zřízení v různých podobách tady bylo tisíc let a spolužití obyvatel na území Čech, Moravy a našeho Slezska to nijak nebránilo!

 

 

Stanovisko politické strany Moravané k vytvoření úřednické vlády

2. červenec 2013

Politická strana Moravané odmítá možnost vytvořit úřednickou vládu, kterou prosazuje prezident Miloš Zeman. Jsme znepokojeni především tím, jak se argumentuje účastí tzv. odborníků. Připomínáme, že k současné krizi došlo i kvůli působení těchto „odborníků“ v nejvyšších státních funkcích. Vzpomeňme si na začátek 90. let, kdy nám média servírovala jako odborníky lidi typu Václava Klause či Karla Dyby. To, kam přivedli naši ekonomiku, snad nemusíme nijak rozvádět. Nebo můžeme uvést Yvonne Streckovou, která, propagována jako odbornice na veřejnou správu, za Zemanovy vlády přivedla veřejnou správu do současné, neprůhledné podoby.

Proti vládě tzv. odborníků máme i několik systémových výtek.

Za prvé, bylo by naivní domnívat se, že takzvaní odborníci nemají politické přesvědčení. Naopak, velmi často jsou s politiky úzce spjati. Někteří dokonce mění role podle situace. Vladimír Dlouhý nám byl kdysi prezentován jako velký odborník na národní hospodářství, pak se stal politikem a dnes je opět odborníkem, který radí vládě.

Za druhé, jedním z nejvýraznějších prvků, které přispěly k rozkladu české demokracie, patří napojení jednotlivých politiků na lobbistické skupiny. To můžeme sledovat u všech polistopadových vlád, u té poslední snad nejvýrazněji. Problém je, že stejně tak jako politikové jsou s těmito lobbistickými skupinami propleteni i takzvaní odborníci, akorát to, na rozdíl od politiků, není tolik vidět. To, že navržený premiér je ředitelem jednoho z největších penzijních fondů, jehož se vládní politika má velmi citelně dotýkat, nebo že jeho vyhlédnutý ministr je generálním ředitelem firmy, jež se má ucházet o vládní zakázku v hodnotě 200 miliard korun, snad nepotřebuje žádný další komentář. 

Za třetí, tyto osoby nám jako takzvané odborníky prezentují masmédia, jež jsou personálně a majetkově napojena na vládnoucí vrstvu a jež byla celou dobu její hlásnou troubou. Masmédia, která tvrdí, že k současnému systému není alternativa. Masmédia, která se podílela na likvidaci povědomí o Moravě a Slezsku. Můžeme jim věřit, když přijdou s novým trumfem v podobě odborníků?

To vše potvrzuje naši dlouhodobou linii, kdy tvrdíme, že problém České republiky není v té či oné vládě, ale v systému, kdy rozhoduje neprůhledný konglomerát lobbistů, politických stran, veřejné správy, médií a nejrůznějších spekulantů. V něm hrají tzv. odborníci důležitou roli. Řešení je podle nás v tom, že se tomuto mocenskému centru odebere to hlavní, tedy moc. Konkrétně to znamená důsledné oddělení státní správy a samosprávy, jejich skutečnou decentralizaci, definici státní služby, radikální změnu financování politických stran, zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a přímou demokracii. Jinými slovy, je třeba, aby se stát začal budovat zdola, ne jako dosud.

Situaci podle nás nezlepší žádný spasitelský odborník a už vůbec ne odborník náležející k pražské mocenské elitě a jejím krajským pašalikům, jinými slovy ke strukturám, které republiku přivedly do současného stavu.

Politické priority by podle nás neměli stanovovat ani odborníci, ani politikové, ale občané. Na to se při současných debatách zcela zapomnělo. Moravané na to nezapomínají.

vedení politické strany Moravané

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Milí přátelé, nedokáži si představit uzavřít letošní rok, aniž bych vás neseznámil z výsledky dotazů naší politické strany Moravané, ke kandidátům na post prezidenta České republiky.

 

Moravané se ptali :

MILOŠ ZEMAN

Otázka č 1:

Využijete v případě Vašeho zvolení prezidentem ČR svého vlivu na prosazení uznání Moravské národnosti kompetentními orgány republiky se všemi z toho vyplývajícími důsledky ?

Odpověď :

Moje chalupa je 3 km od zemských Moravských hranic, a to na Moravské straně. Dovoluji si tedy citovat Františka Palackého který řekl : Jsem Čech, rodu Moravského.

Otázka č. 2:

Usilujeme o obnovení Moravského zákonodárného sboru s působností na území Moravské katolické církevní provincie. Velká část obyvatelstva Moravy stále považuje nenaplnění usnesení bývalého FS ČSFR ze dne 9.5.1990 za přetrvávající křivdu. Jaký je Váš názor na návrat ze současného vnitrostátního uspořádání České republiky s tzv. gottwaldovskými kraji, ke staletími osvědčenému zemskému uspořádání, které by respektovalo fakt, že Česká republika se skládá z Moravy, Čech a části Slezska ?

Odpověď :

Když jsme projednávali krajskou samosprávu, stáli jsme před dvěma variantami : První, že bude 14 krajů, a druhá, že krajská samospráva nebude. Rozhodli jsme se pro tu první. Domnívám se,že zmenšení počtu krajů by bylo vhodné, ale musím respektovat rozhodnutí parlamentu v této věci.

VLADIMÍR FRANZ

Stejné otázky byly zaslány i panu Vladimíru Franzovi s tím, že bylo přislíbeno, že mu budou jeho spolupracovníky předány. Ke dni 15.12.2012 zatím žádná odpověď nepřišla.

MUDr. ROITHOVÁ

Přišla zpráva, že z důvodu časové vytíženosti na otázky nemůže odpovědět ( moje pozn : kdo si neudělá čas na otázky občanů, nemůže je ani zastupovat )

Citace jejího manažera : Vážený pane Trnko ( předseda pol. strany MORAVANÉ ) , je mi líto, ale ve vrcholné fázi prezidentské kampaně nejsem schopen nalézt v diáři paní poslankyně Roithové čas na zodpovězení Vašich dotazů. Záplava dotazů a žádosti o rozhovory novinářů a povinnosti poslankyně Evropského parlamentu plně vytěžují veškeré časové možnosti p. Zuzany Roithové.

Kandidáti : Bobošíková, Schwarzenberk,Sobotka,Fischerová a Fischer přes opakované urgence na dotazy neodpověděli.

TOMIO OKAMURA

Odpověď :

Moje odpověď je poměrně jednoduchá – osobně jsem pro zemské zřízení, plus rozdělení na politické okresy jako za první republiky. Pokud jde o prosazení tohoto cíle, i tady mám jednoduché řešení. Prosazuji zákon referendu, který umožní občanům rozhodovat o důležitých věcech přímo – tzn. rozhodnout také jaká forma samosprávy jim vyhovuje nejlépe.

Proto vládu v této zemi mají mít v prvé řadě její občané.

JIŘÍ DIENSTBIER

Odpověď :

1 : Pokládám za správné, aby každý, kdo má zájem, se mohl k Moravské národnosti přihlásit

2 : Současné krajské uspořádání není ideální, možná by bylo šťastnější, kdyby se dříve prosadilo zemské zřízení, ovšem to nejhorší, co lze nyní udělat, je destabilizovat veřejnou zprávu dalšími změnami.

( moje osobní pozn . – asi jim tento byrokratický bordel vyhovuje )

VLADIMÍR DLOUHÝ

Odpověď :

Na obě Vaše otázky je prakticky stejná odpověď. Jde o velmi závažné okruhy s dalekosáhlými důsledky. Odvolávat se dnes téměř po čtvrt století na usnesení přijaté v absolutně jiné době, a v jiném státoprávním rámci, je dost dobře nemožné. ( moje osobní pozn : omlouvám se, že já Milan Buček někde k danému výroku něco podotknu, ale tady se vyjádřit rozhodně musím. Myslím si , že by pan Dlouhý nejraději zakamufloval naprosto všechno, co se v devadesátých letech událo. Včetně privatizací.

                                                                                                                                                                      -     jak velká část občanů, a jak moc pokládá současnou úpravu za nevyhovující ??

-     jaké legislativní kroky by bylo třeba učinit, pokud by to byla část podstatná ??

-     jaké důsledky a náklady by takové kroky vyvolaly v právní praktické rovině, kdo by měl takové následky nést ??

-     jaké přínosy by znamenala změna jak pro Moravu, tak pro celou Českou republiku ??

-     a nakonec znovu – při vědomí všech těchto okolností – jsou navrhované změny rozumné a přínosné ??

Asi Vás moje odpověď plně neuspokojuje. Jsem však toho názoru, že prezident je prezidentem všech občanů, a neměl by . i kdyby to bylo jeho srdci sebevíc blízké, prosazovat svůj osobní názor na věc. Ostatně, tento názor by si měl prezident učinit na základě důsledné analýzy. Té se naopak bránit nesmí. Neslibuji tímto ale, že budu hned po svém zvolení prezidentem prosazovat Moravskou národnost nebo exekuci Moravského parlamentu. Ale budu se ptát, zda něco takového občané chtějí, zda je to možné a smysluplné. A pak mohu odpovědět jasně a přímo.

 

Odpovědi byly uvedeny ke dni 15.12.2012

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

 

Ještě jednou všem přátelům a čtenářům dobrý večer.  ( krajské volby 2012 )

Musím zde napsat několik velice důležitých a zásadních informací, které nikdo, až na pár zasvěcených neví, a nezná. Jelikož jsem ale dostal několik dotazů, jak je možné, že když všude v krajích stouply hlasy Moravanú oproti minulým volbám nahoru o celé procento, a jsou všude v průměru na 1,7 - 1,9 %, a v Moravskoslezském kraji šly hlasy dolů, tak ve skutečnosti je to v Moravskoslezském kraji úplně jinak. Podíval jsem se na výsledky obcí na Bruntálském okrese až později, a málem jsem spadnul ze židle. Uvedu tu některé obce, které jsem obešel byt od bytu a mluvil s lidmi před volbami osobně :
Dvorce - 16,83%
Andělská Hora - 3,9%
Bílčice - 3,12%
Brantice - 3,30%
Bruntál,sídlo komunistů - 3,68%
Břidličná - 3,21%
Dlouhá Stráň - 2,77%
Dolní Moravice - 6,12%
Hlinka - 24,52%
Holčovice - 7,65%
Horní Benešov - 3,18%
Hošťálkovy - 3,44%
Janov - 2,46%
Jindřichov - 2,77%
Karlovice - 3,08
Křišťanovice - 2,94%
Liptáň - 2,73%
Lomnice - 3,50%
Ludvíkov - 5,45%
Malá Morávka - 2,27%
Moravskoslezský Kočov - 3,14%
Staré Město - 5,36%
Široká Niva - 6,47%
Václavov - 4,95%
Vrbno pod Prad. 3,45%
....atd
pokračování :
Byl jsem v minulosti pouze aktivistou proti vládě. Všude jsem ale slyšel jak lidé nadávají, a jak jsou bezradní. To mě donutilo začít něco dělat. Politická strana Moravané má pro budoucnost obrovské trumfy v rukávě. Přestože není ani levá, ani pravá strana. Ve skutečnosti má nejen bohatý sociální program, požaduje přímou demokracii,decentralizaci řízení státu, a návrat kompetencí na okresy a obce. Podpora lokální ekonomiky, to je podpora dnes již vysídlujícího se venkova. Průšvih byl v tom, že po sloučení původních proMoravských stran v minulosti, spousta původních členů odešla, a v Moravskoslezkém kraji zůstalo pouze 8 - 10 nečinných členů. Navíc Moravismus jako takový ve větší části jižního Šlonska nemá takovou podporu,jako na jih od Šternberka.
Nakonec jsem do toho ale na podzim loňského roku šel. Nikde ani živáčka, všude pusto. Přiznám se, že mé příjmy jsou neskutečně omezené, a dřu jak mezek. Ale i z toho mála jsem udělal 27.4.2012 první mítink Moravanů na náměstí  v Bruntále, a tak jsem pokračoval, až po poslední výstup před třemi týdny na náměstí v Krnově. Podařilo se mi, zorganizovat, a za podpory těch nejodhodlanějších občanů vytvořit několik místních organizací, které vlastně tvoří oblast Bruntálsko. Tito občané zde na Bruntálsku ale žijí, a také politickým zlodějským systémem strádají. Takže veškerá finanční i organizační stránka zůstala pouze na mě. Dnes máme silnou členskou základnu, ale bez mobilních lidí, lidí většinou bez práce. Do toho byly v povětří krajské volby, a tak jsem musel začít dávat v zimě dohromady lidi na Ostravsku, aby tam byla ve volbách podpora, ale abych tam měl třeba i zmocněnce. A hlavně vůdčí osobnost, která by vše organizovala jako já na Bruntálském okrese. Říkal jsem si, že v takovém regionu , kde se ve velkém propouštějí huťaři, kde Bakala okrádá nájemníky bytů OKD,atd, že to nemůže být problém. Člověk, který měl ve skutečnosti celé Ostravsko slibně rozjet a byl pro tuto oblast vlastně oficiálním předsedou, byl člověkem,kterému jsem věřil, ale ve skutečnosti to byl můj omyl. Zpackal jsem to, a toho pána jsem neodhadnul a přecenil. Celého půl roku, od února 2012 tato oblast stála, a byla úplně zbytečně neaktivní. Pro mne osobně organizovat Ostravsko byla na dojíždění časově a finančně obrovská zátěž. Byl jsem ale rád, že na poslední chvíli pomohla pětice lidí z Ostravy -Jih a Havířova Šumbarku, a jsem jim neskutečně zavázán za to , co na poslední chvíli udělali.
Takže vy, kteří jste mne žádali o odpověď, jistě nyní pochopíte, že vyhrát volby s pěti lidmi nejde. Navíc jsem byl úplně finančně zruinovaný, než se mi podařilo dát dohromady aspoň 25 kandidátů, jelikož jsem v politice nikdy nebyl, nikoho jsem neznal, a nikdo z osobností neznal mě. Přesto, jsem zaťal zuby, a volby máme za sebou.

Dnes se chci omluvit všem občanům, kteří nám dali svůj hlas, že jsme zatím nebyli schopni tolik zapůsobit na celém území Moravskoslezského kraje jako v okrese Bruntál, chci ale zároveň moc a moc poděkovat právě za to, že jste nám do toho rozjezdu svůj hlas dali, a děkuji nyní všem našim členům Moravané - Bruntálsko ,za vaši odvedenou práci pro dobro věci. Každý z vás pomohl v rámci možností svým způsobem, a slibuji všem, že to opravdu rozjedeme ve velkém, a ve volbách do parlamentu budeme za svoji domovinu bojovat zuby a nehty !
Milan Buček,předseda Moravané - Bruntálsko

http://volby.idnes.cz/kraje-2012.aspx?t=6&o2=597317&o=13

http://www.volby.cz/pls/kz2012/kz3?xjazyk=CZ&xdatum=20121012

 

Sobota dne 13.10.2012

Dobrý podvečer. ( Milan Buček - Moravané )

Tak máme na stole výsledky voleb. Děkuji všem, kteří neúnavně pomáhali v boji s větrnými mlýny, v boji za našu Moravu a Slezsko. Děkuji všem, kdo připojil ruku k dílu, děkuji hrozně moc vám - voličům i za těch 0,59% v Moravskoslezském kraji. Jen je mi moc líto, že si lidé nevšimli, kdože nám to tady vládnul na kraji celé čtyři roky. Že to byla koalice ČSSD a KsČM. A je škoda, že lidé, kteří nejvíce nadávají na špatný stav svých peněženek se vůbec nezajímají o to, jak tato koalice na kraji řádila, rozhazovala finance daňových poplatníků na veřejných zakázkách, a takřka neřešila problémy svých občanů, jak by měla. Občané dali opět prostor gigantu, jež skrývá jméno Ráth,Palas a v nedávné minulosti Staník Grossůj. Je mi líto, že se náš národ nepoučí, a nepoučil, a nechá tu zbytečně další čtyři roky vládnout stranu slibotechen, stranu , jejíž poslanci aniž by se nás zeptali, berou měsíčně 150 000 Kč nezdaněných náhrad.

Lidi, jeden za 18, druhý bez dvou za dvacet. To je vám život opravdu tak ukradenej, že je vám to všechno jedno, a volíte stále to největší zlo, ať zleva nebo zprava ?? Z výsledků voleb plošně v celém státě jsem smutný. Malé strany ve skutečnosti prostor nedostaly, a škoda dalších čtyř zbytečných roků života. Jediné co přijímám jako člen pol. strany Moravané,. že jsou tyto volby pro mne výzvou! Výzvou k další práci, osvětě. Bude třeba lidem vysvětlit, že ani Socani nebudou mít kde brát, když je skoro všechno rozkradené. Takže čekejme další zadlužení našich dětí a vnoučat, a zdražovat se bude i nadále. Nejhůře na tom dopadne právě Morava se Slezskem, protože vždycky čekáme pouze na milodary z Prahy. Přeji všem lidem v republice, abyste už procitli, a nejen politici, ale i vy, abyste dokázali nést odpovědnost za to, koho volíte, a komu dáváte do rukou své životy .

http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/grafika/2012/10/13/krajske-volby-2012-vysledky/?cid=760259#volby-region-id=13

Milí přátelé, kdo z vás je členem naší strany, podporovatelem,či našim voličem, tak neváhejte !! Máte - li zájem být v okrskové volební komisi s odměnou 1 300 Kč napište mi na milanbucekst63@seznam.cz

 

 

   Volby do zastupitelstva Moravskoslezského kraje  2012    

 

http://moravane.eu/volby-2012/

 

KANDIDÁTI DO ZASTUPITELSTVA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Milan Buček                              Bruntál

Vladimír Talla                            Ostrava

Petr Skalka                                Hlinka

Vlasta Badurová                      Slezské Pavlovice

Petr Mora                                    Bruntál

Markéta Trličíková                    Ludvíkov

Jiří Vala                                        Bruntál

Vladimír Kopřiva                       Dvorce

Olga Popelářová                        Bruntál

Vladimír Trávníček                    Bruntál

Roman Mikula                            Ostrava

Zdeňka Slívová                          Havířov Šumbark

Šárka Vychodilová                    Bruntál

Jarmila Bielčíková                     Bruntál

Stanislav Hoza                           Bruntál

Miroslav Jaroš                            Bruntál

František Rybář                         Karlovice

Ivan Němeček                            Horní Benešov

Alois Ďubek                                Ostrava

Jan Ciprys                                  Ostrava

Míla Hudečková                        Staré Město

Pavel Markuš                             Bruntál

Jiří Soukup                                 Spálené Holčovice

Miroslav Laryš                           Staré Město

František Graclík                       Karviná

 

   

Program pol. strany Moravané k volbám do zastupitelstva         Moravskoslezského kraje 2012

Podporujeme přímou demokracii, lokální ekonomiku, finanční soběstačnost nejen zemí, ale i obcí.

Není nám jedno, že náš kraj uvadá.

Současný trend,  kdy se především mladí lidé odstěhovávají do Prahy či jinam, nevidíme jako řešení, ale jako problém.

Důvodem je to, že o 80% veřejných rozpočtů se u nás rozhoduje v hlavním městě, kdežto ve státech západní Evropy je to průměrně pouhá třetina!

Vznikem krajů a krajských samospráv nejen že se neušetřily peníze ze státního rozpočtu, ale rozrostla se kvůli tomu nekontrolovatelná byrokracie.

Proto požadujeme zrušení krajů a obnovu silné a skutečné samosprávy pro Moravu a Slezsko, samosprávy, tedy zemského zřízení, které odstraní pragocentrismus. Toto uspořádání se osvědčilo, je levnější než kraje, fungovalo u nás po celá staletí a je také tradiční součástí středoevropského prostoru (viz spolkové země v Rakousku a Německu).

Ekonomika a infrastruktura

Podporujeme lokální ekonomiku, z čehož jasně vyplývá, že nejsme zastánci projektů připravených pro velké zahraniční investory.

Naopak stojíme za našimi malými a středními podnikateli, neboť právě v nich spatřujeme budoucnost. Proto se budeme snažit pomocí veřejných dotací a evropských grantů podporovat malé a střední  podnikatele, po čemž neustále volají starostové menších obcí.

Víme také o tom, že region severní Moravy a Slezska je dlouhodobě opomíjen. Jestliže ve Středočeském kraji a Praze bylo k roku 2009  6235 obyvatel na 1 km dálnic a rychlostních silnic, v Moravskoslezském kraji to bylo 21 196 obyvatel na 1 km. Proto požadujeme bezodkladné dobudování silnice I/11 v úsecích Mokré Lazce – Ostrava, Bystřice – Oldřichovice a Nebory – Oldřichovice, jejichž modernizaci vláda zastavila.

Chceme zachovat stávající infrastrukturu v obcích i za cenu dotací. Dlouhodobě se totiž zachování stávající sídelní struktury vyplatí.

Proto nesouhlasíme s rušením škol v obcích kvůli momentálnímu nedostatku žáků a s jejich slučováním. Obdobně je nutné zachovat i v menších obcích mateřské školky.

To samé platí i o dopravní obslužnosti. Nesmíme připustit rušení autobusových spojů do menších obcí, protože i to přispívá k vylidňování.

Zdravotnictví v našem kraji je nedostatečné. V mnoha městech, dokonce okresním, chybí např. porodnice. Jako konkrétně v Bruntále. Například v bruntálském okrese, ale i jiných lokalitách je možnost a dostupnost zdravotní péče naprosto tristní.

Proto je také nutné udržet v obcích zdravotní střediska a lékárny. Budeme se zasazovat za to, aby síť zdravotnických zařízení byla tak hustá, aby možnost návštěvy ambulantních a praktických lékařů nebyla pro občany nepřekonatelnou celodenní záležitostí.

Všechny tyto kroky samozřejmě vyžadují investice. Kde na ně vzít?

Pokud bude zachováno současné krajské zřízení, lze infrastrukturu podporovat prostřednictvím krajských orgánů, byť jde o improvizaci. Kraj by měl jednak zprostředkovávat finanční podporu ze státního či evropského rozpočtu, jedna by mohl přispívat svými vlastními prostředky.

Mnohem systémovější řešení je však zavedení zemského zřízení, které není třeba složitě vymýšlet u zeleného stolu (jako tomu bylo u krajů), ale které stačí jen obnovit. V takovém případě by pro podporu zachování a rozvoje infrastruktury fungovaly tzv. zemské banky, které takto působí v Německu. Ty by mohly  zvýhodněnými úvěry podporovat malé a střední podnikatele či usazování mladých rodin v regionech ohrožených vysídlováním.

Navíc Moravané chtějí přesunovat sídla centrálních orgánů veřejné správy do oblastí ohrožených nezaměstnaností. Tato strategie úspěšně funguje ve Finsku. Proč by všechna ministerstva měla být v Praze? Proč by některé nemohlo být například na Osoblažsku?

Průhlednost při zadávání veřejných zakázek

Zasadíme se o prošetření veškerých úniků z krajského rozpočtu a mrhání penězi daňových poplatníků.

Konkrétně požadujeme nezávislý audit veřejné zakázky, kterou státní podnik Diamo v roce 2004 udělil sdružení firem Čistá Ostrava, a která se týkala likvidace ropných lagun v Ostravě-Mariánských Horách. Upozorňujeme na to, že sociálnědemokratická vláda tehdy tuto zakázku přisoudila sdružení Čistá Ostrava, přestože hned dva další uchazeči nabízeli levnější řešení.

Dále požadujeme nezávislý audit a kontrolu činnosti státních orgánů ze strany NKÚ při prodeji společnosti OKD v roce 2004 a v následných letech. Strana Moravané stojí na straně nájemníků bytů společnosti OKD a trvá na dodržení podmínek smlouvy z roku 2004. 

Zadávání veřejných zakázek chceme zprůhlednit zavedením tzv. čínských zdí při rozhodování o veřejných zakázkách, rotací dotyčných úředníků, černou listinou podezřelých z korupce, rozšířením působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu i na státní podniky, jako je Diamo.

Zavedeme funkci obecního ombudsmana, který bude zprostředkovatelem mezi občany, kteří se setkají s nečinností  úřadu a dalšími chybani jeho zaměstnanců.

Zúžíme možnosti takzvaného správního uvážení orgánů veřejné správy. Ta totiž umožňují prodej obecního majetku, aniž by o tom rozhodovalo příslušné zastupitelstvo.

Zrušíme možnost vytváření dceřinných společností krajských či obecních společností.

V oblastech vydávání povolení a dozoru (stavební povolení, veřejné zakázky, správa místních daní) zavedeme rotaci úředníků, aby nedocházelo k vytváření klientských sítí.          

Zákonnou normou výslovně zakážeme, aby se členem hodnotící komise stala osoba, která je, nebo rok před svým jmenováním za člena komise byla uchazečem, resp. členem jeho statutárního orgánu, společníkem, nebo tichým společníkem právnické osoby uchazeče, zaměstnancem uchazeče, nebo sdružení uchazečů, nebo je osobou blízkou těmto osobám.

Zajistíme, aby i při tzv. zjednodušeném podlimitním řízení bylo zadávácí řízení oznámeno oficiálnímu informačnímu systému o veřejných zakázkách www.isvzus.cz/usisvz/.  Dále zajistíme, aby byly informace o zadání, výběru a realizaci veřejné zakázky zveřejněny na webu obce.

Chceme, aby veřejné zakázky nebyly přidělovány firmám se sídlem v tzv. daňových rájích a firmám s netransparentní vlastnickou strukturou.

Zpřísníme dozorování zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.

Prosadíme zákon o státní službě v takové podobě, že úředníci veřejné správy se po odchodu z veřejné správy nebudou moci 5 let stát členem statutárního orgánu, společníkem nebo tichým společníkem či zaměstnancem právnické osoby, která se ucházela o veřejnou zakázku, o níž dotyčný spolurozhodoval.

Významným prvkem, který podle nás zprůhlední zadávání veřejných zakázek, je přímá demokracie, kdy občané sami navrhují zákony a rozhodují o jejich přijetí.

Životní prostředí

Jsme proti výstavbě přehrady v Nových Heřmínovech, která nejenže by byla předražená, ale navíc by znamenala vyhnání částí obyvatel této obce z jejich domovů. Myslíme si, že existují šetrnější řešení. Jedná se o individuální protipovodňovou ochranu pod obcí Nové Heřmínovy a o zvýšení kapacity koryta řeky Opavy v Krnově, aniž by se drasticky zasáhlo do městské zástavby a infrastruktury. Zvýšení kapacity koryta přitom lze vhodně spojit se zapojením řeky do urbanistické struktury Krnova, tak jako se to podařilo při úspěšné revitalizace řeky Isar v bavorském Mnichově.

Odhad nákladů na tyto úpravy v Krnově činí 1,2 miliardy korun, u úprav na protipovodňovou ochranu Kostelce, Brantic a Zátoru jde o celkem 460 milionů korun.  Přehrada v Nových Heřmínovech, nová silnice a s tím spjaté další úpravy koryta by přitom stály téměř 8 miliard korun.

Jsme proti těžbě břidlicového plynu v Beskydech. Toto řešení nijak zásadně nesníží závislost České republiky na dovozu plynu a nepřispěje ani ke snížení jeho ceny pro zákazníky. I za ideálních podmínek by břidlicový plyn představoval nanejvýš 5 % roční spotřeby plynu. Naleziště se přitom ve většině případů překrývají s chráněnými krajinnými oblastmi a dobývání plynu z břidlic je v současné době velmi složité – musí se vrtat hlouběji než u zemního plynu a do vrtu se musejí vstřikovat chemikálie. Proto tuto variantu nepodporujeme.

        Milí občané !                                                                                                          

Nikdo z nás tady na severu se  nenarodil jako komunista, sociální nebo občanský demokrat, ale jako Moravák nebo Slezan. Pomozme sami sobě, našim dětem, rodičům, naší přírodě, našemu regionu. Nedovolme politickým stranám napojeným na vládní oligarchii, aby se znovu dostaly k moci !

 

 A proto volte    MORAVANÉ   č. 20 !!                více na  http://moravane.eu/

 

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

 

 

 

 

 

 

 

 

     Vážení přátelé !

Tyto stránky jsou neplacené, tudíž s omezeným datovým limitem. Přesto věřím, že sem dostaneme co nejvíce informací o různých činnostech, zájmech, kultuře, apod. Včetně obrazového materiálu.

Moravané jsou ale hlavně politickou stranou, a jde nám o to ,abyste nejen podpořili nás, ale abyste zde vyjádřili i své názory, nesouhlas s vládou, problémy a poukázali třeba i na různé nedostatky.

Pan Vlastimil Habarta z Horního Benešova, a já Milan Buček, budeme správci těchto stránek. NE, cen - zoři !! Nebudeme mazat vaše příspevky do té doby , dokud se neobjeví něco absolutně vulgárního neslučujícího se slidskou etikou a mravem.

I já bych pana Kalouska nejraději pověsil do průvanu. My lidé v podhradí počítáme každý halíř, ale pan Klaus se cpe divokým prasetem i s Ruským prezidentem. Nevím, jak dlouho si vše necháme všichni líbit ?

Na příspěvky a reakce máte k dispozici blog : PŘÍSPĚVKY,  delší články a názory můžete posílat na moji e-mailovou adresu :  milanbucekst@centrum.cz   Ty já potom vložím do kolonky Z VAŠICH DOPISŮ, REAKCÍ A ODKAZŮ

Děkuji vám všem za pochopení.   Milan Buček